Andělská pohlazení - Barkiel

Tento týden pod křídly archanděla Barkiela

Svatá trojice
(příběh milovaného archanděla Barkiela)

Jistý umělec již několik dní jen tak posedával, koukal z okna a přemýšlel. Jeho anděl strážný už to nemohl vydržet a zeptal se ho: „Nad čím pořádat tak nešťastně dumáš? Ani nemůžu proniknout k tvým pocitům a myšlenkám.“

„Víš, já bych chtěl netradičním způsobem vytvořit svatou trojici. Chtěl bych ji lidem ukázat originálním způsobem. A pořád nevím, jak.“

Zatímco si umělec dal nešťastně hladu do dlaní, anděl se vedle něho usadil a zvesela řekl: „Ale to je jednoduché! Pojď, zahrajeme si šachy.“

Umělec se sice divil, proč má jít hrát šachy, ale nakonec nechal věcem volný průběh. Na šachovnici se objevily velmi propracované šachové figury. Neměly ale klasická jména: byly tam úspěch, sobeckost, krása, strach, touha, lenost, nemoc, štědrost…. Umělec si je ještě ani nestačil prohlédnout, když v tom se objevila vedle anděla jedna z Múz, byla celá v bílém a v ruce držela kosu.

„Tak jdeme hrát?“ zeptala se Múza, ale aniž by čekala na odpověď, zmenšila se a objevila se na šachovnici. S vervou se rozmáchla a zkosila první loutku – sobeckost. Totéž zopakovala s lenosti, touhou a dalšími figurkami.

„„Co to děláš?“ vyjekl umělec hrůzou. „chápal bych, kdybys pokosila nemoc, strach, sobeckost, ale ty kosíš i bílé figurky.“

„Počkej, uvidíš, na čem opravdu záleží,“ namítl anděl.

Múza kosila vše, co jí přišlo do cesty. Konečně přestala kosit, obrátila kosu nahoru a opřela se o ní. „Hotovo!“

Na šachovnici stála jen bílá královna, bílý král a černá královna.“

Anděl se podíval na umělce a řekl: „Svatá trojice – Láska, Život a Smrt.“

Každý z nás dostane do vínku různé „figurky“, každý z nás hraje jinou „hru“, ale svatá trojice se dotýká náš všech.

Milovaný archanděli Barkieli, cítím tvou lásku a ochranu. Moc si přeji, abys i ty věděl a cítil, že ti děkuji za hojnost a krásu v mém životě. Stejně tak ti od srdce děkuji, že mě s anděly učíš, co je v životě to nejdůležitější: láska.

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova

Sdíleno s laskavým svolením autora