Vědění

Není nic na tomhle světě, co bychom nevěděli. Co bychom nebyli schopni vědět. Každý z nás má v sobě ukrytá veškerá tajemství tohoto života. Vše je v našem podvědomí. 

Jde o to, že to my jsme stvořili tento svět, my jsme tvořitelé, kteří sílou své myšlenky dokázali vytvořit struktury tak velkých a mocných věcí, z nichž nám přechází zrak. Stejně tak jsme to byli my, kdo dokázal vytvořit svět, ve kterém existuje násilí a boje.

Jako lidé na to zapomínáme. Zapomínáme na to, že my jsme ve své podstatě všechno, tudíž jsme úplně všechno, co existuje. Jsme to dobré i to zlé. Vždyť už jen samotné hodnocení toho, co je dobré a co zlé jsme si vytvořili my sami.

Někdy se od své podstaty odpojíme tak dokonale, že zcela zapomínáme na svět, který nás těší. Na svět, který nám dělá radost. Zapomínáme, že to, jak se cítíme, je jen naším výtvorem.

Vždyť já sama jsem se cítila v mnoha situacích doslova mizerně. Ještě dnes, se mi stávají tyto momenty. Naštěstí dnes si však již uvědomuji, že to, že se cítím mizerně, je jen další období očisty. Období, kdy se ze mě zase "vydolává" něco, co ve mě dlouhou dobu spalo, případně bylo uloženo do šuplíku s nápisem "neotevírat". Naštěstí dnes už vím, že to, že se cítíme v určitých chvílích totálně ovládnuti tímto hmotným světem - třeba právě v otázkách týkajících se financí, je právě odrazem našich vnitřních strachů a nezpracovaných programů a to nejen těch našich vlastních, ale jde o programy celého lidstva. My lidé si neseme nejen svou vlastní paměť a svou vlastní karmu. Neseme si zároveň na hlubinné buněčné úrovni i zápisy našeho lidstva, naší planety. V některých okamžicích se proto určité situace v našich životech skutečně můžou jevit jako velmi náročné. V tom momentě je však třeba se zastavit a pevně se odevzdat víře.....víře v to, že vše má svůj důvod a vše nějak dopadne. A ať to dopadne, jak to dopadne, v něčem nám to má pomoci. Může jít o pomoc různou - může se jednat o to, že nám určitá situace má otevřít oči, nebo nám má ukázat naše lpění, případně nás má dovést k poznání sebe sama.

V momentě, kdy se necítíte úplně "v pohodě" zkuste jen si vzpomenout na tato slova. "Vy jste bůh, to vy jste tvořitelem všeho, co je...to jen vy sami svými myšlenkami ovlivňujete to, jak se budete cítit....to jen vy sami se můžete rozhodnout, zda dáte přednost těm pěkným představám nebo se necháte stáhnout, převážně svou myslí, k těm negativním představám."

My všichni jsme tvůrci našich životů. Pokud zjistíte, že nemáte v tomto životě kde čerpat, pak vás to dovede do jediného bodu a to do posledního bodu, který vám zbyl. Do bodu, kdy nezbývá nic jiného, než VĚŘIT. Víra je to, co nás nakonec dokáže zachránit. Hovořím nyní o víře v to, že vše nějak dopadne, o víře v to, že nikdy nejsme na světě sami nebo opuštěni, ačkoliv se tak můžeme často cítit - alespoň do doby, než se seznámíme s tím, kdo je uvnitř nás. S naší pravou podstatou.

Pokud si kladete otázky na nejrůznější věci a chtěli byste vědět na ně odpovědi, vezte, že odpovědi už dávno víte, jen je máte uložené hluboko uvnitř v sobě, avšak přes velkou činnost vaší mysli tyto odpovědi neslyšíte, případně děláte, že je neslyšíte.

Přeji nám všem, abychom jednou dospěli ke krásnému okamžiku "probuzení", kdy si skutečně uvědomíme naší podstatu a dokážeme si odpovědět na ty nejdůležitější otázky v našich životech - na otázku "kdo jsem" a na otázku "proč tu jsem".

Přeji vám radostný a vědomý život.

Janka

Autor: Janka Havláková
Zdroj: www.havlakovajana.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora