7 znaků velmi citlivých lidí

7 znaků velmi citlivých lidí

a dost možná sedm znaků každého člověka:)

1.

Tím prvním nejčastějším rysem, se kterým se potkávám je, že si o sobě velmi citlivý lidé nemyslí, že jsou velmi citlivý lidé.

Vysoce citlivý člověk je překvapený, když mu říkám, že je citlivý. On si totiž často myslí, že to tak má úplně každý.

Specifický druh vnímání má již od narození a v podstatě ani jiný nezná. Dívá se tímto způsobem na svět a je mu to zcela přirozené. Potom je pochopitelné, že sdílí názor, že podobné "věci" cítí všichni lidé.

Samozřejmě z tohoto postoje mohou plynout četná zranění. Automatické očekávání empatie a ohleduplnosti ze všech stran vede často ke zklamání. Přeci, když cítí, jak se druhá strana cítí, jak by jí mohl ublížit? 
To je důvod, proč těžko chápou, jak je možné, že někdo jedná krutě, bezohledně, nefér anebo přímo manipulativně.

Uvědomění: "jsem vysoce citlivý člověk" přináší úlevu a také řešení. 

2. 

Velmi citlivý člověk ve společnosti jiných lidí přebírá jejich myšlenky, pocity a postoje.

A opět si to velmi často ani neuvědomuje. Děje se to samovolně, bez jakékoliv snahy. Jedná se o vnitřní nastavení. 

Citlivý člověk má jemné senzory a v podstatě nasává informace z prostředí, kde se vyskytuje. Funguje trochu jako houba.

Aby dokázal opět najít sebe sama, potřebuje prostor a čas. Nejlépe klidné místo. Anebo přímo samotu, díky které může projít jednotlivé pocity (které se mohou projevit i přímo v těle jako bolest, nemoc, ztuhnutí, píchání na srdci atd.) v klidu a všechno v sobě opět urovnat (utřídit, uklidnit).

Dovolit si pravidelnou "očistu" přináší harmonii.

3. 

Velmi citlivý člověk ale nasává informace v podstatě všude, kde se pohybuje. Tento druh vnímání funguje na místech, stejně jako při poslechu hudby nebo čtení knihy. 
Proto není jedno, jestli jezdí denně v metru, sedí v katedrále, poskakuje na koncertě, prochází šachtou při prohlídce muzea či nakupuje v obchodním centru.

Každé místo, věc, informace obsahuje mnoho dat.

Pro citlivé jedince je velmi vhodné pečlivě vybírat prostředí, ve kterém se pravidelně pohybuji. Být všímavý k místům, které vyčerpávají, případně to vyrovnávat pobytem v přírodě.

Pokud se naučí "vypnout" vnímání, na krátký čas to bude fungovat, dlouhodobě to však vyčerpává, až vysává. Popírat sám sebe není cestou.

Stejně jako v bodě dva, je řešením si to uvědomit a pravidelně pocity zpracovávat.

4. 

Míra empatie je často u citlivých lidí zvýšená. Z tohoto důvodu mívají problémy s chráněním si vlastních hranic a vůbec jejich samotným tvořením.

Touha pomoci komukoliv a kdykoliv vytváří obrovský prostor pro zneužití, jednoduše proto, že pokud si potřebuje sousedka popovídat, citlivý člověk je ideální vrbou. 
Umí skutečně vyslechnout a protože nechce nikoho urazit, bude na schodech stát a poslouchat (a možná si i myslet, že když naznačuje, že má na plotně oběd anebo spěchá do práce, druhá strana to uslyší), přestože se mu to nehodí.

V určité fázi života se velmi citlivému člověku může stát, že začne býtneochotný vyhovět svému okolí. Často právě z toho důvodu, že se setkal s příliš mnoho situacemi, kdy druhá strana neslyšela, neviděla a jeho vnitřní zkušenost je tak bolavá, že reaguje nepřiměřeně podrážděně.

Vytvořit si vlastní hranice a zdravě si je prosadit přináší klid a uvolnění.

5.

Velmi citlivý člověk je až na výjimky introvertní typ. Jeho vnitřní svět má široké spektrum nuancí, ale také se ohromně rozšiřuje při kontaktu se světem vnějším. 
Proto introvert věnuje mnoho času na rozlišení (ať už vědomě nebo nevědomě) svých stavů a na zpracování všech přijatých informací(kterých je opravdu mnohem mnohem víc, než jen těch vyřčených).

Nepravdivé tvrzení, kdy kamarád ve škole nebo přítel odpoví na otázku "mám se skvěle" a citlivý člověk zároveň vnímá velký smutek a bolest, znamená konflikt. Rozpor v tom, co vnímá a co ukazuje "svět venku". 
Citlivý člověk toto v ideálním případě dokáže zpracovat sám. 
To co vnímá a to co k němu přichází může být v rozporu. Ale také je to jeho životní zadání - naučit se se svojí citlivostí žít.

Všichni jsme dokonalé bytosti. Pochopení vnitřních pochodů každého z nás umožňuje citlivému člověku růst a dosáhnout skutečné moudrosti.

6.

Intuice je další silnou stránkou vysoce citlivých lidí. Většinou bez sebemenší pochybnosti cítí, kam mají jít a kam nikoliv. 
Nemusí mít na všechno logickou odpověď. On ji cítí. 

Ze zkušenosti mohu napsat, že když jej okolí často zrazuje a vysvětluje, že není důvod se "ničeho obávat", může mít problémy se sebeprosazením. Nechá se třeba uchlácholit a na dané místo jde. Až potom lituje. 
Realita často potvrdí, že jeho pocit byl opodstatněný.

Je dobré si tuto schopnost vědomě vyzkoušet, např. při volbě vhodné restaurace. Také když potřebuje vyřídit důležitý hovor, cítí vhodný den a hodinu, kdy toto bude průchozí.

Intuice je radar, který usnadňuje cestu životem.

7. 

Na velmi citlivého člověka působí lidé, místa a samozřejmě i potraviny a nápoje, které konzumuje. Citlivý člověk reaguje mnohem intenzivněji na bolest a hůře ji snáší.

Ať už v restauraci nebo na návštěvě, může pocítit těžko od žaludku, přestože jídlo bude čerstvé a lehké. Nemluvím o kvalitě potravin, ani jejich čerstvosti.
Jídlo je významnou složkou utvářející naše těla, takže pokud si dám super zdravý talíř z rukou rozhněvaného, smutného nebo třeba úzkostlivého kuchaře, bude mi zle.

Týká se to stejnou měrou i vody, což můžete pozorovat při cestování, stejně jako při návštěvě některé ze studánek. Intenzivní bolest hlavybývá také jedním z projevů.

Jsem (nejen) to co jím.

Výjimečná citlivost není ani dar ani prokletí. Jedním nebo druhým se ale může stát, když se s ní nenaučím žít, nerespektuju vnitřní potřeby a za každou cenu se snažím vyhovět hlavně lidem v blízkém okolí. 

Myslím, že nejvíce prospějeme tímto druhem jemnosti, když budeme sami ve svém středu, šťastni a díky tomu budeme schopni přinést vše dobré z nás na světlo světa.

Děkuji všem citlivým i těm méně:)
Silvia

Autor: Silvia Skalová
Zdroj: www.skalacenter.com

Sdíleno s laskavým svolením autora