Otevřené dveře

Když se vše hroutí a nic nevychází,
když se zdá, že kolem je jen samý zmatek a nedává to smysl, 
když je vše nepřátelské, budoucnost nejistá a minulost tě „dohání“, 
možná to není žádná katastrofa ani pohroma, 
ale jen další pozvání do přítomné chvíle. 
Ona je TO jediné, co máš k dispozici, 
když se svět naklání v nevlídném počasí různých nálad.
V ní nic nechybí, ani nepřebývá, je dokonalá taková, jaká je.
Přítomná chvíle je tvá oáza, 
ve které se můžeš nadechnout čerstvého vzduchu a napít vody 
po mnoha dnech a letech strastiplné cesty za svou „budoucností“.
Je vždy s tebou, jen si jí nevšímáš.
Nabízí ti náruč, ve které si můžeš odpočinout 
od svých představ, cílů, tužeb a přání, které tě přemlouvají k neustálému pohybu. 
Nic od tebe nevyžaduje, jen ti dává možnost se konečně zastavit 
a prohlédnout diktaturu věčně nespokojené mysli, které přítomná chvíle „nevoní“.
Rozhlédni si kolem sebe – všude je přítomná chvíle rozprostřena.
Můžeš mít tisíce představ, plánů a očekávání, ale to, co zrovna JE, je to jediné, co JE.
Je to vlastně jediné, co máš a na co se můžeš spolehnout.
A pokud pochopíš, že ta přítomná chvíle jsi TY sám, že je tvou vlastní projekcí, 
začneš ji mít rád, ať na sebe bere jakékoliv podoby.
Přítomná chvíle je tvůj domov s neustále otevřenými dveřmi.

Autor: Karel Spilko
Zdroj: matrix-neo.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora