Héraklovy nebo Melqartovy sloupy?

Féničané a jejich kultura z které čerpali nejen Řekové. Ve své době (začátek 1 tisíciletí př.n.l.) to byl velmi vyspělý a civilizovaný národ. Od východu postupně kolonizovali téměř celé Středomoří až daleko za Západní bránu (Gibraltar). Mezi jejich území patřilo například i Španělsko a Portugalsko, část Sardinie i Sicílie a další ostrovy a pevnina celého Středomoří. Jejich hlavním božstvem byl bůh Melqart. Tomuto bohu stavěli chrámy a kultovní místa všude, kde pobývali.

Později právě tento bůh byl přejmenován Řeky na Hérakla. Melqart byl patronem městského státu Týre ve Fénicii a hlavní bůh ve fénicko-punských panteonech. Byl králem podsvětí a ochráncem vesmíru. Hérodotos (484 př.n.l.) popisuje jak při své cestě do Týru navštívil chrám Héraklův (před tím Melqartův), který byl velice uctíván a bohatě zdobený dary mezi nimiž stály i dva překrásné sloupy. Héraklovy sloupy. Jeden byl celý z ryzího zlata a druhý z čistého smaragdu, který v noci nádherně zářil. Chrám v Týru byl považován za jeden z nejvýznamnějších chrámů boha Melqarta a symbolizoval jakousi bránu východu. Za chrámem a pevninou (východně) bylo podle mýtů jezero Slunce. Odkud Slunce každé ráno vycházelo na svou cestu světem. Jezero bylo na konci světa, kde končila pevnina a vtékalo do Oceánské řeky, daleko na východě. V Týru se velekněz Melqarta považoval za druhou nejdůležitější osobou po králi. Původ tohoto boha pochází z Týru a rozšířil se na západ. 

Kromě chrámů například na Sicílii dnešní městečko Cefalů při kartágské nadvládě bylo známo jako město Melgarta. Městečko je opravdu kouzelné. Uprostřed se rozkládá hora, na které byly chrámy a v těsné blízkosti kolem hory stojí dokola zástavba domků městských částí. Hora dnes vypadá jako klobouk. Město sousedí s mořem a tak vytváří překrásnou scenérii. Na hoře jsou pozůstatky hodně dávného osídlení králů. Město je podobné popisu o Atlantidě. Kruhová hora s chrámem uprostřed a okolo zástavba domů pro sloužící personál. Jen mořské pásy kruhů zde chybí. Ale pokud zapojíme fantazii a odečteme 12 tis. let zpět, zřejmě bychom lokalitu nalezli v úplně jiné realitě. Právě oblast Cefalů je téměř v přesném středu Východní a Západní Melqartovy brány. Že byl Melqart ztotožňován s Héraklem potvrzují i mince ze 4 st.př.n.l., kde hlava hrdiny je totožná s vyobrazením hlavy Melqarta. Z Východní brány do Západní brány je to přibližně 4 000 km a ostrov Sicílie se svým městečkem Cefalů leží přesně uprostřed této cesty. Byla tato tři místa vystavěná Féničany bohu Melqartovi vybrána náhodně nebo chrámy vystavěli na kultovních místech po předešlé civilizaci?

Jistě stojí za zmínku i posvátná hora v severním Tunisu v překladu - Ten (pán) se dvěma rohy. Hora je rozdělena na vrcholku na dva samostatné vrcholy. Tyto rohy jsou téměř stejně vysoké (okolo 500 m) a vyčnívají daleko do krajiny. Pokud Řekové přebírali božstva jiných kultur, a zde je to jednoznačné, uctívali i tuto horu. A protože Hérakl v symbolu žádné rohy neměl, horu mohli nazvat jednoduše Héraklovy sloupy. Masiv je součástí národního parku Boukornine v Tunisu. Ball Hammon bylo hlavní božstvo a patron Kartága byl spojován s bohem Slunce a beranem. Proto i dvourohý kopec. V Řecku měl tohoto boha zastupovat titán Crón a v Římě bůh Saturn. Jeho socha sedící na trůně je téměř shodná se sochou řeckého boha Dia a jeho synem je Melqart, který byl uctívaný napříč Středomořím, zejména v jeho koloniích Kartága (Tunis) a Cádíz (Španělsko). Jeho chrámy se nachází nejméně ve třech lokalitách Španělska (Cádiz, Ibiza, Cartagéna). Nedaleko těchto lokalit nacházíme i město Elche a její slavnou sochu - Dámu z Elche. Socha zřejmě bohyně nebo kněžky má pocházet ze 4 st.př.n.l., ale mnozí v ní vidí prastarou symboliku Atlantis. Právě v Cádíz stál také jeden z nejvíce uctívaných chrámů boha Melqarta. A tak jako posvátný chrám v Týru mohl symbolizovat Bránu východu, tak chrám v Cádíz mohl symbolizovat Bránu západu. I zde stály dva sloupy. Tentokráte celé z bronzu tak jako i brána, kterou zdobily. I brána byla bronzová a byl do ní vyryt život Melqarta a jeho činy (později příběhy Hérakla). Tento chrám se považoval také za nejposvátnější a pod jeho střechu přijížděli nocovat nejmocnější králové, když potřebovali odpovědět na složité životní a panovnické otázky na které jim bůh v noci odpovídal. I toto posvátné místo později převzali Řekové a shodou okolností sem měl cestu i jejich Hérakles při plnění jednoho z úkolů. Kdy měl přivést dobytek obra Gérona. Jeho ostrov měl být právě poblíž Cádíz. 

