Ti,kteří vás nepřijímají,nepočítejte,že vás někdy přijmou

Jistě máte ve svém okruhu lidi, u kterých cítíte, že vás od počátku berou, přijímají, váží si vás, respektují vás atd. A pak zcela jistě máte kolem sebe lidi, a možná je jich většina, u kterých i kdybyste se „pokrájeli“, tak máte smůlu, kteří vás prostě od počátku neberou, mají vůči vám štiplavé poznámky, cítíte se u nich stažení, ať děláte, co děláte, nemůžete se jim zavděčit, vždy z toho vyjdete jako ti horší.

No a já se dnes krátce vyjádřím k té druhé skupině lidí, kterou máme všichni kolem sebe.

Asi víte nebo tušíte, že nic není náhoda a tedy není ani náhoda, že vám do života vstoupí určitý člověk. Lidé do našeho života, ať už na delší či kratší čas, nevstupují náhodou. Mají v našem životě specifický úkol a my máme specifický úkol vůči nim. Nikdy to není jednosměrné.

Všichni, opravdu všichni lidé, nám do života vstoupili, aby nám pomohli. Byť se to někdy nemusí z člověčího pohledu jevit, avšak z té vyšší a širší perspektivy tomu tak je.

Avšak ta jejich pomoc může spočívat v různém. Jejich pomoc může být viditelně pomocí, může být tím, co za pomoc běžně považujeme. Avšak jejich pomoc může spočívat i v tom, že nám budou házet klacky pod nohy, že nám na svém chování vůči nám budou ukazovat naši nízkou sebeúctu, naše sebezapření atd.

No a ta povaha jejich pomoci se nezmění, podle mě. A tedy ti, kteří nám vstoupili do života, aby nám pomohli tím, že nás budou srážet, ponižovat, že nebudeme v jejich očích nikdy dost dobří, tak u těchto lidí se nikdy nedočkáme přijetí. Vždy nás budou odmítat, jelikož to je povaha jejich pomoci nám.

A všimněte si, že právě u těchto lidí se snažíme vyzískat špetku uznání a respektu. Máme tendenci se u nich obhajovat či jim dokazovat svoji velikost. A všimněte si, že o co více se o to snažíme, o to větší odmítnutí od nich uštědříme.

Jelikož tito lidé nám pomáhají právě v tom, že nám na jejich chování k nám, na jejich neúctě vůči nám ukazují to, jak my sami si sebe nevážíme.

Jejich síla vůči nám je odstředivá. Čím více si necháváme překračovat hranice, tím více je překračují, čím více žadoníme jejich přijetí, lásku, pozornost, tím více odmítnutí, zklamání uštědříme. Oni to musí dělat. To je jejich dohoda s námi. Oni nás přišli odmítat, aby my právě přes to odmítání se na jejich přijetí, lásku vyprdli a začali si to dávat sami a bylo nám jedno, jestli oni nás budou přijímat, oceňovat, respektovat anebo ne.

A všimněte si, možná už někdo máte tuto zkušenost, že jakmile začnete si to vše dávat více sami a přestáváte prahnout po jejich přijetí, a tedy se už neobhajujete, už si nenecháte jimi překračovat hranice, už se vás nedotýkají jejich poznámky atd., tak najednou tito lidé jakoby otočí a jsou to pak oni, kteří více či méně a různými způsoby se dožadují pozornosti atd.

Jelikož interakce mezi námi a těmito lidmi je karmická a tedy odstředivá.

A jakmile již přes ta odmítání začnete dospívat do bodu, kdy už na to vnitřně nereagujete, už nepotřebujete jejich uznání, už je vám jedno, co si o vás myslí, už nepotřebujete od nich požehnání (což je stav bez odporu, ke kterému vás vedu i na tom Tréninku mysli a okrajově na Individuálkách), tak jeden by řekl, že když se začnou oni přibližovat, že pak nastává ona harmonie a upevnění.

Právě že ne. Jakmile se dostanete do bodu, kdy od těchto lidí už nepotřebujete uznání, ocenění atd., tak jste vůči těm dotyčným svobodní a díky tomu je najednou vidíte skutečně a vidíte i skutečněji jejich chování vůči vám. A v důsledku toho například jasně vidíte, že jejich navenek vypadající přiblížení, je iluze, nevychází to z prostoru klidu uvnitř nich, ale strachu. Dotyční se třeba přibližují, ale vy najednou vidíte, jak se ta interakce ztrácí v mlze, oslabuje se. A proč? Jelikož splnila účel.

Ta interakce tu nikdy nebyla proto, aby vás naplnila. Ta interakce tu byla proto, aby vás nenaplnila, a právě tím jste se začali naplňovat sami a začali sílit. A jakmile docílíte bodu, že je vám už jedno, zda vás bude dotčený člověk přijímat, zda v jeho očích budete dost a stejně hodnotní jako jiní, ta vazba se vytrácí. Vlastně došlo k harmonizaci, avšak s jiným vnějším dopadem, než byste možná chtěli či očekávali. K harmonizaci došlo, jelikož už na chování dotčeného člověka uvnitř sebe nereagujete (nejste v odporu). V důsledku toho odpadne iluze a vidíte to skutečně. Došlo k neutralizaci, která v případě těchto vazeb spočívá v tom, že se oslabují.

A to prosím platí o interakci v jakýchkoliv vazbách, kde cítíte nepřijetí.

Píšu vám to tady proto, že třeba někomu obsah tohoto článku pomůže v tom, aby se vykašlal zalíbit se někomu, komu se hned nelíbí, aby se přestal snažit o přijetí někde, kde od začátku je nepřijímán atd. Je to totiž marná snaha. Tito lidé vám to nemohou dát, oni vám pomáhají právě v tom, že vám to nikdy nedají.

S láskou Peťa

Zdroj: www.jinypristup.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora