Uzemňování

Když začneme jako lidské bytosti procházet transformačním procesem, často zažíváme velice zásadní životní změny. Duchovní transformace přichází často ruku v ruce s náhlými a často nečekanými problémy v práci, ve vztazích nebo se velice často se dotýkají našeho fyzického či duševního zdraví.

Tím, jak se v nás začíná rodit naše nové já, dochází k vibračnímu vzestupu, který nám do života přináší nutnost zpracovat staré energie (emoce), které jsme do té doby často přehlíželi. Ne proto, že bychom se jim vědomě chtěli vyhýbat (i když i to občas děláme), ale velice často proto, že jsme je ani nebyli schopni vnímat, což je jedna rovina problému a ta druhá spočívá v tom, že nás  nikdo nenaučil je zpracovávat správně, aby nám v budoucnu nezpůsobovaly potíže. Proto je pravidelná práce s našimi emocemi velice důležitá a považuji za potřebné si své emoce všímat už navždy a věnovat jim pravidelnou pozornost alespoň jednou za čas, pokud se nenaučíme je zpracovávat průběžně ve chvíli, kdy tuto energii vytvoříme.

Tyto vracející se energie, bývají často spojené s hlubokými strachy, nejistotami, s nedostatkem lásky k sobě a další velkou škálou potlačených emocí jako jsou vztek, zlost, frustrace, nepřijetí v různém slova smyslu atd. Pokud se musíme najednou vypořádat s takovou ohromnou zátěží, začínáme obvykle hledat možnosti, jak touto cestou projít co nejrychleji a bezbolestně. Častokrát nejdřív navštívíme ordinace lékaře, který nám na naše problémy předepíše nějaké prášky, které v těchto případech buď zaberou na krátkou dobu nebo nezaberou vůbec. Naše bytost se totiž chce očistit od těchto zátěží a zároveň se dozvědět něco sama o sobě a nejen potlačit příznaky problémů. Chce se doopravdy uzdravit.

Tu správnou cestu pak většinou nacházíme v podobě sebepoznávacích metod, mezi které patří např. meditace. Meditace nám poskytuje možnost prozkoumat sebe samotné. Často se snažíme pracovat se svými myšlenkami, emocemi, minulostí, snažíme se porozumět událostem, které formovaly náš život z nové perspektivy. Často řešíme téma odpuštění – druhým i sobě.  Pokud to vydržíme dostatečně dlouho, tak se časem dostáváme stále do hlubších úrovní svého vlastního já. Poznáváme se stále víc, ale do cesty se nám většinou dostávají další úrovně našich zapomenutých problémů k vyřešení a tak pokračujeme v další aktivní práci na sobě.  Někdy zaznamenáváme jistá zlepšení našeho zdraví nebo životní situace, občas taky ne. Většinou nás ale cesta vede k dalšímu poznávání nových rovin bytí a nás začíná stále víc lákat experimentování. Můžeme být až pohlceni novými způsoby meditace, novou duchovní literaturou, novými kurzy a metodami, které by nám mohli v našem snažení pomoct. Tímto způsobem k nám proudí neustálá motivace k dalšímu duchovnímu rozvoji, kterým se můžeme stát pohlceni do takové míry, že začneme podceňovat skutečnost, že naše fyzické tělo je také velice důležitým aspektem na duchovní cestě. Tím v našem životě vzniká nerovnováha.

Proč se vůbec uzemňovat?

Přílišná snaha v oblasti duchovního rozvoje přináší i své problémy.  Mohou se u vás projevovat příznaky jako je slabost, únava, deprese, apatie, úzkosti nebo jiné problémy, které jsou běžně označovány jako psychické nemoci. Můžete třeba začít slyšet hlasy (psychologové tomu říkají schizofrenie), vnímat věci jinak než běžní lidé – můžete mít zvýšenou citlivost na hluk, na jiné lidi, na násilné projevy třeba ve filmech atd. Což může spouštět úzkostné stavy, panické ataky, které vás postupně omezují v běžných aktivitách a pochopitelně opět negativně ovlivňují vaše vztahy, a to jak osobní, tak i pracovní. Čím se člověk ocitá v začarovaném kruhu, který je těžké opustit.

Jak se uzemňovat?

Způsobů jak se uzemnit je poměrně dost a důležité při tom je právě propojení s našim fyzickým tělem. Mezi aktivity, které by vám mohly pomoci se uzemnit patří např. fyzické cvičení (ideálně takové, na které se potřebujete soustředit, neděláte jej automaticky), procházky v přírodě, zahradničení, vědomé vychutnávání si jídla nebo dobrého čaje/kávy/kakaa. Celkově aktivity, které vás baví a děláte je rukama/tělem – malování, sport, vaření, pečení, jakékoliv ruční práce… Důležité je zde pociťovat radost z dané aktivity a vnitřní uspokojení, které nás dokáže v těle dobře ukotvit. Dalším způsobem je meditace, ale zaměřená opačným směrem jako ty, které jsme prováděli doteď. Ta nám pomůže právě k znovunastolení rovnováhy

Meditace na uzemnění

Představte si, že jste stromem a pokuste se navnímat, jak jako strom vypadáte. Jak vypadá vaše koruna, kmen a kořeny. U lidí, kteří se dlouhodobě věnují svému duchovnímu vývoji se stává, že strom má obrovskou korunu, ale tenký kmen a slabé kořeny. Pokud svůj strom vnímáte takto, tak je chvíle na to, aby jste začali posilovat své kořeny. Představte si, že jsou dostatečně dlouhé a silné, aby udrželi strom v zemi a nebylo jej možné vyvrátit. Až budete mít kořeny dobře propojené s matkou Zemí, tak můžete začít vnímat jak vás začíná vyživovat a jak energie postupně stoupá do kmene. Toto pochopitelně můžete začít cítit i na svém fyzickém těle. Energie v ideálním případě vystoupá výše. Pokud nejsou na cestě energetické blokády, které je potřeba postupně uvolňovat. U někoho se zastaví v oblasti břicha, v oblasti třetí čakry. V ideálním případě se dostane až k vaší srdeční čakře a začne zažehávat váš vnitřní zdroj energie v této oblasti, oblast vnitřního slunce nebo taky vnitřního božství. Meditaci je vhodné opakovat dokud neuvidíte, že strom už je dostatečně vyvážený a zdravý.

Téma rovnováhy je hodně široké a toto je jen jeden malý fragment toho, na co je důležité nezapomínat v rámci duchovního rozvoje. Další témata budeme nadále zveřejňovat na našich stránkách nebo budou součástí větších celků a kurzů.

Autor: chrysalis
Zdroj: chrysalis.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora