Veronika Wildová, Kapitola 18 - V trávě (z Ellori, příběh Duše)

Předchozí kapitola zde: Kapitola 17 - Planeta Lio (z Ellori, příběh Duše)

“Ellori, ty jsi utekla od naší výpravy, aby jsi tady mohla zpívat na pláži?” 

Ellori seděla s hrnkem mátového čaje před svojí chatičkou. 

Planeta Lio byla kouzelná, a při západu nejbližší hvězdy obzvlášť. 

Všude mezi chatičkami visely lampiony se zvláštními světly, a kolem Ellori poletovaly drobné vílí bytosti. Poprvé zde ochutnala mátový čaj, a věděla jistě, že musí snítky máty dovézt i na Gaiu. Tam by z ní byli nadšení!

“Muaru, nečekám, že mě pochopíš. Hodláš se vydat do války na Orionu. Chcete přečíst místní vědomou strukturu paprskem, který dost možná všechno zničí. Nebudu se takových věcí účastnit.”

Muaru na ni hleděl a tvářil se ještě vážněji než obvykle. Bylo-li to vůbec možné. 

“Ellori, nemůžu tě odsud odvléct násilím. Jsi dcera diplomata, můžeš si dělat co chceš. Ale… zůstat na Lio není rozumné. Potřebujeme tě na lodi. Mohla bys svým kouzlem přesvědčit místní vůdce, aby nám konečně prozradili, jak se napojují na zdrojovou energii.” 

“Muaru, není v tom opravdu žádné tajemství. Napojují se skrze milující srdce. Vytváří splynutí. Žádný paprsek ve vesmíru toto nenačte, pakliže nebyl stvořen z lásky a vědomí.” 

Ellori se na něj přímo podívala. Muaru neuhnul pohledem, ale nijak její tvrzení nevyvrátil. 

“Dobře. Co kdybychom se šli projít?” 

Ellori ho následovala na stezce kolem pobřeží. Na cestu jim svítily vílí bytosti. Jasmína a ostatní pokračovali ve Světelném zpěvu u nedalekého ohně. 

Ellori kráčela vedle velitele Muaru, a v hlavě i těle měla zmatek. 

Ví, že je Muaru sebestředný, a možná už i bezohledný velitel. 

Ví, že se podílí na projektu, který je nejspíš nebezpečný pro přírodní národy. 

A přesto, jeho energie, jeho rozhodnost, a jeho… co to bylo? 

Jeho vlastní magnetická energie Splynutí? 

Ellori z toho byla zmatená. Vnímala, jak ji k němu všechno táhne. Jak ho postrádá, i přesto, že ho nemá v lásce. Přistihla se, že touží po tom, aby ji Muaru na planetě Lio nenechal. 

V tu chvíli se k ní Muaru otočil, a položil jí dlaň na tvář. 

“Ellori, vím, že by mi to královna Lyry neschválila.” 

“Co je mi po nějaké…” Ellori nestihla dokončit větu, protože Muaru ji začal líbat, a všechny dimenze, kterých si byla vědoma, se najednou naplnily ohněm. Tak prudkým a mocným, že ji jakékoli myšlenky úplně opustily. 

Ellori vnímala, že se její energie propojuje s jeho. Připadalo jí, že jí žehná samo nebe, a bylo to pro ni velmi matoucí. Jak ho může zároveň milovat a nenávidět? Jak může cítit požehnání Božství pro tento neobvyklý zážitek, když jí Muarovo uvažování není ani trochu sympatické?

Muaru zesílil svoji energii, jako kdyby koncentroval světlo do jednoho bodu. Ellori cítila, že ji k sobě vtahuje jako magnet. Sama byla naplněná mocným ohněm, a její esence se spojovala s jeho. Měla pocit, že se zde spojují celé dva vesmíry najednou. Ještě nikdy nezažila nic tak intenzivního, okouzlujícího, a skrz naskrz nevhodného.

