Rhódský kolos byl stavbou podobnou Héraklovým sloupům?

Důvod a smysl této teorie by byl jistě logickým obranným prvkem civilizací zde žijících. Naše představa o těchto sloupech se shoduje s Rhodským kolosem, který stál před průplavem lodí do přístavu na ostrově Rhodos. Zářící socha boha slunce Hélia doslova v božských rozměrech celá z bronzu. Tak jako Melqartovy (později Héraklovy) bronzové sloupy u západní brány chrámu v Cádíz. A i když kolos byl postaven až kolem roku 300 př.n.l. vypovídá to o mentalitě a smýšlení lidí, kteří na počest boha tak nádhernou věc vyprojektovali a uskutečnili i její výstavbu, protože musela stát na neméně obdivuhodném podstavci, který držel stabilitu kolosu. Vskutku dílo hodné boha. Zda stál na tomto místě i jeho předchůdce dnes již nevíme, ale je to pravděpodobné, protože historie ostrova sahá daleko za dobu kamennou. Podle bájí se měl ostrov vynořit z moře a jeho majitelem se následně stal bůh Slunce Hélios, který z něj učinil nejkrásnější ostrov Egejského moře. Řekové tvořili překrásné a dokonalé sochy a chrámy. Hérakles byl uznávaný - proto měl po celém Středomoří svatyně. Sloupy nebo sochy s jeho jménem, které by otvíraly cestu na východ od západu a zpět z východu na západ by jistě byly velkou poctou tomuto polobohu. Daleko větším uznáním nežli pojmenování dvou, i když významných skal, které ale vedly na konec světa o kterém se nic nevědělo. Navíc jak jsme již uvedli, mýtické hrdiny a bohy, Řekové přebírali z ostatních kultur Středomoří. 

Ani Egypt nezůstal pozadu. Jejich slavné město Thonis bylo podle legend bránou starověkého Egypta. Město se rozprostíralo u západního ústí Nilu. (Platón popisuje, že Héraklovy sloupy byly u ústí velké řeky) Město patřilo egyptskému bohu úrodnosti, záplav a celému Nilu. Bůh Hapi měl být vysochán z červené žuly do nádherně dokonalé obří sochy, která stála na vysokém podstavci a strážila vstup do Egypta. Byla to jakási posvátná symbolika zřejmě všech národů sídlících v okolí Středomoří. Na počest svého boha vystavět sochu, která jej znázorňuje a do které se bůh převtěluje. Proto většinou obří sochy tvoří brány k chrámům, městům i ostrovům a celým lokalitám. Všichni legendy znají a respektují je v obavě z božího trestu. (Připomíná to i Rhodský kolos, který byl zařazen mezi Sedm divů světa a o kterém existuje skutečný záznam). Město Thonis bylo postaveno na přilehlých ostrovech v deltě Nilu. Bylo spojováno kanály, mosty, přístavišti i chrámy. Bylo to přístavní a rušné obchodní velmi významné centrum. Všichni obchodníci z východu jej znali. Tedy i Řekové. Po kolonizaci město přejmenovali na Héraklion. A to proto, že údajně jejich hrdina Hérakles, vůbec poprvé, když vstoupil na egyptskou půdu tak to bylo v tomto městě Thonis. V Thonisu bylo mnoho chrámů a Řekové si lehce přeorientovali egyptské bohy na řecké.

Hérodotos vypráví, že bůh, který byl správcem Nilu, byl následně ztotožňován právě s Héraklem. A tak se dozvídáme, že vlastně Hérakles měl stát jako strážce v nejznámějším městě té doby, obdobně jako Rhódský kolos na ostrově Rhodos, který leží téměř naproti. Dva kolosy nejznámějších řeckých bohů v jedné lokalitě a v podobném duchu. Strážci bran. V této kapitole popisujeme některá vhodná místa pro umístění Héraklových sloupů, tato varianta ale dává největší smysl. Egyptští kněží při svém popisu Atlantis také připomínají místo sloupů, ale zároveň zdůrazňují, že toto místo pouze Řekové tak nazývají. Tato poznámka mnichů se zdá být rázem logická. Všichni obchodníci, sousedé a obyvatelé Egypta město nazývají Thonis. Pouze Řekové po svém Héraklion a samozřejmě že historií navazují na tohoto svého dosazeného hrdinu a vše tomu přizpůsobují. Socha boha střežícího bránu do Egypta byla zaměněna za Hérakla. (Hérakl střežící bránu i Řekové tak nazývají místo Heraklových sloupů jako Héraklovu bránu). Součástí Thonis bylo několik ostrovů na kterých stály chrámy a vysoké budovy. Tyto stavby, včetně soch, vyčnívaly do celého okolí. Byly vidět i z moře, až do té doby, než bylo město zničeno a potopeno jako mnoho ostatních měst a přístavů z této lokality. Pokud opět posuneme mořskou hladinu o desítky metrů zpět, směrem do moře, musí tato část města zasahovat daleko do míst, kde dávno kromě vody dnes není nic. Dříve ale muselo město a jeho mola a hráze zasahovat daleko k pobřeží Kréty a v podstatě to bylo místo v průplavu. Přístavy plnili lodě rybářské, obchodní i vojenské, migrující obchodníci a místní lidé proto lokalitu notoricky znali i z vyprávění. Město všichni jmenovali Thonis. Jen Řekové Héraklion a později již jen jako Héraklovy sloupy, kdy po zemětřesení z ostrůvků bývalého letoviska vyčnívaly pouze sloupy z Heraklových chrámů a soch. V každém případě to bylo místo o kterém se dlouho muselo vyprávět a lidé tuto lokalitu znali po několik století a nespočet generací. Tím, že nebylo z města nic zachováno, pomalu začalo upadat v zapomnění. S nástupem římské říše a podmanění si Řeků se život a vývoj Řeků zastavil a možná ani nechtěli předávat dál pravdivou historii. (Dávalo by smysl, že Platón určil záměrně Héraklovy sloupy na Gibraltar nebo je to jen naše špatně pochopená myšlenka filosofa? Pokud tušil, že Řím ovládne jeho zem, asi by jim nechtěl předávat tak vzácné, staré zprávy o lokalitě Atlantis, které byly určeny právě a pouze Řekům). Nevyprávíme zde mýtus, ale příběh o skutečném městě, které bylo znovuobjeveno nedaleko Egypta a v současné době je již průzkum mořského dna s touto historickou pokladnicí plnou drahocenných nálezů realitou. Velmi vzácné artefakty vypovídají a potvrzují legendy o  prastarém městě. Archeologové místo nazývají egyptskou Atlantis. Místo hodné Héraklových sloupů se základy Thonis, které potvrzují mnohem starší osídlení.

I Melqart, (fénický bůh přejmenován Řeky na Hérakla) měl mít také své brány se sloupy. Překrásné a smysluplné, protože tvořily celek jeho chrámů. Také musíme připomenout - Dobu temna - o těchto stoletích nemáme téměř žádné informace. To ale neznamená, že v této době se nic neudálo! Naopak. A tak jen slepováním malinkých kousků historie, které nalézáme všude v archeologických lokalitách, můžeme částečně předpokládat život a zánik vyspělých civilizací ve Středomoří, ale i po celém světě.

Pokračování článku zde: Řecký Hérakles je Fénický Melqart?

Autor: Tým vyspělé civilizace ztracené v čase
Zdroj: vyspele-civilizace-ztracene-v-case

Sdíleno s laskavým svolením autora