Podzimní rovnodennost: Projdi bránou

Vstupuješ do brány /dva sloupce s obloukem/, ve které probleskují blesky, elektrika, jiskry. 

Vše, co již nepotřebuješ, rozbíjí na písek, prach. Krusty se rozpadají, zrníčka padají do ohňů, spalují se, přeměňují.

Pokračuj na cestě...

Stojíš před hlubokým kaňonem s řekou na dně. Přecházíš přes most z jednoho břehu na druhý. Pokud cítíš na mostě strach, tak vše prodýchej, prociť, pusť.

Dělej to co cítíš, abys povolil-a sevření a pokračoval-a v cestě.

Přecházíš na druhý břeh. Most za Tebou padá, již není cesty zpět. Zapomeň na vše, co si dosud znal-a, již to nepotřebuješ.

Opět stojíš v bráně, nabíjíš se novou energií, vizí, tvořivostí.

Vycházíš a vnímáš krajinu. Jak voní, co, kdo se v ní nachází? Pozoruj, prociť.

Zarovnej v sobě vše do dokonalé rovnováhy, vystřeď se.

Ponoř se hluboko do sebe, spoj se s živly, zapusť kořeny a prociť v nich krystaly Země, rozviň korunu a vnímej na různých dimenzích posvátné kameny v jádrech hvězd.

Uvnitř Tebe je krystal. Vtáhni kořeny i korunou do něj krystaly Země i Vesmíru.

Vše v Tobě je v rovnováze...

Autor: Ivona Antalii
Zdroj: www.kliceksrdci.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora