Veronika Wildová, Kapitola 11. - Splynutí (z Ellori, Příběh duše)

Předchozí kapitola zde: Kapitola 10. - Muaru (z Ellori, Příběh duše)

Ellori v pracovně profesora Bu sledovala, jak se odvíjel příběh mezi ní a Muaru, vedoucím arkturiánské galaktické lodi. A přistihla se, že se cítí trochu jako u zubaře. Sice necítila přímou bolest, ale celý průběh jí byl krajně nepříjemný. 

Pracovala na Portálu, kde pomáhala ostatním bytostem cestovat mezi světy. Každý den vytvářela Splynutí - speciální proces, ve kterém se plně naladila na své tělo a vnímala jeho posvátnou podstatu - což jí umožnilo spojit se se Vším, co jest, a zároveň vytvořit spojení mezi ostatními dimenzemi a galaxiemi. Na Portálu pracovaly stovky bytostí, které vytvářely Splynutí zároveň, takže Portál sám o sobě vyzařoval obrovskou sílu. 

Bytosti, které na Gaiu přicestovaly z jiných míst ve vesmíru musely strávit několik týdnů ve stabilizační síni, aby si zvykly na hutné energie třetí dimenze. Ellori milovala setkávání s bytostmi z jiných světů a přátelské rozhovory, které se ve stabilizační síni vedly. Připadalo jí, že se rozhovory s jinými národy dovídá o fungování vesmíru daleko víc než v jakékoli škole, kterou na Gaie navštívila. 

Až na to, že teď se ve stabilizační síni nacházel Muaru, zvláštně přitažlivý arkturiánský muž, a Ellori si nebyla úplně jistá, zda se na návštěvy ve stabilizační síni těší, nebo se jich obává. 

Když na sobě neměla Porty a nacházela ve svém středu, dokázala té energii odolat. Mockrát se připojila k politickým debatám v síni, a najednou ji vůbec nenudily. Když ji na diplomatické mise brával otec, připadalo jí to jako největší ztráta času v galaxii. Najednou se z dlouhých průpovídek staly poutavé příběhy. 

Muaru vyprávěl o válkách v Orionu, kde vedl se svojí posádkou střídavě mírová jednání a válečné mise. Určité skupiny národů se odštěpily a začaly využívat pokročilé technologie, aby mohly zabrat portál do deváté dimenze, a ukořistit planety, které využívaly organické zdroje. Muaru mluvil o "válce mezi technologiemi a organicitou", a ačkoli používal cizí a složité termíny, Ellori chápala přesně, o čem mluví. 

Vnímala, že jde o podobný princip, jaký se teď uskutečňoval na Gaie. Bytosti, které na sobě měly Porty dostatečně dlouho, začaly věřit, že jsou oddělené od Zdroje. Z centrálního systému Portů si "stáhly" různá divná přesvědčení. Třeba přesvědčení o tom, že jsou oddělené a musí vynakládat úsilí a používat technologické zkratky, aby se dostaly zpátky. Ellori si také všimla, že bytosti, které měly Porty několik let na těle, začaly vytvářet zvláštní skupiny, které se cítily nadřazené vůči ostatním. Jakoby Porty samy způsobovaly, že jste se stali součástí neviditelné Hry, jejíž pravidla nikdo pořádně neznal, ale za každou cenu se v ní snažil uspět. 

Je možné, že Hra o moc funguje v celém vesmíru? Že to není jen místní vynález, ale myšlenka inspirovaná technologickými entitami z jiných světů? 

Ellori se z toho trochu motala hlava. Když se teď díky přítomnosti Muaru poprvé opravdu zaposlouchala do politických debat, vzrůstal v ní nepokoj. 

Je možné, že se tohle děje i na jiných místech? Co když je vesmír rozdělen na ty, kteří jsou si vědomi spojení s Jednotou, s Božstvím, a na ty, kteří si libují ve své oddělenosti? Je možné, že ti, kteří se cítí být odděleni, se zároveň považují za výjimečné, pokročilé a ty jediné, kteří "znají pravdu"? A co ti, kteří žijou podle zákonů Božství - lásky, empatie, jednoty, míru? Když je pak napadne technologický národ, jsou zcela bezbranní, zcela nevybavení. Nikdo z nich nebude vědět, jak se bránit. Nikdo z nich nebude mít klíče k pochopení zákeřné a bezohledné technologické energie. 

Ellori si všimla, že ji Muaru pozoruje. 

"Ellori, ty jsi dcerou diplomata našeho národa. Co si o tom myslíš?" 

"Myslím si, že bojovat s technologiemi nemá smysl. Nemají empatii. Myslí si, že organické národy disponují nějakými zvláštními zdroji, a mýlí se. Chtějí ukořistit místa ve vesmíru, obydlená organickými národy, protože věří, že se tím dostanou zpátky do Zdroje, ale je to nesmysl. Do Zdroje se dostaneš jen tak, že obrátíš pozornost dovnitř a začneš jej vnímat. Což by obnášelo to, že by museli opustit všechna přesvědčení, na kterých vybudovali svoji identitu, hodnoty, své válečné jednotky i celé mechanismy směřování, celé své úsilí. A to nevím, jestli budou chtít."

