Světlo srdce

Na vodní hladině vidíš svou tvář.

Rozpouští se, mizí v kruzích...

Jsi tam nebo nejsi?

V té podobě v jaké se znáš ne, Tvůj obraz, Tvá iluze, Tvá maska padá.

Objevuje se nová tvář.

Poznáváš ji? Poznáváš sebe? 

Jsi to Ty! 

Ta krásná vědomá žena, ten krásný vědomý muž.

Odpadly masky, slupky, nánosy nastřádané za věky věků.

Již je nepotřebuješ, nyní máš projevit svůj potenciál, své schopnosti, dary, svou velkolepost, svého tvůrce, inspirátora, své srdce.

Jen ze svého srdce můžeš vytvořit to co vibruje v srdcích dalších, vibruje v planetě, všechny a všechno pozvedá na další úroveň.

Jen to co je v srdci je věčné a nemůže být nikým a ničím zničeno.

Mohou nastat potopy světa, výbuchy sopek, zániky civilizací, ale nic z toho co máš ve svém srdci není ztraceno. Neseš si to dál napříč časem, prostorem, dimenzemi...

Světlo srdce strhává masky a iluze. 

Čeká až se s ní spojíš.

Je tady, aby Ti svítilo na cestu. 

Je tady, aby Tě podpořilo.

Je tady, aby Tě inspirovalo.

Je tady, aby Ti ukázalo směr. 

Je tady pro Tebe.

Ivona Antalii 

Autor: Ivona Antalii
Zdroj: www.kliceksrdci.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora