Řecký Hérakles je Fénický Melqart?

Potomek boha Dia a krásné pozemské ženy. Polobůh neskutečné síly. Jeho život byl jedno velké dobrodružství. Pomáhal lidem a osvobozoval je od různých nestvůr a prokletí. Pomáhal kde bylo potřeba. Proto ho lidé tolik milovali. Hrdina působil převážně na území Řecka, kde měl i své sídlo z kterého vyjížděl plnit své úkoly. V jednom z příběhů se Hérakles chce zbavit své kletby, kterou na něj seslala jeho nevlastní matka, bohyně Héra. Žárlila na něj a z hloubi srdce nenáviděla natolik, že se nepozastavila před ničím. To byl osud potomků bohů s pozemskými ženami. Hérakles však ani zdaleka není pouze hrdina jakého známe z řeckých mýtů. Na území Středomoří se toto jméno objevuje velmi často. Lidé na jeho počest stavěli chrámy a pojmenovávali celá města. V Egyptě, Řecku, Krétě, ale i daleko na západě, jako byl dnešní Gibraltarský průliv nebo města na pobřeží Atlantického oceánu. On však přišel na scénu daleko dříve pod jménem boha Melqarta. Tento bůh byl hlavním fénickým božstvem vážený a uctívaný, proto si jej Řekové ponechali. Fénická říše byla velice rozsáhlá a vyspělá. Je logické, že po kolonizaci Řekové studovali jejich božstva a prostě si je přivlastnili pod jinými jmény, ale stejnými příběhy. Tak jako Hérakla. Obdobný postup praktikovali i u Mínojců, když trvale kolonizovali Krétu. Hlavní město pojmenovali právě po Héraklovi a tento název krétské město nese doposud. 

Rádi bychom zde rozebrali smysl a důvod názvu Héraklových sloupů - dnešního Gibraltaru, protože tyto sloupy jsou klíčové v určení lokalizace bájného ostrova Atlantis. Platón tento záznam pouze opisoval. O sloupech se již zmiňují básníci o několik století dříve. I v nejstarších mapách vytvořených Řeky je Gibraltarský průliv popsán jako Héraklovy sloupy. Mýtus nám vypráví, že při plnění jednoho ze svých úkolů hrdina prokopal úzkou šíji a postavil u ní dva sloupy a po té pokračoval ve své cestě dál. Krátil si tak cestu. Sloupy měly bránit vniknutí nestvůr z Atlantiku do Středozemního moře. Tyto dva sloupy mají symbolizovat skály u popisovaného průlivu. Jedna skála - sloup - stojí na straně Maroka, druhá na straně Španělska. Nevypadají však jako sloupy a rozhodně by nemohly zabránit čemukoliv vplout od Atlantiku do 70 km dlouhého průlivu, protože stojí dovnitř Středomoří. To je přesně obráceně než by sloupy měly stát i při účelu obrany. Z jakého důvodu Hérakles stavěl sloupy uvnitř svého moře? A jakou to mělo souvislost s plněním jeho desátého, ale v dalším vyprávění například pátého úkolu? Zřejmě žádnou. Příběhy byly sepsány tak, aby na sebe navazovaly a většinou to byly útržky bájí celého Středomoří. Jak jsme již výše popsali pokud čtete báji jako pohádku, nemusíte přemýšlet, zda se zakládá na skutečnostech. My se ale snažíme právě u Hérakla nalézt odpovědi a základ vzniku Héraklových sloupů. Protože mají být velmi podstatnou součástí skutečného příběhu.

Pokračování článku zde: Héraklovy nebo Melqartovy sloupy?

Autor: Tým vyspělé civilizace ztracené v čase
Zdroj: vyspele-civilizace-ztracene-v-case

Sdíleno s laskavým svolením autora