Muaru kývl. "To máš naprostou pravdu. A proto jdeme na Gaiu hledat bytosti, které se umí napojit na obě strany. Ne diplomaticky, ale svojí energií. Hledáme překladatele. Slyšeli jsme, že na Gaie vyrůstá generace duší, které jsou schopné zachytit a porozumět energii technologií a zároveň cítit energii Zdroje. Takové duše jsou nesmírně vzácné a potřebné." 

Muaru se podíval Ellori do očí, a ona měla pocit, že jí kouká až do žaludku. Zdálo se jí to, nebo se chtěla cítit vzácná a potřebná? 

Druhý den po práci zamířila opět do skladiště portů, a bez váhání si nasadila porty Romance. Toužila pochopit, co jí chce její pozemské tělo vlastně říci. Jde jenom o hru na důležitost? Vzbuzuje v ní Muaru nějaké pocity nedocenění? Nebo co se to sakra děje? 

S tichým cvaknutím zapnula Porty, a okamžitě pocítila příval intenzivní energie. Zjistila, že její tělo se velice těší, až opět zamíří do stabilizační síně. Vnímala svěží vítr na kůži, paprsky Slunce na tváři, a slyšela, jak kolem Portálu zpívají stovky ptáků. Pokusila se v tomto zjitřeném stavu spustit proces Splynutí. 

Zjistila, že když se dívá na své tělo jako na dar od Božství, tělo se začne radovat. Buňky těla samy od sebe začnou tančit radostný tanec a vytvářet prostor blaženosti. Bylo to, jako by někdo třetí dimenzi vysvětloval, že je součástí božství jako všechny ostatní - a jakmile to buňky třetí dimenze ucítily, celé tělo se začalo chvět krásným pocitem Splynutí s vesmírem. S Porty Romance byl tento pocit velmi intenzivní - Ellori si začala klást otázku, zda s takovou intenzitou nehrozí nebezpečí, že opustí své fyzické tělo a vystřelí to její bytost do prostoru. Nebylo by to zdaleka poprvé, co se na Gaie něco takového přihodilo. 

Opojená tímto novým poznáním vyšla ven ze skladu Portů a zamířila na terasy poblíž stabilizační síně. Chtěla zjistit, zde dokáže totéž Splynutí vytvořit i v naladění na přírodu, minerály a tělesa vody. Bez Portů toto Splynutí vytvářela normálně, ale s nimi by mohlo jít o mimořádný zážitek v součinnosti se třetí dimenzí. 

Vybrala si klidné místo mezi vzrostlými stromy a fontánami křišťálové vody. Vnímala milující energii minerálů. Posadila se do měkké trávy a pod rukama cítila laskavou energii půdy. Všechno kolem pulzovalo životem. Jak mohla bez něčeho takového žít? Vždyť ve třetí dimenzi je TOLIK lásky a života, tolik tvůrčí energie! Její pozemské tělo zpívalo a chvělo se blažeností. 

"Když to s někým sdílíš, je to ještě lepší," uslyšela nad sebou. 

Muaru si k ní přisedl. 

"Jak to myslíš?" 

"To, co právě teď děláš. Vytváříš splynutí mezi fyzickým tělem a kosmem. Vnímáš dar fyzického těla. Je to nesmírně léčivé. A... přitažlivé." 

Ellori cítila spoustu opojných energií naráz. Nevěděla, jak dlouho ji Muaru pozoroval, a to, že k ní bez vyvzvání přišel a začal vstupovat do jejího procesu Splynutí, jí připadalo nanejvýš drzé. A neodolatelné. 

"Ty to také umíš?" 

Muaru se usmál. "Musím to umět, abych dokázal cestovat mezi dimenzemi. Ve vesmíru je spousta silových míst, které bezpečně proletíš, pouze když jsi v naprostém Splynutí. Ale přiznávám, že ve třetí dimenzi to má zvláštní kouzlo." 

"A jak se to dá sdílet?" 

"Chceš to ukázat?" 

"Samozřejmě," Ellori se cítila skoro dotčena. To ona je tu přece ta, která pracuje na Portálu a vytváří Splynutí pro celé skupiny cestujících. Jakto, že jí nikdo neřekl, že se to dá s někým sdílet? Muaru si sedl přímo proti ní, a na její vkus nečekaně blízko. Skřížil nohy a vztáhl ruce k Ellori. 

"Musím tě ale varovat. Je to velice silná zkušenost. Promění tvoje tělo, tvoje vnímání. Otevře ti srdce úplně novým způsobem. Zesílí všechna tvoje přesvědčení a vyzve tě k tomu, aby ses jim postavila." 

"Já se nebojím." řekla Ellori. 

