Andělská pohlazení - Haniel

Tento týden pod křídly archanděla Haniela

Růžička
(příběh milovaného archanděla Haniela)

Jedna růžička si moc přála, aby se dostala na nějaké pěkné místo, které by ještě víc zkrášlila svým půvabem. Okolo květinářství právě kráčela stará paní a všechny květiny radily růžičce: „Zavolej na ni, uvidíš, jak se ti bude u ní líbit.“

Růžička tedy zavolala na starou paní. Bylo to zvolání od srdíčka a duše tak krásné, že ona paní zastavila a rozhodla se, že si ji koupí.

Růžička se dostala do opravdu krásného domečku. Ona krása ale nespočívala v luxusu zařízení. Nábytek a všechny doplňky tu měly svou minulost, byly udržované a každá věc tu našla své místo a lásku. A tím se tu vytvořila harmonie, kterou každý příchozí cítil. I růžička tu našla své místo – v modrém keramickém džbánku, který elegantně barevně kontrastoval s její červení. Růžička se cítila šťastná ve svém novém domově.

Stará paní se o ni starala a každým slovíčkem jí dávala najevo, jak ji má ráda. Několik dní si růžička držela svou krásu. Poté ale začala pociťovat, že se začíná měnit. Slábla, okvětní lístky začaly ztrácet na síle…. Růžička smutně svěsila květ.

Byl čas na rozloučení s tímto šťastným místem.

„A ty myslíš, že tě vyhodím?“ udiveně se jí zeptala stará paní. „Ani náhodou, už jsi v mém srdíčku. Dovolíš?“ Stará paní ustřihla květ a ten dala usušit na okenní parapet.

Z něho růžička uviděla keramický talíř se sbírkou navoněných suchých kvítků, které zkrášlovaly komodu v jídelně domu.

S krásou se člověk nikdy nemusí rozloučit, pokud si ji chce uchovat v srdci a očima ji chce vidět i v jiné podobě.

Milovaný archanděli Hanieli, pojďme spolu šířit lásku a moudrost, že se ve všem dá vidět krása a věčná láska. Děkuji ti, že mě přitom doprovázíš a posiluješ.

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova

Sdíleno s laskavým svolením autora