Podzimní aspekty zraňující a hojivé

Chiron. Stále v Beranu, toho času retrográdní na 19°25' znamení. Dnes navíc pod trojitou aspektací – trigonem se k němu vztahuje Venuše (19° Lva), opozicí Mars (18° Vah), ráno a dopoledne kvadrátem dokonce i Luna v Kozorohu. Jeden neví, co si z toho vybrat. Jistotou je, že procházíme územím nejistoty. Za každým rohem vykukují pochybnosti o vlastních myšlenkách, slovech, činech, krocích, postojích. A přesně tak jsou na tom i všichni ostatní. Chiron. Chiron jako téma našich dávných zranění, získaného pocitu nedostatečnosti, naučené slabosti a věčně se vracející bolesti, která se neopomene vynořit v každé situaci, jež jakkoliv vzdáleně připomíná původní trauma. Chiron a spolu s ním Mars. A Venuše.Archetypálně agresivní Mars, jenž však toho času operuje ve Vahách, tedy ve znamení, jemuž Venuše vládne. Ve znamení, kde se Mars cítí podobně nejistý jako Chiron v Beranu, ve znamení sebejistoty samé. Mars na houpačce s Chironem, Beran s Vahami. Nekonečný cyklus rozpačitosti, váhavosti, nerozhodnosti, z nějž tu a tam silně vystřelí akutní potřeba sebeprosazení! Chachá, Mars se zatetelí náhle nalezenou odvahou a silou, ale ještě než stihne zvednou ruku ve vítězném gestu, už jej zalévá rozporuplný pocit, že tohle možná přehnal, to snad ani nemusel, tohle je přes čáru, protože proboha, přece jsem nechtěl nikoho zranit! Opoziční konstelace mezi Marsem a Chironem, ausgerechnet v těchto znameních, je dokolečka dokola běžící smyčkou sebeodhalení a rychlého stažení, náhlého výronu energie a okamžité sebeobrany, touhy po akci a úzkosti z přílišného rozhoupání loďky plující po klidné, harmonické hladině času doprovázené pochybnostmi o sobě samém. Nepříjemný pocit, pro Chiron i pro Mars.

A přesto má svůj význam. Je jím hledání – a snad i nalezení – rovnováhy v našem sebevyjádření. Rovnováhy mezi asertivitou a konfliktem. Rovnováhy mezi vyjádřením vlastní síly a útokem. Rovnováhy mezi vyslovením vlastního názoru a ostrou kritikou. Aneb jak to udělat, abych vstřícným gestem napřáhla ruku a nepůsobila přitom zastrašujícím dojmem. Abych svou vtipnou poznámkou, která ze mě bez rozmýšlení vyletí, nezranila toho, komu je určena.

Že je něco podivného ve vzduchu jsem zaregistrovala už včera. Na zahradní grill party u kamarádů mého muže, které sice znám, mám je ráda, ale tak nějak distančně. Rozhodně bych je neoznačila za své nejbližší přátele. V relativně úzké společnosti lidí, kteří se k sobě navzájem chovají vstřícně, avšak drží společenské dekorum. K naprostému uvolnění pořádný kus chybí. Všichni zůstáváme ve verbální rovině a mohla bych prstem ukázat na tolik trefných, vtipných a vlastně přesně přiléhavých komentářů (ne, nebyly všechny moje), které zůstaly viset ve vzduchu, odezněly v záchvěvu společensky očekávaného, rozhodně však ne upřímného smíchu a současně vyvolaly podivné sevření tu na jedné, tu na druhé i třetí, čtvrté straně velkého stolu. 

Ostatně, ono je to tak trochu moje celoživotní téma. Mars na descendentu může dost často působit invazivně. Vzpomínám, jak mi můj dospělý syn v nečekaně otevřeném rozhovoru řekl, že se jako dítě často automaticky přikrčil ve chvíli, kdy jsem jej chtěla pohladit... oujeeeee...

Ale abychom nezapomněli na Venuši a její podpůrný trigon. Trigon, kterým vstupuje do podivně nejisté, rozkolísané, potenciálně zraňující situace a podává nám pomocnou ruku. Pohladí, podepře, obejme. Vyslechne, přitaká, porozumí. A my víme, že to není maska, nahraná snaha zavděčit se – tohle je doopravdy. Soucit sdílené zkušenosti. Možná nás přiměje k úsměvu, možná k slzám, v každém případě přináší úlevu a uvolnění. Zklidnění a pochopení, že i druzí mají svá bolavá místa, která se dnes odkryla a potřebují ošetřit. Že jakkoliv jsme se do nich mohli trefit agresivním výronem energie v režii Marsu, můžeme je stejně dobře pomoci zahojit laskavým, přátelským gestem v gesci Venuše. Sdílená bolest – poloviční bolest. Navíc nám Venuše svým příkladem ukáže, že není důvod se trápit svou nedostatečností, ani zdaleka v tom nejsme sami. A možná jsme tím o jeden krůček blíž k té tolikrát proklamované sebelásce, kterou nedorovnáme novýma lodičkama ani kabelkou, ale dnešním propojením s bolestí vlastní duše a přiznáním, že na ni má právo, možná jo.

Zdroj: astropsychologie

Sdíleno s laskavým svolením autora