"Dobře. Tak začni vytvářet Splynutí, a já začnu také. Nesnaž se mě nikam teleportovat, prosím tě. Jenom buď ve Splynutí, a budeme sledovat, jak se to násobí." 

Ellori se zasmála. Potom, jako už tolikrát, obrátila pozornost na své tělo. Vnímala jeho posvátnost. Vnímala Božství v hlubinách svých nejhlubších pocitů. Během chvilky se její buňky roztančily radostí a její vědomí se rozšířilo do všech stran. Rychle se propojila s Božstvím a všechny pocity oddělenosti, které vnímalo její fyzické tělo, se začaly rozplývat. 

"Tady to máš, ty podělaná Hro o moc," pomyslela si Ellori. "Proti tomuhle jsi zcela nicotná." 

V tu chvíli ucítila, jak do její energie Splynutí vstupuje Muaru. Síla jeho energie s ní zamávala. Viděla všecha jeho válečná tažení. Cítila sílu jeho odhodlání. Viděla, kolik bitev vyhrál jen díky své odvaze. Kolik situací zvládl silou své rozhodnosti. Viděla, že byl mnohokrát zklamaný a mnohokrát se musel zatvrdit, aby své zklamání ustál. Aniž by se jakkoli snažila, cítila, že její tělo vedle jeho energie měkne a rozpouští se. Jakoby její fyzická část potřebovala svůj vlastní druh Splynutí. 

Ellori věděla, oč jde. Věděla, že fyzické tělo na Gaie je stvořené tak, aby se mohlo rozmnožovat bez vnějšího zásahu. Ač zrození bytostí na úrovni hvězdných duší probíhalo jinak, pochopila, že fyzické tělo je nastavené na prožívání silné přitažlivosti a jejího naplnění - aby druh mohl být zachován. A vnímala nebezpečí, že pokud se příliš ztotožní s těmito mechanismy přitažlivosti, touhy a naplnění, ztotožní se i se všemi přesvědčeními fyzického těla - a zapomene na to, že Splynutí je dar od Božství. 

"Polarita je také Dar," promluvil Muaru. "Vnímáš moji sílu, já vnímám tvoji jemnost. Je to krásný soulad, hra energií. Pokus se s tím nebojovat. Vnímej božství i v tom spojení." 

Ellori se tedy pokusila. Vnímala, jak jsou jejich energie rozdílné, a zároveň dar Božství, který byl pod nimi ukrytý. Během chvilky se jí zdálo, že se oba dva rozplynuli ve vesmíru. Aniž by se jejich těla fyzicky spojila, měla pocit, že jsou jedním. 

"Vezmi mě s sebou," slyšela jeho hlas a cítila, že vzal její dlaň a položil si ji na srdce. Jejím tělem projela taková vlna lásky a soucitu, až se bála, že ji to roztrhá. Po tváři jí začaly téct slzy. 

"Já už nemůžu." zašeptala. Mauru vzal její ruce do dlaní a políbil je. 

"Jsi naprosto dokonalá. Jsi neuvěřitelná. Měla bys letět s námi do Orionu a ukázat jim, jak se vytváří Splynutí!" Muaru se zasmál a posadil se tak, aby byl vedle Ellori. 

Ellori se cítila zvláštně prázdná. Po velkých vlnách touhy, splynutí a blaženosti bylo její tělo vyčerpané. Přemýšlela, zda by celá zkušenost byla méně intenzivní, kdyby na sobě neměla Porty. Zkusila si je opatrně sundat. 

Muaru se stáhl. Náhle se jevil vzdálený, nezúčastněný. 

"Víš, ty Porty ti dávají takovou zvláštní sílu. Jsi s nimi absolutně nepřekonatelná." 

"Ale Porty vytváří něco, co není skutečné." 

"Ale kdepak. Zesilují to, co je na tobě nepřijaté. V některých ohledech jsou bytosti s Porty mnohem více skutečné než bez nich." 

Ellori to nedávalo smysl, ale neměla sílu diskutovat. 

"No, nechám tě tu odpočívat. Ale kdybys chtěla, můžeš s námi letět do Orionu a zkusit vytvářet Splynutí tam. Budou tě milovat, Určitě spoustu místních obrátíš na svou nevinnou víru," Muaru prudce vstal a oprášil se. Ellori zažívala směs pocitů, a pozorovala, že její fyzické tělo je na válečníka Muaru naštvané. Jak ji mohl přesvědčit ke Splynutí, a v okamžiku se takhle vzdálit? Měl nějaký vedlejší záměr? Zklamala ho, protože neudržela Splynutí dost dlouho? Určitě má za sebou zkušenosti se Splynutím napříč galaxiemi. Pro ni to bylo první Splynutí ve dvou, a ještě s Porty. Nebylo by překvapením, kdyby to nějak pokazila. Dívala se, jak odchází, a v srdci cítila drobný osten lítosti. 

Pokračování: Kapitola 12. - Drobné otřesy

Autor: Veronika Wildová
Web: veronikaheavenwithin.com

Sdíleno s laskavým svolením autora