Andělská pohlazení - Jofiel

Pod andělskými křídly archanděla Jofiela

Andělské koláčky
(příběh milovaného archanděla Jofiela)

Možná se jmenovala paní Poláčková, ale možná taky ne. Nikdo to už ani pořádně nevěděl. Pro každého byla „paní Koláčkovou“. Každý v ulici totiž znal její báječné koláčky. Denně měla ve svém domě tác s koláčky, které nabídla každému hostu, který přijal pozvání do jejího květinami, skořicí a vanilkou provoněného domu.

„Jaké jste upekla dneska?“ zeptala se dívenka, která dychtivě pozorovala, jak paní Koláčková vytahuje voňavé pečivo z trouby.

„Dneska mám meruňkové a tvarohové.“

Koláčky voněly, stará paní je pečlivě ukládala na tác a dívenka netrpělivě čekala, až vychladnou. „Jak to, že jsou vaše koláčky vždycky tak dobré a každému tak moc chutnají?“

„To nevím, holčičko? Možná to bude tím, že to jsou andělské koláčky. Mně s nimi totiž pomáhají andělé.“

„Andělé?“

„Hmm. Pokaždé je zavolám a oni dohlížejí na to, aby se těsto povedlo, abych vybrala to správné ovoce, abych dala v pravý čas koláčky do trouby a v pravý čas je vyndala.“

A tak si povídaly o andělech a pojídaly koláčky.

O víkendu tato holčička navštívila maminčinu kamarádku. I zde dostala koláčky. „Byly moc dobré, viď?“ zeptala se maminka dívenky cestou domů.

„Paní Koláčková dělá lepší.“

„Já bych řekla, že chutnaly skoro stejně.“

„To tedy ne, andělské koláčky jsou mnohem lepší!“

Vlídná slovíčka a láska udělají pokrm ještě lepší.

Milovaný archanděli Jofieli, posílám pohlazení a poděkování za to, že mi co cesty přivádíš lidi, s nimiž mohu prožívat veselé chvíle a události, s nimiž cítím, že každodenní maličkosti jsou krásným štěstíčkem, kterého si vážím.

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova

Sdíleno s laskavým svolením autora