Doba čtení 6 minut
V sobotu 21.12. bude velmi významný den, v 10.19 min. sče začíná Zimní Slunovrat jenž, jak mnozí vědí, je předchůdcem dnešních Vánoc. Nebo-li přesněji jeho keltské, pohanské či slovanské oslavy. Je to období někým milované, jiným zatracované. Pro mne čas zimního Slunovratu je čas ticha a odpočinku přírody. Vánoce a Štědrý den mi nijak zvlášt nevadí, i když jejich význam je dnes uplně jinde. Začíná se ukazovat a věděcky dokazovat, že Ježíš se nenarodil 24. prosince, ale v březnu. Já je vnímám jako období klidu (i když klid rozhodne není) společnosti rodiny a zamyšlení se před koncem roku.
Letos mi vzpomínky z dětství budou asi obvzlášť jitřit nitro, jelikož mi před dvěma roky právě touto dobou odešl tatínek. Přesto nejde na tyhle krasné svátky smýšlet jinak. Jsem staromodní a miluji tradice. Jejich udržováním a opakovaním si zas a znova prožívám tu krásu z dětství. Vůni jehličí, cukroví a štrůdlu se skořicí, totální přežrání i věčné dohady táty s mámou. Čekání na dárky! To rozechvění dítěte co od doby, kdy si můžu koupit dárek sama, se už nikdy nevrátí. Mráz co štípe do tváří, zmrzlé uši, protože jsem nechtěla nosit čepici a dokázala jsem se opravdu bít za to, abych ji nemusela mít, už tenkrát jsem věděla, že vlasy čarodějnice se nesmí spoutat. Taky vůni kadidla v kostele a blikající svíčky u dědy na hřbitově. Všechny ty Popelky, Mrazíky a Buriany! Rámus (je nás hodně), hory jídla a špinavého nádobí, roztrhaný balící papír všude! To všechno miluju. Ale zpět k dění na obloze.
V dalších dnech Slunce jakoby "spočine" ve svém putování a zastaví tak svou sestupnou pouť. Pak na štědrý den 24. prosince se zase při svém východu a západu posouvá zpět a stoupá výš v zenitu. Ony tři dny se pak ve všech duchovních učeních popisují jako zmrtvýchvstání Slunce – od toho název Slunovrat. Tato vesmírná událost se odrazila napříč staletími i ve spoustě náboženstvích, kde třeba u pozdějších křesťanů Slunce nahradil Kristus, který měl vstát z mrtvých po třech dnech. Trojka je vubec mystické číslo, ale o tom jindy. Dnes z této duchovní oslavy zůstaly Vánoce. Ale to už je jiný příběh, související s odtržení naší civilizace od cyklu Země a Vesmíru. Řetězec obyčejů spojený s katolickým, zkomercionalizovaným Štědrým dnem a Silvestrem již dávno rozmlžil původní, staré duchovní oslavy svázané se zimním Slunovratem, například v Římské říši zvané Saturnálie. Oni totiž zasvěcenci dobře vědí, že změna náboženství, smýšlení a ovládání oveček přes něj je běh na dlouhou trať, ale nevadí jim to. S pozemskou mocí v rukou se "lépe" čeká.
Keltové zase slavili Alban Arthuan (Artušovo světlo) 21. prosince, byly to oslavy konce roku (zimní Slunovrat) a příslib příchodu Slunce. Tento den Samhain uznává porážku. Sklání se před silami světla přesto, že zatím jen opatrně ustupuje. V temnotě, hluboko v zemi porodí Bohyně Cernunnovi, v nejtěžší ze všech hodin, dítě- syna Belena (jaro). První sluneční paprsky začínají protínat temnotu. Dny se začínají pomalu prodlužovat.
Slavnosti zimního Slunovratu se slavily 12 nocí, vždy od 21. prosince do konce roku, (křestané převzali těch 12 nocí mezi Narozením a Zjevením Páně - jako tzv. Svaté noci). Keltové svá obydlí zdobili jmelím, břečtanem a cesmínou. Domů se přinášely vždy také zelene smrky nebo jedle a s nimi i duchové lesa žijící na stromku samém, obřadně se zdobily, aby se duchové mohli nasytit (ano právě proto máme dnes doma vánoční stromky). Na jejich špičku jako uzemění sil se používala, a do dnes používá, pěticípá hvězda (pentagram), symbol pěti živlů, štěstí a nejvyšší ochrany! Lidé jedli, pili, zpívali a tančili na počest bohyně Přírody a Cernunna. Po celých 12 nocí. Dům se vykuřoval jalovcem, pelyňkem a jedlovou smolou pro ochranu a očistu. To vše pro příchod Slunečního dítěte (dnes Jezulátko). Církev vše hlavní přebrala, poupravila a máme tu Vánoce a Štědrý den… Jedny bohy nahradila jinými… a… no vždyť to znáte… "každej chvilku tahá pilku", dnes jsou bohové obchodní domy, komerce a spotřeba! Doba, kdy lidé dobrovolně ničí své rodiny a dávají všanc domovy pro pujčky na dárky, které nejsou potřeba a mnohdy skončí někde pohozené dřív, než se zaplatí dluhy za ně. Doba jenž nás i toto donutila zostra přehodnotit. Říkáme si drze jak chytří, rozumní, vyspělí a přemýšlející my lidé jsme! Jak směšné! Přitom jsme hloupí tak, že to až bolí! Každé zvíře i rostlina, každý živý tvor na této zemi ví, co je pro něj dobré a podle toho se i chová. Jen ten, co si myslí, že je na vrcholu ne! Stavíme se proti své vlastní přirozennosti, proti své duši, proti svým tělům, která pak "léčíme" chemií a zase utrácíme peníze ve jménu nového náboženství a hrajeme tak hru jako nesvéprávné figurky na hracím stole. Se začátkem století se ale mnoho duší probouzí a stále více ti osvícení začínají svou energii věnovat uplně jinému směřování. Směru návratu k přírodě, přirozennosti a opravdovým potřebám člověka. Člověk a jeho duše by totiž měla mít přednost před penězi, postavením, egem. Žít v souladu se svými potřebami, sebou samým a okolím nás učiní štastnými a naplněnými láskou, jiná cesta není. A končící letošní rok mám to pěkně ukázal! Nechejte se proto osvítít samotným Sluncem, které nabírá opět sílu květu a rozpuku!
Roky 2020-22 byli velmi důležité v dlouhodobějším dění na území nejen ČR a Evropy. Všichni mágové, šamani, esoterici, reikisti, buddhisti, čarodějnice a druidové, ale hlavně obyčejní slušní a duchovně založení lidé, příznivci změny dnešní "civilizace" se můžou aktivně zapojit svým životem ke změnám k lepšímu – ti všichni se mohou spojit a svou energii lásky cílit správným směrem, setkat se, aby přivedli energii Světla do budoucího duchovního centra Evropy. I čarodějnice jsou jen prostředníci a poslové Světla, kteří se tohoto dávného a posvátného rituálu zúčastňují stejně, jako vy všichni ostatní probuzení. V tento energeticky nejvýznamnější den v roce jsme na pozicích, kdy jsme součástí něčeho velkého a dávného. Když najdeme své kořeny, víme kde je naše budoucnost! Zapalte v úterý, přesně v poledne bílou svíci a věnujte na chvilku svou energii k mocné obnově Světla, osvícení duše. Každé duše. Pošlete motlitbu sestavenou z vlastních slov mocnému Vesmíru a požádejte o změnu a ochranu všeho živého na naší překrásné planetě! Je to ted velmi, velmi duležité!
Krásný čas na Alban Arthuan, Yule, Kračun, Saturnálie, Slunovrat… či Vánoce!
S úctou vaše Kirké čarodějnice
Autor: Kirké Vědma
Zdroj: FB Kirké Vědma
Sdíleno s laskavým svolením autora
Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.
Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.
Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika