Andělská pohlazení - Arel

Tento týden pod křídly anděla Arela

Slunečnice, ptáček a úsměv
(příběh milovaného ohnivého anděla Arela)
Na vzrostlou slunečnici přiletěl vrabčák a zobnul si semínka. Uviděla ho postarší žena. Ptáček se na ni podíval s očima jako korálky. Usmála se.

Ona žena poté zašla do pekařství. „Usmíváte se,“ konstatovala paní prodavačka a usmála se také.

A tak jí vysvětlila, co v ní vyvolalo úsměv. Maličkost, přesto až zázračná. Nakonec řekla: „No, a přijdu sem a tady to tak voní.“

„Právě jsme dopekli rohlíky s kmínem.“

Postarší žena si je koupila a ještě k tomu tvarohový koláč. S úsměvem se rozloučila. Prodavačka měla dobrou náladu. Ta paní byla moc milá. Do pekařství vstoupila maminka s malou holčičkou.

Prodavačka se usmívala. Holčička na ni. Její maminka se radovala: „Ještě před pěti minutami se mračila, protože si nemohla vzít svou oblíbenou růžovou sukni. Čeká v koši na vyprání.“

„Tahle je taky krásná,“ pochválila paní prodavačka dívčinu žlutou sukénku. „Je jako slunečnice. Byla tu paní, která mi dnes vyprávěla o slunečnici.“

„Co vyprávěla?“ zeptala se holčička dychtivě.

Paní prodavačka jí pověděla u ptáčkovi s očima jako korálky, který přiletěl ke slunečnici. Maminka i holčička se usmívaly.

Když vyšly z obchůdku, spatřily svou sousedku, která šla do práce. Mračila se. Holčička se k ní rozběhla. „Ahoj, teto Jano!“ Když k ní přiběhla, pořád se usmívala.

„Tak mi máš ale voňavou koblihu. A dobrou náladu.“

Holčička vyprávěla o ptáčkovi a slunečnici, která má barvu jako její sukénka.

Sousedka se přestala mračit. S úsměvem se rozloučila s holčičkou a její maminkou. Šla do práce. Včera se rozhodla, že vyhodí mladého muže, který zanedbal své úkoly. Už podruhé. Když však přišla do kanceláře, „nějaký vnitřní“ hlas jí říkal, aby si nekazila tak krásný den. Začal tak hezky.

A tak se rozhodla.

Mladý muž se vrátil domů, kde na něho čekala jeho partnerka. Hned na ni vyhrkl: „Dnes jsem dostal druhou šanci. Konečně mi došlo, jak mě to svinstvo ničí. Dám se do pořádku. Slibuji.“

„Věřím ti,“ usmála se mladá žena a děkovala za tento den.

Jeden úsměv může spustit lavinu pozitivních věcí. Proto je na světě tolik krásy. Pokud si ji budeme všímat a budeme za ni vděční, bude náš svět mnohem šťastnější a láskyplnější.

Milovaný anděli Areli, děkuji ti, že mě vedeš cestou krásy. Slibuji ti, že si budu všímat všech krás světa a mého života. A s radostí a s úsměvem se o ni podělím s ostatními.

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova

Sdíleno s laskavým svolením autora