Veronika Wildová, Kapitola 20 - Plány (z Ellori, příběh Duše)

Předchozí kapitola zde: Kapitola 19 - Střípky (z Ellori, příběh Duše)

“Je na čase změnit vzorec, Ellori. Pomsta je velmi zastaralé a k neúspěchu předem určené řešení.” 

Profesor Bu dolil Ellori další šálek mátového čaje.

“Ale co mám dělat, když cítím tolik bolesti?” 

“Vážně cítíš tolik bolesti?” 

Ellori si uvědomila, že má na sobě stále navigační kabátek. Rozepnula si ho, a bolest povolila.

“Ok, necítím zas TAK MOC bolesti, ale ten zmetek by si to měl vyžrat.” 

“Však on si to taky vyžral. Jen co podal hlášení královně Lyry, že jeho mise “přečíst podstatu Splynutí na planetě Lio” vyústila v destrukci většiny lyranské civilizace, naplánoval si 380 sebedestruktivních inkarnací na různých planetách a v různých podobách. A až v posledních deseti začal přemýšlet o konceptu odpuštění.” 

“On měl vždycky cit pro drama,” utrousila Ellori. Profesor Bu se usmál. 

“Takže?” 

“Takže tedy asi budu muset na Gaiu, odpustit mu? Pomoci nám oběma ten vzorec ukončit?” 

“Nebudeš muset, ale bude se ti chtít. Na Gaie teď panuje velice příznivé prostředí pro to, naučit se odpouštět a ukončit staré příběhy. Miliony bytostí si tam jdou pro nové kódy. Jsou odhodlané v intenzivních energiích třetí dimenze pochopit, co je vedlo k původním volbám, a vybrat si něco jiného.” 

“Co když se do něj zamiluju, on mě znova opustí, a já se mu zase budu chtít pomstít?” 

“Pořád si můžeš vybrat, že jeho energie přijde v jiné podobě, než partnerské. Teď je na Gaie hotová párty možností! Může to být tvůj otec, kdo tě opustí. Nebo spolužačka, která ti přebere přítele. Může to být zlá teta, která ti nedá najíst.” 

“To jsou tedy vyhlídky,” utrousila Ellori. Zamyslela se. 

“Myslím, že by to neměl být jen otec, ale mužská energie obecně,” řekla nakonec. “Myslím, že jsem tehdy na planetě Lio uvěřila, že nejsem ve spojení s Božstvím, se Zdrojem. Že jsem selhala, a že je se mnou něco špatně. Uvěřila jsem, že mě opustil nejen Muaru, ale i Božství.”

“Ellori, mátový čaj na tebe má bezvadné účinky!” profesor Bu vypadal velmi rozjařeně. “To je úplně přesně ono! Rozhodla ses věřit, že jsi oddělena od Zdroje, že jsi selhala a Zdroj tě již nepřijme zpátky. To přesvědčení bylo tak silné, že sis ho zopakovala v mnoha dalších inkarnacích. Ale hádej co je nejlepší!” 

“Nejlepší? Co je na tomhle všem dobré, aby z toho mohlo být něco nejlepší?” 

“”Na Gaie je teď možné toto přesvědčení prožít do základu! Uvidět, uchopit, rozpustit, opustit, zkrátka začít opět vidět vlastní celistvost!” 

“Na Gaie? Tomu tedy nevěřím. Gaia je místo, kde jsou možné vraždy, násilí, hlad. Můžeš si tam vybrat úplně nejšílenější přesvědčení o vlastní nedostatečnosti, a žít si je klidně celou inkarnaci. Celá planeta je ovládaná Hrou o moc. Jak v tomhle chceš rozpoznat vlastní celistvost?” 

“No tak zaprvé, vybereš si tělo s obrovským, nádherným a citlivým srdcem.” 

Ellori se na profesora podezřívavě podívala. Jak šlo o Gaiu, bylo tam rozhodně nějaké nepěkné Ale. 

“Ale?” 

“A zároveň,” pokračoval Bu, “si vybereš nějaké solidně probouzející zážitky, co to srdce otevřeou. Tím, že se narodíš do úplného zapomnění, to bude chtít intenzivní prožitky.” 

“Hm. Asi nemyslíš probudit se skrze mnohonásobné orgasmické prožitky, viď.”

“Bohužel. Ačkoli… Možná později. Ale vzhledem k energiím na planetě a Tvým záměrům bude nejvíce efektivní, když zpočátku prožiješ nějakou bolest a oddělení. Co třeba rozvod rodičů? Citově nedostupného otce? Problematickou pubertu či emocionální zneužití od první lásky?”

“Cože? Tohle mi má pomoci probudit se a vidět svoji úplnost a Božství? Vždyť budu minimálně do třiceti řešit svoje dětský traumata a komplexy méněcennosti!” 

“Nezapomeň, že s tebou skrze všechny inkarnace neputuje jen Tvoje esence Božství, ale i tvé ego a tvé fyzické tělo. Tvé vnitřní dítě, i tvůj systém přesvědčení. Jakkoli je tato tvá část iluzorní, je na tobě, kdy se rozhodneš milovat sebe sama, uznat sebe sama jako Tvůrce, prohlédnout zákruty mysli a žít jako Vědomí.” 

Profesor Bu podal Ellori vlastní zápisník. Ellori se pustila do plánování.

Kvantové klubko odvíjelo nitky vzpomínek, podle toho, jaké plány tvořila. Ellori viděla, že si v různých časových linkách zkusila být mezi bytostmi Lyry, na Plejádách, Arkturu, a dokonce i na Andromedě. Zkusila si být bytostí Estró. Měla mužská i ženská těla, či těla která neměla žádné takové označení, zato měla rybí ploutve nebo osm končetin. Zkoušela být těmi úplně nejzlejšími vůdci, i těmi nejkřehčími oběťmi. Snažila se nahlédnout na zkušenost života ze všech možných úhlů. 

Možná byl čas podívat se i na hloubku pozemského srdce.

Pokračování: Kapitola 21. - Špagety

Autor: Veronika Wildová
Web: veronikaheavenwithin.com

Sdíleno s laskavým svolením autora