Héraklovy sloupy aneb Hérakles, Herkules nebo Melqart?

Mýty a pradávné báje jsou součástí všech národů. Říká se, že každý mýtus v sobě skrývá zrníčko pravdivého příběhu. Mýty vznikly na prvopočátku lidských kultur. Člověk se začal dorozumívat řečí a tím si mohl předávat informace mezi ostatními. Pokud příběh byl důležitý, předával se ústně dál po celé generace. Vůbec nejstarší známky života jsou patrné v jeskyních malbách, kam člověk zaznamenával svůj příběh v podobě obrazů. Každý vypravěč si však trošku ubral nebo naopak přidal, aby v jeho podání bylo vyprávění nejzajímavější. Významný vliv na příběh měla doba, víra a národnost nebo lokalita působení.

A tak se setkáváme v podstatě se stejným příběhem nebo velice podobným. Například v Egyptě, Řecku, nebo Římě a všude v okolních zemích jsou příběhy podobné. Jen hrdinové mají odlišná jména. Například příběh z bible o Velké potopě. Tato legenda se vyskytuje po celém světě snad ve všech kulturách. Jen účinkující a doba jsou trošku jiní. A i když potopa zřejmě skutečně byla, protože potop světa mělo být dokonce několik, nalézáme k této zprávě rozličné příběhy. A tak není divu že i Řím si převzal hodně mýtů ze starého Etruska nebo Řecka a poupravil si je.

Jedním z nich je i příběh řeckého Hérakla. Římané si jej připomínali a uctívali hrdinu pod jménem Herkules. A i když nyní asi nevidíme žádný rozdíl, obě postavy se opravdu liší. Římský Herkules má jiná dobrodružství a pohybuje se hlavně po římském okolí, ale řecký Hérakles plní své úkoly hlavně v řecké destinaci. Ano, hrdinové se ve vyprávění dostávají i mnohem dále za hranice svých domovů, ale každý jiným směrem. A protože jsme této době polobohů velice vzdáleni, může se stát, že jeden mýtus se spojí s druhým a v podstatě se upraví jako jeden příběh nebo jej prostě tak pochopíme. Něco přibylo - něco naopak zmizelo - nakonec tak se i první záznam o dobrodružství Hérakla upravoval. Autor posbíral všechna dostupná vyprávění a upravil je do zapamatovatelného příběhu. Peisander - starořecký epický básník (640 př.n.l.) byl prvním autorem, který propojil různé příběhy k tématu Hérakles. Vytvořil tak vůbec I. epos ve kterém se popisují hrdinské činy tohoto poloboha. Například určil počet a postupné seřazení všech dvanácti úkolů, které hrdina musel vykonat, aby se vykoupil ze svého prokletí. Nevycházel z jednoho děje, ale z mnoha příběhů, které pospojoval tak, aby na sebe navazovaly. Další interpreti si příběh také různě upravili. Proto se pořadí úkolů neshoduje. Přesné určení úkolů a jejich lokality nejsou nikde zaznamenány, ale u řeckého Hérakla to bylo vždy místo spojené s bohyní Hérou.

Vyprávění se liší národností autorů a změna pořadí úkolů může zcela pozměnit celý příběh. Ze stejné pointy příběhu vyjde jiné dobrodružství vyprávěné Řekem a jiné Římanem. Vycházet doslova  z toho, co bylo zapsáno a po staletí dokola upravováno je hodně naivní, ale například popis Troji, starodávného města, byl donedávna také považován za mýtus a dnes víme, že Troja byla skutečná. Fakt zda bájný hrdina opravdu kdy žil nelze ověřit a zůstane již na vždy pouhým mýtem. I když na jeho počest lidé vystavěli nádherná města, která po něm pojmenovali v Itálii, Řecku i Egyptě. V historii však hrdinů a bohů tohoto jména bylo několik - a to v různých časech. Nás ale nyní zajímají svatyně, vystavěné na počest Hérakla a možné souvislosti s mýty týkající se tohoto řeckého poloboha.

Nejznámějším místem zůstává Gibraltarský průliv, kterému se do dnes říká Héraklovy sloupy i když oficiálně tak nebyl nikdy pojmenován. Pokud vyslovíme tato dvě slova většinou se každý zorientuje a ví o jaké lokalitě je řeč. A to byl nadčasový řecký tah na historii, protože po 2 500 letech si stále připomínáme Řecké impérium a jeho tehdejší slávu, krásu, moc a dokonalost.

Pokračování článku zde: Gibraltarský průliv

Autor: Tým vyspělé civilizace ztracené v čase
Zdroj: vyspele-civilizace-ztracene-v-case

Sdíleno s laskavým svolením autora