Hrdina se vydal z Řecka plnit úkol a při své cestě musel rozrazit skálu, kde následně vznikl průplav, nikoliv průliv, protože průplav byl vytvořen uměle a průliv přírodně. (Potom tedy Gibraltarský průliv by měl být nazýván průplavem.) Vrátil se zpět na začátek tohoto průplavu (70km) a postavil tam své sloupy. Po té opět proplul průplavem do Atlantiku, kde nedaleko měl ležet ostrov obra Gérona. Obra zabil a stádo dobytka měl odvést zpět do Řecka. No i když si cestu složitě musel prokopat skalou, zpět tudy nešel. Přecházel přes všechny hory, kopce a řeky Evropy směrem na východ, čímž rodné Řecko úplně obešel, aby se z východu země mohl vrátit zpět do Řecka, přes Itálii. Verzí tohoto příběhu je několik, ale my uvádíme slova otce dějepisu a historika Hérodotose. Učenec při svém studiu prochází dlouhou cestou po zemích Středozemního moře a poznamenává zvyky a kulturu lidí včetně Egypta, ale hlavně podrobně popisuje persko-řecké války. Vytvořil i mapu světa a sepsal dílo pod názvem - Dějiny. O mýtech o Héraklovy sám píše, že tak jak jej znají v Řecku, nikde při své cestě neslyšel. V Egyptě řeckého hrdinu Hérakla neznají vůbec, ale uvádí že před 17 tis. lety př.n.l. prý jeden z 12 egyptských bohů byl Hérakl. To potvrzuje, že Hérakl je pradávným bohem a stavěli se mu dvojí chrámy. Jednak pro nesmrtelného boha a jednak jako hrdinovi v obou případech s velikou úctou. Nakonec však i učenec přiznává, že Řekové vykládají jiné věci aniž by si je ověřili. Rodokmen řeckých bohů měl například vytvořit Homér a Hésoidos kolem roku 800 př.n.l.. Před touto dobou historici nazývají tento časový úsek Dobou temna (1200-800/900 př.n.l.), z dávné doby je velice málo informací a tak jen těžko lze ověřit, co se kde událo. 

Ale my se nyní vrátíme ještě k cestě Hérakla od obra Gériona a co o této cestě poznamenal Hérodotos. Řekové od Pohostinného moře (Černé moře) vypráví, že když Hérakles odháněl skot od obra Gérióna, přišel do pusté země, kterou nyní obývají Skythové. Tam ho zastihla zima a mráz.... Podle dostupných map z té doby kočovný národ Skythu působil převážně na severu a východě. Takže hrdina hnal stádo ze západu od průplavu, který sám vytvořil až na východ, přes celý severský evropský kontinent a hory a tou podobnou cestou zpět až k Itálii, aby se mohl vrátit  přes Sicílii (pořád s tím stádem dobytka) konečně do cílové stanice - Řecka. (???) Ostrov Sicílie hraje v příběhu také roli, protože se tam měl Hérakl zastavit při své zpáteční cestě od obra.  Otázek vyvstává mnoho. Proč prorážel skálu, když přes ní nešel zpět? Proč stavěl sloupy uvnitř do středu svého moře a ne do Atlantiku, když tyto sloupy měly bránit nestvůrám z oceánu, aby nevpluly do Středomoří? A proč tak složitě se stádem obcházel celou pevninu? Zde je patrné, že průliv a posvátné místo s chrámem Melqarta - později Hérakleion v Cádíz si Řekové prostě upravili jak se jim hodilo do celého příběhu. Na posvátnost a výjimečnost míst však pozapomněli nebo ji možná ani neznali i když obě místa zvěčnili v příběhu o svém hrdinovi. Melqartovo jméno doslova zaměnili za Héraklovo. Melqart v chrámě v Cádíz měl dokonce být i pochován a proto byl chrám tak posvátný a nejdůležitější. Do svatyně s bronzovou západní bránou a dvěma bronzovými sloupy se nosilo mnoho vzácných obětin a darů. Někteří Řekové tyto sloupy považují za „TY“ Héraklovy sloupy. Smysl těchto sloupů je jistý. A tak se dostáváme k podstatě celého příběhu. Melqartovy chrámy ve kterých bylo mnoho sloupů. Melqartových sloupů - později Héraklových sloupů. Dva symbolicky nejdůležitější chrámy dělící téměř přesně  4 000 km, které spojují posvátné sloupy. Celkem tedy čtyři. Zlatý a smaragdový stojí v chrámě symbolizujícího Východní bránu, bránu Slunce a zrození a dva bronzové sloupy, s ohromnou bránou osudu, symbolizující bránu západu Slunce temna a smrti. Čtyři sloupy držící nebeskou klenbu, protože Melqart byl ochráncem vesmíru a tak jej musel i zajistit, aby nespadl na Zem.

Připomínáme, že v dobách kdy byly tvořeny tyto mýty se lidé domnívali, že Země je plochý ostrov okolo kterého obtéká Oceánská řeka. Slunce a hvězdy se pohybují kolem stojícího disku - Země. Na prvních mapách například od Homéra svět znázorňuje jako kulatý ostrov s celkem úzkou obtékající Oceánskou řekou. Ve středu mapy, tedy ve středu světa, je Řecko. Zajímavé je, že na této mapě světa ještě není vyznačen žádný průliv - naopak - na druhé straně východu je průliv, který vtéká do Slunečního jezera a následně do východní Oceánské řeky. Pokud bychom tedy chtěli hledat Héraklovy sloupy na této mapě, museli bychom celé vyprávění přeorientovat na východ, protože tam je vyznačen jediný průliv (podle starověké víry by umístění Atlantis na východ - zrození dávalo větší smysl než na západ - smrt). Mapa Homéra je jedinečná i v tom, že tím, že průliv nezakreslil, vlastně vystihl geologický ráz krajiny, která skutečně tak vypadala před miliony lety, kdy kontinenty ještě byly spojeny s pohořím Atlas. To tak tvořilo přírodní hráz mezi Středozemním mořem a Atlantikem. Tato hráz se neměla protrhnout najednou, ale postupně si voda začala razit cestu, až vznikl průliv.

Nakonec dnes již víme, že kontinenty byly spojeny v jeden ohromný - říkáme mu Pangea. Z tohoto jednoho kontinentu se postupně země rozdělila na menší, které známe dnes. Nejdříve se Pangea rozdělila na první dvě části jižní Gondwanu a severní Laurasii mezi nimi protékal oceán Tethys. Při dalším členění kontinentů se oddělila Amerika a rozdělila Evropa a Afrika (tenkráte Libye) s Asii. Hranice kontinentů jsou však sporné. Například Hérodotos píše, že Egypt patřil pod kontinent Asie. Z jakých informací Homér čerpal? Kde a od koho slyšel nebo viděl vyprávět o tak dokonalém rozložení Země, kterou následně dokázal i vykreslit? Mohl si to vše vymyslet? Fantazie by ovšem byla dosti přesná. Jeho popis Středomoří je úžasný k té době. Některé mapy vytvořené o stovky let později se nepřesností nedají s touto mapou (Středomoří) ani srovnat. A to, že je Země plochý disk, ještě i dnes má své zastánce (po 3 000 letech?) i přes to, že máme trošku jiné informační možnosti. Nakonec na to jaké měli naši předci k dispozici technologie a vědomosti, jsou jejich mapy a megalitické stavby, chrámy, sochy ohromných rozměrů a dokonalých tvarů, majáky, zahrady, zavlažovací systémy, překrásná města a přístavy, unikátní a doslova geniálními výtvory.

