Pohádková spiritualita – 3. část

Pohádková spiritualita 2. část

Dnešní část je o dracích. Dračí energie, dračí bytosti a spirit. Když řeknete toto spojení nahlas, jaké pocity to ve vás probouzí? Dělala jsem si malý průzkum, a i když draci jsou konečně bráni jinak než ve středověku, pořád ještě někteří lidé váhají, zda mohou věřit, že dračí bytosti nejsou zlé. Nevěnuji se studiu dračí energie, ale ukáži vám na příkladu, co si o ní myslím. Jako malá jsem měla hodně problémů s klasickými pohádkami. Třeba u Prince Bajaji jsem se zeptala: „Proč toho draka neodvezou jinam. Proč ho musí zabíjet? Třeba není zlý.“ Samozřejmě se to nesetkalo s pochopením, draci jsou přece zlí. Tak to je. Mně se však nelíbilo. Tam uvnitř jsem přesvědčená, že nejsou zlí. Existují terorie o „dvojakosti“ draků, o tom se tady nedá rozepsat. Přesto jsem byla ráda, když vznikla pohádka Za humny je drak další pohádky s draky, kteří nejsou zlí. 

Zda vaše dítě je spojeno s dračí říší a má třeba draka za ochránce/průvodce zjistí vaše dítko časem, ale už nyní může leccos k drakům cítit. Na FB jsem narazila na zajímavou ženu, která miluje víly a draky. Chvíli jsme si chatovaly, a ona mi napsala: „Mám sbírku sošek a obrázků draků. Každý mi přináší něco jiného. Modrý drak, ten mě umí uklidnit. Bílý drak, s ním si představuji, že posílám světlo do světa. Černý mě chrání. Zlato-černý ten posiluje moji touhu po čestném chování. Zelený? Ten mě vždy přivede k přírodním výrobkům a kvalitním eshopům.“ Nakonec mi napsala: „Ty píšeš článek o dracích a dětech? Prosím tě, napiš, ať se rodiče neděsí, pokud dítě inklinuje k černým drakům. To jsou ty nejmocnější dračí bytosti a ne každý je zvládne. Já je měla ráda od dětství, protože vím, že dračí spirit je mou vnitřní silou. Jakmile má dítě rádo černé draky, ví, že dračí sílu zvládne za každých okolností.“

Krátká pohádka pro děti (tato pohádka měla být v mé knize Jak se peče vánoční láska. Paní redaktorka si ale vybrala druhou pohádku o dráčkovi, která ji připadala více vánoční, a tak tuto nyní přináším Vám). 

Dráček Edík se vždy těšil do pekárničky. Měl tam všechny rád, ale jedno ho trápilo. „Dědo Matyášku, proč nemůžu pomáhat s pečením cukroví?“

„Protože mi ho vždycky spálíš.“

„Já budu dávat pozor,“ žadonil dráček. 

Děda ale byla neoblomný: „Tohle už jsi říkal několikrát. A pak jsi spálil cukroví tak, že bylo černé jako uhlí.“

To byla pravda. A tak dráček vzdechl a smutně se koukal, jak děda Matyášek dělá cukroví a pomáhají mu kočička, pejsek a klučina Kryštůfek. Všem třem bylo dráčka líto, a tak se snažili dědu Matyáška přesvědčit, ale marně. Děda Matyášek důrazně zopakoval: „Edík se může jen dívat.“ 

„To se mi nechce,“ mračil se dráček. „Jdu pryč.“

***

Dráček Edík letěl nad městečkem a tuze se litoval: „Já jsem takový chudák. Nemůžu pomáhat s pečením cukroví. Moc a moc se zlobím.“ Na osamělém místu si sedl pod košatý strom a málem se mu začaly koulet dračí slzičky po tváři. V tom zaslechl křik: „Dráčku Edíku, kde jsi?“

Dráček vykoukl zpoza stromu. „Tady!“

„Všude tě hledám! Musíš se se mnou vrátit do pekárničky,“ volal na něho Kryštůfek.

„Pročpak?“ odfrkl dráček. 

„Do pekárničky se vloupal Pavoukovec se svou pavoučí skupinou banditů. Všechno to tam omotali pavučinami. I dědu Matyáška a Vanilku se Smíškem. A teď kradou cukroví a ládují se jím.“

Dráček vyletěl samou zlostí k nebi, a pak se vrátil na zem a zlostně dupl dračí tlapou do země. „No to jim nedaruju! Dědu Matyáška, Vanilku a Smíška mám rád. Jo, a cukroví taky. Nedovolím, aby mi ho ukradli a snědli nějací oškliváci-banditi.“ 

Dráček si vysadil Kryštůfka na záda a spolu letěli k pekárničce. 

„Musíš ty dveře vykopnout!“ radil Kryštůfek. „Znám to z filmů, na které se dívá taťka. Hlavní hrdina kopne do dveří, nebojácně vrazí dovnitř a porazí všechny padouchy.“

„Tak jo,“ souhlasil dráček. „Jeden, dva, tři a hurá na bandity!“

Dráček se rozeběhl proti dveřím a kopnul do nich. Ty se rozletěly, spadly na zem a dráček se vřítil do pekárničky. Pavoukovec a jeho banditi zkoprněli. Dráček Edík se rozhlédl a uviděl, že všude jsou pavučiny, do kterých je zamotaný i děda Matyášek, kočička a pejsek. 

Když se Pavoukovec vzpamatoval, houkl: „Kdo jsi ty, ty podivná ještěrko?“

„Já nejsem ještěrka, jsem drak!“

„On je prý drak,“ chechtal se Pavoukovec a jeho banditi. Všichni měli plné pusy cukroví. Drobky jim padaly z pusy se slinami. 

Krištůfek pokrčil nos: „Fuj, ti se neumí chovat.“

„To tedy ne,“ mňoukla kočička. 

„A já jim ukážu, že je tady nechceme!“ dráček Edík se rozeběhl se ke skupince banditů a….

Bác! 

Spadl přímo na nos.

Pavoukovec ukazoval provaz omotaný okolo dráčkovi zadní tlapy. „Moje parta je sehraná, ani sis nevšimnul, že ti ho ovazují okolo nohy.“ Rozchechtal se a všichni banditi s ním. 

Dráček se zvedl: „Už toho mám dost!“ Nadechl se a vyfoukl z pusy oheň. Ten spálil provaz okolo jeho tlapy. Pavoukovec koulel očima. Pak dráček Edík opět vyfouknul oheň a ten zasáhl část banditů. 

„Pomoc, hoří mi kalhoty“

„A mně vesta!“

„A co mám říkat já? On mi spálil vlasy na krku.“

„A mně knír!“

Pavoukovec se nadechl, ale dráčkův oheň ho těsně minul. To ho vylekalo. „Pomoc, málem mi uhořela kebule. Rychle pryč!“

Pavoukovec se svými bandity vzali nohy na ramena. Všichni se radovali, jen dráček ne. „Tak já se s vámi loučím. Zase bych spálil cukroví,“ smutně řekl. 

„Počkat, počkat, dráčku Edíku!“ zastavil ho děda Matyášek. „Mám nápad!“

Dráčkovi zasvítily plamínky v očích. 

 „Pomůžeš nám s velmi zvláštním vánočním cukrovím.“

„S jakým?“

Děda Matyášek otevřel sešit s recepty a ukázal ji dráčkovi. Ten četl: „Vosí hnízda.“

„Někde mu říkají včelí úly, ale to je jedno,“ radoval se děda. „Hlavní je, že se tohle cukroví nepeče, takže ho nemůžeš spálit.“

„Hurá!“ 

Začali připravovat vál, mouku, kakao, piškoty, aby společně připravili dobroučká vosí hnízda. Přitom si povídali o tom, jak je hezké pomáhat si. 

Pár otázek pro děti:

Jakou velikost by měl tvůj drak?

Malou, vešel by se mi do dlaně... byl by velký jako já… byl by obrovský.

Jakou barvu by měl tvůj drak?

Doprovázel by ho někdo?

Víla…skřítek…zvíře (jaké/jaká)...

byla by něho bytost+zvířátka (jaká)

Tvůj drak by byl pro tebe:

Veselý kamarád… pohádkový hrdina, který mě chrání…

vyprávěl by mi o dračí říši… od všeho trochu

Jaké by měl jméno?

Nějaké jako mají děti… měl by zvláštní jméno (tajné)

Jaký obrázek s drakem by se ti nejvíc líbil?

Seděl by na skále… ležel by stočený do klubíčka… letěl by ke sluníčku… měl by zimní čepici a za kamaráda sněhuláka… vynořil by se z moře… seděl by se mnou ve škole… byl by v lese plném zvířátek

A teď si můžete draka nakreslit nebo najít obrázky na internetu anebo vygenerovat s AI

Hezké dračí povídání. 

4. díl ,,Pohádkové spirituality'' zde: 4. část

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova.wixsite.com

Sdíleno s laskavým svolením autora