Ještě dlouho potom leželi na vyhřátém písku a trávě a dívali se na hvězdy. Noci na této části planety trvaly jen 6 hodin, protože poblíž byly hned 2 veliké hvězdy, kolem kterých Lio obíhala. Ellori vnímala Muarovu blízkost, a zvláštní mír, který naplnil její srdce. Možná by se časem mohli aspoň spřátelit.

Druhý den se Muaru chystal k odjezdu. Ellori se cítila jako opilá. 

“Takže… ty odjedeš?” 

“Samozřejmě. Pojeď se mnou. Říkal jsem ti, že je to tu pro tebe ztráta času.” 

Ellori vykoukla z chatičky a viděla obyvatele planety Lio, jak na ní vesele mávají. 

“Slíbila jsem jim, že je naučím splynutí,” usmála se. 

“Tak po včerejšku je můžeš naučit i něco navíc,” řekl Muaru. 

Ta poznámka Ellori z nějakého důvodu zarazila. Copak Muaru nechce, aby tu energii sdíleli jen oni dva? 

Muaru se rozloučil s místními, krátce Ellori objal, a odešel. 

Dívala se za ním, jak se brodí mělkým mořem k plavidlu. Celá jeho návštěva jí připadala veskrze zvláštní. Přijel jen proto, aby ji ukázal další stupeň Splynutí? Hodlá celou planetu Lio zahubit, a tak ji chtěl naposledy pozdravit, a nějak mu u toho zdravení ujelo i několik hodin divokého objímání v trávě? Na to, že Muaru neměl v lásce energii na Gaie a hutnost třetí dimenze, si počínal velmi pozemsky! Ellori se při té vzpomínce zasmála. Asi pro ni zůstane záhadou. 

Odpoledne toho dne začala vyučovat místní bytosti, jak se vytváří energie Splynutí. Věděla, že nemají mnoho času. Sama se na Gaie učila několik měsíců, než se dokázala napojit na světlo Božství plně, celou svojí bytostí. Na planetě Lio bylo spojení jednodušší, lehčí. Chybělo silné gravitační pole třetí dimenze na Gaie, a také minerály naprogramované na Hru o moc. 

Za pár dní se rozkřiklo, že na jednom z ostrovů probíhá výuka Splynutí, a z okolních ostrovů začaly připlouvat bytosti souše i moře, aby se od Ellori učily. Kromě Splynutí je Ellori učila zpívat Světelným jazykem a cítit Božství ve všem, na co pohlédnou. Brzy byla skupina tak velká, mocná a napojená na energii bezvýhradné lásky, že se celá planetka začínala chvět radostí.

Pokaždé, když se stovky bytostí spojily ke společnému Světelnému zpěvu, světelná mřížka planety ožila Světelnými kódy. Ty se potom šířily dál, do minerálů a vnitrozemských vod. Zapojily se místní Bytosti Světla, bytosti stromů, zvířat a elementů. 

Po několika týdnech byl vzduch prosycený Světlem a blažeností. Bytosti planety Lio slavily, neboť nabyly dojmu, že teď už jejich úniku do jiné časové linky nic nebrání. 

Nešlo si ovšem nevšimnout, že již několik dnů nepřijíždí z hlavního přístavu Lyry žádné kosmické loďky. Obzor zůstával prázdný. 

Až se jednoho dne, v záři obou blízkých hvězd, začaly na obzoru vykreslovat obrovské stříbrné obruče. Obyvatelé Lia zprvu mysleli, že jde o nově vzniklé planety nebo rodící se hvězdy. Nadšeně sdělovali Ellori, že jejich Světelné zpěvy určitě způsobily takovou radost ve vesmíru, až začal tvořit nová území. 

Ellori se ovšem při pohledu na stříbrné obruče tajil dech úzkostí. Byla si jistá, že jde o velká galaktická plavidla. Nositele čtecích paprsků. Takhle z dálky vypadaly nádherně, nevinně, jako nějací spasitelé. Ale instinkt Ellori velel co nejrychleji jednat. 

Pokračování: Kapitola 19 - Střípky

Autor: Veronika Wildová
Web: veronikaheavenwithin.com

Sdíleno s laskavým svolením autora