Posvátná stará ženská moudrost na naší životní cestě

Úvod 

Jsem jedna z vás. Také na své životní cestě ráda poznávám svou podstatu, víru, poslání. Každý z nás je jedinečný, a proto i životní cesta každého z nás je jedinečná. Můžeme se však navzájem inspirovat a sdílet naše zkušenosti. 

Znáte ten pocit, když si něco přečtete a s téměř bušícím srdcem si pomyslíte: „Ano, tohle přesně prožívám.“ Je to krásný pocit, protože někdo prožívá to, co my, a tím, jakoby se nám tak trochu potvrdila naše víra. Některé poznatky se naopak neshodují s našimi, a to je také v pořádku, ty jsou pro někoho jiného. 

V mé duši se snoubí láska k tolika různým bytostem, tento článek chci ale věnovat posvátné ženské energii moudrých žen, které by se daly označit za staré a přesto jejich krása je neuvěřitelná. Každá jejich vráska obsahuje moudrost, která není omezena časem ani místem.

V dětství mě ovlivnily dvě staré ženy. Byla jsem dítě, které leckdy proneslo něco, co ostatní brali až jako bláznovství. Například, když sousedé koupili pozemek a káceli starý švestkový sad za naším domem, brečela jsem. Bylo mi deset a brečela jsem, protože jsem cítila smutek a bolest, že přicházím o přítele. Nikdo to nechápal, a tak jsem se naučila o takových věcech nemluvit. Jediný, kdo mně rozuměl, byla stará vrásčitá žena z naší ulice. Lidé ji nazývali čarodějnicí. Já ji ale měla ráda. A ona mě. Poté, co vykáceli stromy za naším domem, mě potkala. Chytila mě za ruku a jemně řekla: „Ta síla stromů bude vždycky s tebou. Neboj se.“ Milovala jsem její vrásčité ruce a tvář, byla tak moudrá a mluvila o tom, co jsem cítila uvnitř.

Když zemřela, bylo mi smutno, ale záhy mi do života přišla další stará žena – paní Kořínková. I když nebydlela daleko od nás, osud nás spojil až po smrti oné předchozí staré ženy. Bydlela ve starém velkém domě s velkou zahradou, nosila elegantní šaty a bílý přehoz a v náruči často měla ryšavého kocoura Míšu. Jako by mě ona zemřelá stará žena předala této. Ráda se mnou mluvila a často mi prorokovala, co se mi v budoucnu stane. 

Uvedu vám příklad: Naše rodina začala krmit dvě mourovatá koťátka, která k nám chodila na zahradu. Tak moc jsem je milovala. Jednou ale nepřišla. Brečela jsem. Hledala jsem je, ale nic. Zašla jsem za paní Kořínkovou, a vyprávěla jí o to. Hladila ryšavého kocoura a pověděla: „Zákony přírody jsou složité a pro dušičku, jako je ta tvoje, mohou být těžké. Moje milá, ale neboj se, vaše láska překoná všechno, zase se najdete. Obě se k tobě vrátí. Na kočičí spirit musíš být ale připravená.“ 

Zapomněla jsem na tento příběh, uběhlo mnoho let a my jsme si vzali vždy z útulku psy. Když nám umřel retrívr Bodie, přivedl mi (spolu s leopardem Nakkarem) do snu kočku. Několik týdnů jsem dostávala tolik znamení, že mi do života vstoupí kočka. 

Osud ke mně opravdu přivedl kočku. Kočička Missi byla moc nemocná, ale i tak s námi strávila pět krásných let. Ta mi otevřela bránu do Kočičí říše. Poté mi přišly do života dvě mourovaté kočky Maia a Stella, které si mě v útulku vybraly. Ano, obě moje kočičky se ke mně vrátily. Vedou mě nejúžasnější částí mého života, kdy jsem si plně ujasnila podstatu svého bytí, lásku ve své duši a krásu života.

Zpět k ženské moudrosti. V naší zemi není taková rasová pestrost. Přesto jsem od mládí věděla, jak moc miluji moudrost starých žen všech ras. Každá rasa v sobě nosí půvab a moudrost, a já si vždycky přeji, aby se ta moudrost a láska navzájem propletla. 

Když sedím a medituji v přírodě, vždy si představuji, jak by ke mně přišla tato ženská posvátná energie v podobě nádherné staré ženy. Nyní bych vám je chtěla představit, napsat, co cítím a co vše mi s nimi harmonizuje. 

Na tom, jak je nazýváme, nezáleží. Mohly by to být víly, kmotřičky z přírody, vědmy, lesní čarodějky, bylinkářky… na pojmenování nezáleží. Důležitá je jejich láska, moudrost a laskavost. To nejdůležitější je, že je pojí vzájemná láska a totéž si přeji pro nás lidi a zvířata. Důležitý je jejich vzkaz, který možná pohladí i vaše srdce. A ten vám přinesu v příštích 4 částech. 

První část: Kmotřičky z orientální kultury

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova.wixsite.com

Sdíleno s laskavým svolením autora