Kmotřičky z orientální kultury

Z cyklu Posvátná stará ženská moudrost na naší životní cestě

Je étericky půvabná, její moudrost připomíná nekonečné nebe a její úsměv něžné bílé mráčky na obloze. Proto tyto kmotřičky pojím se vzdušným živlem. Její myšlenky umí hladit jako vánek. V její přítomnosti bych cítila vůni šeříku a jasmínu, krásu kosatců a křídel – ať už andělských anebo ptačích. A také by mi poslala po vánku bílé peříčko lásky. Určitě by mě dovedla na místo, kde se snoubí ptačí cvrlikot s moudrostí stromů majestátně se tyčících k obloze. 

Pily bychom bylinkový čaj, já lipový nebo pampeliškový. Byla bych zahalená do její moudrosti jako do toho nejjemnějšího závoje. Její nádherná tvář a srdce by mi připomínaly, že dech života vyzařuje z každého člověka, zvířete či rostliny, a také z vody a půdy. Tato kmotřička by mně připomněla, že všechno se k nám vrací na křídlech osudu, tak jako se ke mně vrátily moje dvě kočky a také můj stařičký německý ovčák, s nimiž jsem vyrůstala, a on se pak ke mně vrátil v podobě zachráněného psa. 

Posvátná moudrost této kmotřičky odráží krásu letících chmýříček pampelišky a jemnost konvalinek, labutí ladnost i třeba zpěv ptáčků. Pohladila by mě a řekla, že posvátnost je ve všem – v každém dechu a výdechu, doušku vody i třeba lipového čaje, v každém úsměvu i myšlence. Vzala by mou tvář do dlaní a pohladila by mě po vlasech. Přitom bych si připadala jako v náručí nebeské lásky. Přitom by mi řekla, a také VÁM VŠEM:

Možná tě učili, že musíš být taková, abys zapadla do společnosti a norem toho světa. Možná jsi proto na chvíli zapomněla, kým jsi. Nastal ale čas, aby se tvůj dech zharmonizoval s dechem vesmíru, a při každém nádechu a výdechu, abys poznala, kým doopravdy jsi. Nech odletět myšlenky, které tě trápí, dívej se vstříc těm, které přilétají a jsou tak nekonečně krásné, jako je nebe nad tebou. 

Jakmile poznáš svou pravou cestu, podstatu a misi na tomto světe, ucítíš i posvátnost dechu přírody, všech bytostí a celičkého vesmíru. Rázem uvidíš, že jako dospělá máš moc posílit v tomto světě sílu, která způsobuje klidný dech při spaní dítka, kočky a psa, anebo třeba stromu za tvým domem. Milovaná, buď laskavým vánkem pro všechny, které potkáš. Raduj se z každého zavanutí štěstí ve tvém životě. Foukni do chmýří pampelišek a přej si, ať se do každého koutu světa rozletí krása posvátného dechu vesmíru. 

Již brzy se můžete těšit na druhou část.

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova.wixsite.com

Sdíleno s laskavým svolením autora