Andělská pohlazení - Metatron

Tento týden pod křídly archanděla Metatrona

Moudrý kamarád
(příběh milovaného archanděla Metatrona)

Ten strom znal všechna její tajemství, nálady i pocity. Mnohokrát pod ním usedala, opřela se o jeho kmen a nechala duši, aby si našla cestu k přírodě. Anděl tohoto stromu ji vždy naslouchal, umocňoval její radostné nálady a utěšoval ty smutnější.

Jednoho dne se u jeho kmenu rozplakala. Zeptal se jí, proč pláče.

K jeho překvapení začala vzlykavě vyprávět: „Zase jsem neudělala zkoušku. Připravovala jsem se na ni a stejně jsem vybouchla. Nechápu to. Takhle tu vysokou dodělám v padesáti.“

Chtěl ji utěšit. Snad vycítila jeho snahu. Nebo taky ne, ale stejně zašeptala: „Je mi tak hrozně. Dneska nevidím nic, co by mně mohlo spravit náladu. Skeptici mají pravdu, život je tragédie.“

„Tak to není. V životě musíš prožít radost i neúspěch. Na tom, v čem se ti nedaří, se vlastně učíš, co zlepšit a jak.“

„Ale proč se zrovna já mám smůlu ve škole? To je tak hrozný. Ty pitomé zkoušky mě dohánějí k šílenství.“

„A co kdyby ti dal osud na vybranou dvě možnosti. Buď že ti lékaři poví, že jsi vážně nemocná, anebo že ti profesor sdělí, že musíš opakovat zkoušky.“

„To je přece jasný, co bych si vybrala!“ V tu chvíli to pochopila. „Díky, příteli. Mám štěstí, že mám tak moudrého kamaráda.“

„A já moudrou kamarádku.“

„Já a moudrá? Vždyť jsem ti právě říkala, že jsem neudělala zkoušku.“

„A ty myslíš, že já mám diplom?“ Když se usmála, dodal. „Tvoje moudrost tkví v tom, že i ve stromu vidíš živoucí bytost.“

Pohladila kmen a pomyslela si, jak je život krásný, když cítíme přátelství.

Diplom člověku zaručí znalosti daného oboru, ale ne životní moudrost.

Milovaný archanděli Metatrone, posílám ti náruč díků za to, že mě učíš, jak si z každé zkušenosti odnést moudrost, která mě pomůže na další životní cestě.

Autor: Jitka Saniová
Web: jitkasaniova

Sdíleno s laskavým svolením autora