Nový den

Svítá a opět je tu nový den,
otevírám oči hned mysl mne vítá.
Během chvilky tolik zpráv mám v hlavě,
mluví a překřikují se navzájem
a já nevím, co mi duše říká.

Najednou mám pocit strachu a
nespokojenosti v ranním tichu.
Odkud se bere tento děs,
který nemá zájem mi říkat mnichu.

Kdybych mnichem byla,
ve svém nitru nesla bych si mír a klid,
ve skromnosti žila
a štěstí by mi přinesl i ranní svit.

Nedávám, ach nedávám ten svět
kde je hluk, nepokoj a boje,
tak moc toužím po klidu a tichu
a duši, která je jen moje.

S láskou
Renáta Syřinková

Autor: Renáta Syřinková
Zdroj: Básně Osobního Rozvoje

Sdíleno s laskavým svolením autora