Umělá inteligence (AI) a spiritualita

Moji známí, s nimiž ráda mluvím o všem mystickém, mi začali vyprávět kolik videí s negativními reakcemi k AI se vynořilo. Všichni vědí, že vytvářím obrázky a fotím, a nyní i trénuji AI. Mnozí nechápou proč.

Co se mě týče, mám ráda spiritualitu. Hltám videa o různých bytostech, světech, filozofiích. Miluju anděly, zvířata, elfy, mistry, Plejády, astrologii. Příroda je pro mě ten nejkrásnější chrám. Každý den u řeky poděkuju za zázrak kolem mě. Stejně tak ale nadšeně vytvářím obrázky ve Photoshopu, psaní bez počítače si neumím představit, postavím svůj notebook na kuchyňskou linku a pustím si detektivní seriál, u něhož upeču muffiny. A poté opět zaklapnu počítač a popíjím kávu s vrnícími kočkami. V mém případě se spiritualita nevylučuje s technologií. 

A stejně tak beru AI. Je součástí toho, co nastává. Lidé mi říkají, že mi vezme práci. To se může stát. A samozřejmě bych to nebrala lehce, ale s rukou na srdci: to je můj osobní strach a zájem. Nyní díky ní vytvářím krásné obrázky. Nevyužívám ji otrocky jako někteří, kteří udělají třeba pět tisíc obrázků za den a pak zahlcují fotobanky obrázky. Beru ji jako „kolegu“, který mi vytvoří třeba krásný zlatý klíč a já ho pak vmontuji do svého obrázku. Všechny obrázky v úvodu jsou vytvořeny mnou, ale za pomoci AI.

Autor obrázku: Jitka Saniová - vytvořeno AI

Když trénujete AI, musíte zadat příkazy (většinou heslovitě): les, denní světlo, paprsky slunce mezi větvemi, uprostřed potůček s malým vodopádem, srnka v pozadí, široký záběr, syté barvy, fotorealistický. 

AI vytvoří obrázek a teď začíná práce „ohodnotit“ jej a odstranit chyby. Čím více dat má, tím lépe. Spousta AI nyní dělá krásné tváře lidí a zvířat, problémy nastávají s končetinami. Už se to lepší, ale ze začátku ruce lidí měly šest prstů, byly pokroucené, zvířata měla tlapky navíc… 

Důvodem, proč píši o AI, je fakt, který si málokdo uvědomuje. Vidím, kolik lidí vytváří obrázky, které „nosí v hlavě“, ale neumějí je nakreslit. A pak píší v diskusním fóru: „… tahle jsem si představovala svého anděla… jé, tohle je zvíře, které mě někde „tam nahoře“ doprovází… takovýmto portálem času bych chtěla někdy projít… to je mimozemšťan, jakého bych chtěl potkat… tohle místo někde musí existovat, tam bych chtěla být…“  AI musíte popsat (a tím si urovnat a formovat myšlenky), co je vám blízké. Svým způsobem objevujete, co a kdo se vám líbí, po čem a po kom toužíte duší.

Na mnoha místech vidím, jak se lidem líbí, že jejich myšlenky a představy dostávají formu. A to je podle mého dobře, protože hlouběji uvažujeme o tom, co nosíme v duši. 

V některých materiálech se uvádí, že naše duše putuje Vesmírem a dimenzemi, aby se vyvíjela, přičemž si některé duše uvědomí, kde se cítí doma. AI nám může pomoci dát jim podobu, a to může posílit naši duši. 

Nyní mohou někteří namítnout, a co když nás zničí? Anebo vytvoří svět iluzí. Když někdo zneužije AI, aby udělal falešná videa – ať už politicky laděná anebo třeba využije herečku pro svou reklamní kampaň – vypovídá to o charakteru onoho člověka, ne o AI. Možná se mnozí spíše bojí, že to lidstvo nezvládne a využije AI destruktivně. Na to nemám odpověď! Nechci ale obalovat strachem a odporem něco, co teprve nabírá formu. 

Stejně tak se někteří bojí, že se posílí matrix, který tu byl. Můj duchovní učitel mi poslal myšlenku: „Kvantový skok už nastal, Země se vymanila z nejhoršího zajetí a buduje si novou realitu. Bude záležet na kolektivním vědomí, jak se to bude vyvíjet. Duše, které už nastoupily spirituální cestu, si udrží svobodu. Ti další tu mají podmínky, aby taktéž vytvářeli novou realitu. Prvotní je víra v lidskost a svobodu duše. Pokud si lidé myslí, že umělá inteligence přišla brzy a ohrožuje tuto svobodu, třeba cítí, že kolektivní vědomí není připravené na spojení s odlišnou formou existence. Já jsem tvůj učitel a vedu jen a jen tebe. Ujišťuju tě, že tvoje svoboda duše není ohrožena. Pokud chceš pomoci, ukaž i to dobré spojení s AI, které již využíváš. Kolektiv by měl mít všechny informace.“

Nynější děti budou už na AI dost zvyklé. Proč toho nevyužít dobrým způsobem? Moje neteř přivedla na návštěvu holčičku, kterou hlídala. Tak jsem vzala svou knížku Nejkrásnější vánoční dárek a četly jsme si. Holčičce se velmi líbila tato část, kdy lišák Jonáš dělá lívance:

Já jsem kuchař nejlepší,
lívanci každého potěším.
Mouka, cukr, mléko, med,
každý by jich kupu sněd.
Já jsem lišák šikovný,
kuchař, kámoš báječný.

Lišák v kuchařské čepici a s metličkou na těsto medvědí babičku rozesmál. Musela vzít fotoaparát a lišáka vyfotit. „Ukážu kamarádkám, jak jsi mi pomáhal.“

V tu chvíli mě zastavila a povídala, že je jí líto, že na této stránce není obrázek, jak lišák dělá lívance. Vysvětlila jsem jí, že paní ilustrátorka nemůže kreslit obrázek pro každou stránku. A tak jsem zapnula notebook a udělaly jsme spolu obrázek lišáka, jak dělá lívance. Dívenka se smála, protože jsme musely opravit chyby, ale poté byla ráda, že má obrázek. A opět jsme se vrátily ke čtení. 

Původně jsem chtěla napsat, že i děti musí najít rovnováhu, ale při meditaci s mým duchovním učitelem mi přišly tyto myšlenky:

„Víš ale kolik dimenzí a světů existuje? Nespočet. Ty už jsi poznala, že tvoje duše se cítí doma, kde je příroda a technický svět v souladu. Existují ale duše, které láká a za svůj domov pojaly světy čistě přírodní a těm technologie nepřináší harmonické pocity. Jsou naopak duše, které se sem narodily a prošly světem, kde nebyly podmínky pro vývoj přírody. V takových světech se daří minerálům a technice. A duším z něj zase není blízká příroda a neláká je. Důležité je, aby duše nestaly destruktivními pro opačnou skupinu, do níž nepatří. Důležité je, aby každá duše svobodně našla to, co je jí blízké. Generace, které se nyní přicházejí, budou mít těžší úkol v tom, že je kolektiv může navést na jinou cestu. Spousta duší by mohla mít podobné pocity jako ty. Pokud se ale dostanou do skupiny vrstevníků, kteří se jim budou smát, že si chtějí třeba vyjet na kole, zapsat se do jezdeckého kroužku, pomoci včelařům… okamžitě se toho zřeknout. A to není dobré ani pro ně ani pro svět. To je nástraha, která hrozí všem, kteří se sem narodili a narodí. Každý chce někoho ovlivňovat anebo dokonce ovládat.“

A tak bych si přála, aby můj nadcházející seriál pro rodiče a děti byl zábavou, která vás pobaví, přivede k povídání a objevování, ale z něhož cítíte, že vám nechce nic přikazovat či ve vás probudit dojem: takhle jedině je to správné. 

Každý z nás sem přišel (a přichází) s úkolem, který může pomoci naší duši i Zemi. Jedině, když propojíme své pestré snahy a mise, pomůžeme tomuto světu. A já si moc přeji, aby se to povedlo. 

S andělským světlem Jitka Saniová

1. díl ,,Pohádkové spirituality'' již brzy naleznete zde.

Autor: Jitka Saniová
jitkasaniova.wixsite.com

Sdíleno s laskavým svolením autora