Opomíjená moc hlasu a mantry

Každé slovo, které vyjde z našich úst vytváří tento vesmír. Každé slovo definuje náš den a naši realitu. Každé slovo, kterému dovolíme vstoupit do našich uší (ať už zvuk slyšíme na ulici, v rádiu, televizi nebo od kolegyně) vytváří tento vesmír – náš vesmír.

Přeci, ” na počátku bylo slovo a to slovo bylo u Boha…”

Tedy příběh života, který opakovaně popisujeme, vyznačuje prostor do kterého se musí vejít naše realita. My určujeme, co o sobě a o svém okolí říkáme. A tímto přímo definujeme rozměr, velikost, odstín našeho života.

Jistěže myšlenka je tou nejjemnější formou. Ale SLOVO je již přímou materializací, záměrem, cílem, formou. 
Ne nadarmo existují modlitby, kletby, sliby, přísahy, hymny, vyznání i tajemné magické formule.

Zvukem našeho hlasu vytváříme vibrace a z nich tedy budoucí svět. 

Mantry jsou slovem, zvukem i modlitbou. Většina z nás o mantráchslyšela, četla anebo si jejich hudbu pouštěla. Můžeme mít představu, že se jedná o takové hezké písničky ze starého světa, které povznášejí a jsou příjemné na poslech. 
Mantry jsou ovšem mnohem víc. 
Tyto zvuky přímo vyjadřují konkrétní vibrace, jež jsou základními kameny tohoto vesmíru. 

Většina manter je zasvěcených některému z mnohých védských nebo hinduistických (i jiných) bohů. Tito Bohové jsou shluky konkrétních energií, jež jsou dostupné všem lidským bytostem. Každý z nás je v sobě nese, jen někteří je mají ve “spícím” projevu. Mantrami je možno je oživit a tím pádem si zprostředkovat jejich funkci a schopnosti. 


Většina manter má také nějaký mytologický příběh. Prastaré příběhy nejsou smyšlené báchorky, nýbrž tajemství ukrytá v daných symbolech. Nic tam není řečeno doslovně. Ani prvoplánově.
Při jejich utváření bylo bráno v potaz, že člověk, který si je přeje pochopit, musí vynaložit jisté úsilí, věnovat významům svoji pozornost a hledat skutečné poznání.  
Upřímně a vytrvale.

Mantry v nás při zpěvu rozeznívají spící energie, umožňují nám zvýšit vibraci a tudíž zmaterializovat – manifestovat – naše přání. Ale není to jen toto. Samotné pravidelné zpívání těchto “zvuků” vytváří návyk ve všech našich buňkách. 
Čím více a častěji se nacházíme v mírumilovné všeobjímající energii, tím snadněji se do ní také dostáváme. 
Buňky mají paměť. Podobně jako u sportovce, u kterého bude rekonvalescence po úrazu rychlejší, než u člověka který se pravidelně nehýbe. 

Další důležitým bodem, je skutečnost, že pronikají do hloubky do které se často nedostaneme. Stojí nás většinou hodně úsilí vytvořit změněný stav vědomí, odejít do alfy a díky tomu se napojit na naše “vyšší Já”. Změněný stav totiž dovoluje napojit se na Jednotu – neboli zapojit do spolupráce naše nevědomí – které je mnohem větším a silnějším spojencem, než naše 5% Ego.
A aby toho nebylo málo, mantry to dělají způsobem cíleným. Způsobem, který není náhodný a tudíž nevytvoříme nic, co by “vypadlo” z našeho nevědomí samovolně. 

Díky mantrám tvoříme naši realitu v SOULADU s celým stvořením.

A nejen to. Získáváme větší rozhled. Tím myslím, že vidíme za naše běžné vnímání skrze Ego.
To je nesmírně důležité neb právě naše osobnost omezuje schopnost vidět jinou cestu, vidět pravdu, vidět za věci, které jsou (ne)viditelné:)
Získáváme energii, jež nás podporuje. Získáváme jasnost. Odpadají strachy a nejistoty. Odpadají myšlenkové formy a pochybnosti. 

Samozřejmě všechno, co tady napíšu, zůstává ve slovech a větách. V životě má největší hodnotu PROŽITEK. A tedy, pokud si nesedneme a nezkusíme zpívat: dokonce i kdyby to byl zpěv jen v naší mysli (i takto mantry fungují:), tak si pořád budeme myslet, že o MEDITACI a MANTRÁCH už víme všechno. 
A rovnou mohu napsat, kdo si to myslí. Mysl = Ego. 
Všichni jsme ale mnohem více. Všichni můžeme. Všichni máme schopnost se NAPOJIT. 

Teď už vážně. Dříve než to zahodíte. Dejte mantrám 10 minutovou šanci: 

Om Gam Ganapataye Namaha

Hari Om.
Silvia

Autor: Silvia Skalová
Zdroj: skalacenter

Sdíleno s laskavým svolením autora