Když jste zrcadlem…..

Když se nám samotným něco zrcadlí, derou se ven nezpracované emoce, pocity. My nějak reagujeme…různě reagujeme. Ale co když jste zrcadlem jinému člověku, jiné duši?

Nejprve k situacím, kdy jsme my sami sobě zrcadlem. Do života denně přichází množství zdánlivě obyčejných momentů a vjemů. Když jsme s nimi v souladu, i naše reakce na ně je v souladu. můžeme cítit smutek, radost, inspiraci nebo naopak pevný pocit, že takhle ne. Ale stále jsou to niterné pocity, které jsou s námi v souladu, jsou skutečně naše. A nebo také nereagujeme nijak a zůstáváme pozorovateli.

Pak je zde situace, kdy nám někdo něco zrcadlí  U žen to může být například, že jedna “umí nosit” svou ženskost, obléká se žensky, nosí doplňky, vyzařuje z ní velmi smyslná ženskost. Druhá žena toto nemá ve vínku nebo nemá zrovna možnost se sobě takto věnovat anebo její fáze života to prostě skutečně nedovoluje. Jak může taková žena reagovat? 

Inu, může zahořknout směrem k ženám, které jsou jako reklama na ženskou smyslnost. Může se naštvat a chtít se raději takovým ženám vyhýbat To se může stát, když taková žena prostě nevidí a necítí jiné řešení.
Pak je tu ještě další možnost, a to ta, že se taková žena nechá inspirovat. Začne přemýšlet a rozjímat nad tím, jak by se mohla cítit více žensky, co by jí navodilo příjemný pocit smyslnosti - jiný účes, více šatů nežli kalhot, jiný parfém, dopřát si masáž nebo ještě něco jiného? 
Když taková žena navíc ještě uvažuje s přesahem do minulých životů, může si zvědomit, že mohla být po čas mužem a ženskou smyslnost potřebuje znovuobjevit. 
A co když jste vy tím zrcadlem? Co když určitým ženám neco zrcadlite? Cítíte to? Můžete to silně cítit, je to velmi specifická energie. Hlavně tehdy, když druhá žena zvolí reagovat závistí, žárlivostí a hořkokyselostí. A není vůbec podstatné, co konkrétně zrcadlíte, prostě zrcadlíte. Když jste empat, jsou to pro vás nepříjemné energie. Můžete se snažit najít si k takové ženě cestu, cítíte bariéru a jako empatický člověk ji chcete zbořit, můžete jít i za své hranice jen proto, abyste se pokusila zjemnit to nepříjemné ve vzduchu.
Když si uvědomíte, že ty energie nejsou vaše, že vám nepatří a že v životě budete ještě mnohdy zrcadlem jinému člověku, to nepříjemné se rozpustí - tedy na vaší straně. Druhá osoba, která vysílá tyto energie, nevidí, kolik práce jste na sobě mohli udělat, jaké usilí jste vynaložili, čím vším jste si prošli a jaká je zde vaše cesta, s jakými lekcemi a kapitolami. Druhá osoba může vidět jen výsledek. Kdyby viděla, co vše jste zakusili, abyste byli tím, kým jste dnes, zjistila by, že sice závidí vysledek, ale onu trnitou, náročnou a vyčerpávající cestu k němu, tu už by nechtěla. A o to tu často jde. 
Kombinace minulých životů, jejich množství, prolínání ženských a mužských energií, kapitoly, lekce, prostředí a energie doby, kam jsme se rodili, to je vždy jako otisk prstu - jedinečný a nezaměnitelný koktejl, který pijeme.
Proto by se každý u pocitu zrcadlení měl zastavit, měl by odhodit nízké energie a naopak se nechat inspirovat, motivovat “zrcadlem”, neb proto k nám zrcadlo přichází, proto se nám ukazuje, aby nás posunulo a dalo impuls k rozvoji.
Závěrem: Zrcadlení je úžasným nástrojem sebepoznání – pokud ho přijmeme, pomůže nám růst, léčit se a rozvíjet se.

S láskou a úctou Kateřina Vyšehradská

Autor: Kateřina Vyšehradská
Zdroj: www.kucharka-zivota.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora