Dažbog (Radegast)

Dažbog (Radegast) - Sluneční vozataj.

Léto vrcholí. Žně jsou v plném proudu, příroda vydává své nejcennější dary. Svědomitě a pilně se také, jako správná Matka, připravuje dozráváním polodů a semen na rozmnožování a zachování svého druhu. Noci jsou horké a pot z našich těl se v bezesných nocích plných touhy jen řine. Nastává tak správná chvíle, kdy se sluší zmínit v mém seriálu o slovanských bozích i velmi významného dávajícího - boha Dažboga, v některých pramenech zminovaného též jako Svarog či Svarožič, u nás nejvíce znám jako Radegast. Jeho význam se dá srovnat například s řeckým bohem Héliem či egyptským Re.

On a jeho žena, plodná a překrásná Živa, jsou bohy léta, plodnosti a úrody a tak je jasné, že pro dávné Slovany mělo jejich uctívání ohromný význam. Bez "úplatku" Živě a Dažbogovi nebyla úroda, bez úrody nastal hlad a pomalá, krutá smrt, kdy přicházela ke slovu Morana a ještě ukrutnější bůh Dij. Uvařme si tedy dobrý, silný mátový čaj oslazený medem a kořeněný kardamonem, pohodlně se usaďme do stínu stromu a vejděme na návštěvu do prastarých dob, kdy praotec Rod byl začátkem i koncem. Kdy láskou rozbil vejce, ve kterém bezpečně přebýval a vrhnul se do chaosu, který přeměnil svou prací a bezpodmínečnou láskou na naš svět, na kouzelný Všehomír!

Jednoho dne se vládce hromu Perun přišel podívat na zem. Kouká a vidí, jak na břehu řeky tančí v kruhu dívky, smějí se, hašteří a dovádějí tak, že se jim dlouhé copy motají okolo pružných těl. Vlasy mají vyzdobené klasy obilí a kypré boky ve víru tance se vlní, krásné nožky zvedají vysoko tak, jak to jen jejich suknice dovolí! Tu a tam se ve slunci zaleskne potem mladá a pevná kůže rukou, ramen či pevných ňader. Vedle na loučce zápasí chlapci, předvádějí se před ostatními a hlavně před děvčaty. Perun se s potěšením zadívá na svého syna Dažboga. Vidí, jak si hraje s velkým kyjem a všechny udivuje svou dovedností. Mezi chlapci viniká svou statností, silou, obratností, ale také hrdostí a jistou urputností! V zápase se mu žádný mládenec nevyrovná! A také v tanci ne! Dažbog je neúnavný a pružný! Je vysoký jako strom, útlé boky, dlouhé nohy a ramena široká jako koruna statného dubu! Vlasy má husté, světlé a tyrkysově modré oči dávájí tušit jeho dobré srdce! Perun se zasměje a zvolá "Přestaň se chvástat a ukaž mi jak silný jsi, Dažbogu!". Ten se nenechal zahanbit a začal se svým otcem zápasit. Bojovali tak, že se třásla zem a křik byl slyšet po všech zemích světa. Po nějaké době padli oba na zem vyčerpáním a Perun řekl "Je čas můj synu. Půjdeš se mnou do zářivé Irie a dostaneš na starost zlatý vůz se zlatým vejcem - Sluncem", a od té doby vládne Dažbog Slunci.

Dažbog se projevuje hned ve čtyřech božských aspektech. Jako Jarilo (jarní slunce), Kupalo (letní slunce), Svantovít (podzimní, důležité slunce) a také Koliad (zimní a životně důležité slunce). Z tohoto pramení jeho postavení jako dávajícího a velmi dobrého boha. Ve staré mitologii se také zjevuje jako čtyřhlavý ohnivý muž, který se dívá a hlídá všechny čtyři světové strany. Dažbog nasedá do slunečního vozu na každodenní pouť po obloze jako dítě a vrací se jako moudrý stařec, stále v plné síle. Protože je velmi mužný a vládne plodivou silou léta, měl tři ženy a nespočetně synů. Jeho rod a potomci jsou tak všichni Slované! On a jeho poslední žena Živa, se kterou je konečně štastný a naplněný, se radují a dávají tak lidem, kteří je uctívají, úrodu, teplo a životní energii!

Živa a Dažbog se uctívají při slunovratech a rovnodennostích. V magii se jejich přízni využívá při prosbách o plodnost, zdraví dětí a ochrannu rodiny. Dažbog je vzýván jako ochránce slovanského rodu, jako ztělesnění síly a odvahy při náročných obdobích života lidí. On je bojovníkem proti temnotě, démonům, entitám a zlu obecně. Dažbogovi se obětuje žito, med, ječmen, hrách, plátno a víno. Vše se za zvuku bubnů a rituálního tance vhazuje do plamenů divokého ohně. Tím se zajištuje jeho hřejivá přízena bezpečná náruč otce. Vzívejme ho, žijeme v těžkých časech přeměny, jeho přízen je potřeba.

Krásný zbytek léta.

S úctou Kirké čarodějnice

Autor: Kirké Vědma
Zdroj: FB Kirké Vědma

Sdíleno s laskavým svolením autora