Historici a učebnice dějepisu, potvrzují, že před 12 000 lety na naší Planetě žil velmi inteligenčně omezený lidský druh našich předků - sběračů, kteří své obydlí nacházely ve skalních jeskyních. Z jeskynního příbytku do vzniku pyramid je trošku velký skok asi jako cesta do budoucnosti Červí dírou zítra. A kdo tedy ty megality, chrámy a pyramidy vyprojektoval a postavil? To vše nenáleží našim pravěkým předkům, kteří žili v jeskyních (jak uvádí historici), ale dokonalé a vyspělé době s obyvateli na obdobné úrovni. Dle naší historie nám je předkládáno, že v podstatě jeskynní člověk se ráno probudil ve své migrační letní jeskyni a vyprojektoval rovnou stavbu pyramid i s jejich smyslem. Asi přišel na to, že pyramidy budou jeskyní lidé do budoucna potřebovat. Vypracovali dokonalý projekt s naprosto přesnými rozměry (což odpovídá pokročilé praxi znalosti geometrie, matematiky a astrologie). S jistým a stoprocentním smyslem a účelem. A následně povolali statisíce zemědělců, kterým dali do rukou dláta a předložili jim své projekty k praktickému zpracování a realizaci doposud nám nepochopených technologií. (Naprosto geniální projekt, který měl být vytvořen přesně opačnou technologií primitivní výstavby. To není logické a smysluplné snad ani reálné). Byli vůbec dělníci schopni pochopit, co tvoří s tak základním pracovním vybavením a vzděláním? Je reálné, aby prostý člověk, zřejmě zemědělec, mohl vytvářel tak dokonalé dílo, jakým byla stavba pyramid ? Pyramidy vstupují hluboko pod své základy. Velice propracovaná a složitá projekce dávných architektů. Bez odborného dohledu dnes bychom specifikovali dokonce akademického vedení by nebylo možno stavbu vůbec uskutečnit a dokončit. To ale naznačuje, že v době nám velmi vzdálené žila civilizace, která byla schopná vyprojektovat stavby, které jsme doposud nepochopili. Tato civilizace nepocházela z jeskyních domovů, ale z doposud neprobádaného a nepotvrzeného světa našich velice inteligentních předků (nikdo jiný nemohl vytvořit megalitické stavby, chrámy, pyramidy). Spoléháme se na historiky a vědce, kteří musí vědět a znát víc nežli my (amatéři), ale někdy se stačí zamyslet a svou myšlenkou vyvrátit tato logicky nesmyslná tvrzení.

Dokonce byl uskutečněn projekt, který měl potvrdit myšlenku, že stavby pyramid vytvořili tito prostí dělníci. Skupina vědců si vytvořila podmínky nedaleko skutečných pyramid s tím, že po ukončení stavby opět terén dají do původního stavu. Pyramidka měla být malá, ale s kvádry které odpovídají rozměry a hmotností kvádrům z Velké pyramidy. Složitost výstavby je v tomto případě až neskutečná. Vytesat a opracovat bloky, po té je přemístit po vodě i souši, až k místu stavby, bylo bez moderních vymožeností nereálné. Následně uložit kvádrové bloky s naprostou přesností bylo nad síly vědeckého týmu, proto bloky museli značně zmenšit. I tak to bylo velice obtížné kvádry usadit. Když vědci sečetli kolikrát museli využít moderní techniku a spočítali dobu opracování kvádrů a přemístění závěr zněl, že postavit pyramidu je tak časově náročné a technicky složité, že s vybavením a znalostmi, dělníků, jaké té době připisujeme, je výstavba nereálná. Přes to stále věříme tomu, že lidé celé generace otesávali tisíci kilové kvádry dlátem a kladivem do nadlidských rozměrů, aby je následně mohli abnormálně složitou cestou dopravovat na určená místa a po rampách vytahovat pomalu až do nebe. A následně několika tunový kvádr jen tak usadit přesně na místo. Neskutečně dokonalý projekt výstavby pyramid a jejich smysl, který jsme ještě nepochopili, stejně jako celou  technologii a smysl všech megalitických staveb. A na druhou stranu naprosto primitivní realizace těchto složitých projektů? Bez pokročilých nástrojů a technologií s amatérskou masou dělníků? 

Pokračování článku zde: Logická úvaha nebo konspirace?

Autor: Tým vyspělé civilizace ztracené v čase
Zdroj: vyspele-civilizace-ztracene-v-case

Sdíleno s laskavým svolením autora