ZPOVĚĎ HANKY KŘÍŽKOVÉ, ZPĚVAČKY S OTEVŘENÝM SRDCEM

„Láska k muzice, to je u mě dominantní láska. A ráda bych ji dokázala předávat, protože si myslím, že je to takové moje poslání tady na Zemi.“

Nymfa v Draculovi, rybářka v Krysaři, Marfuša v Mrazíkovi, učitelka novicek – černá sestra Mary Huberta v Jeptiškách, paní hospodská Danglarsová v Monte Christovi, chůva v Romeovi a Julii – to jsou některé muzikálové role, které ztvárnila úspěšná šansonová, swingová a bluesová zpěvačka, „lvice“ HANKA KŘÍŽKOVÁ, jež má na kontě čtyři sólová alba (Jazz, blues, swing, vánoční Co se tak zpívá v Betlémě, Zpověď a zatím poslední s názvem Jak asi voní štěstí).

Hanko, jaký máš vztah k alternativní medicíně?

Můj vztah k ní je už poměrně známý. Já alternativní medicínu propaguji a mám ji ráda v symbióze s klasickou medicínou, protože si myslím, že je nejlepší, když se dva lékaři, alternativní a klasický, spojí a svými silami léčí lidi. Také ještě hodně propaguji relaxační masáže. Ne klasické, protože, jak mě poučila moje skvělá terapeutka paní Macinauerová, klasická masáž neléčí, ale jenom uvolňuje. Takže už chodím léta k ní. Dělá například akupresuru, Bowenovu masáž, baňky, různé masáže, které ani nedokážu pojmenovat… Je mi po nich velmi dobře a cítím se skvěle. Musím říct, že jsem byla před dvěma lety na operaci a všechna předoperační vyšetření jsem měla natolik perfektní, že se na mě lékaři chodili dívat. Zkrátka jsem tam působila jak takový exot. A myslím si, že je to právě díky masážím a energii, kterou mi paní Macinauerová dodává. Nedávno jsem našla nového léčitele a bylinkáře pana Kříže. Je to taková léčitelská rodina. Tatínek léčí pomocí čajíčků a já chodím k juniorovi. Tím jsem na sebe prozradila, že mám doma plný šuplík bylinek. Na jaře si dělám různé očistné kúry – třeba koupené v nějakém bylinkářství, kde mi řeknou: tohle je kúra, tu pijte na jaře, tuhle zase na podzim. Nebo jsem taky na doporučení své kamarádky, operní pěvkyně Evy Děpoltové, prodělávala detoxikační kúru, tzv. Breussovu dietu: to jsem pila vlastně jen zeleninové šťávy přímo k tomu uzpůsobené. Protože jsem ale líná dělat si je sama, a navíc je tam základem červená řepa (kdo si někdy dělal šťávu z červené řepy, tak ví, jak potom vypadá kuchyně), tak dnes už si ji kupuji, 100% přírodní. Je dochucena mrkví, zelím, bramborou a nevím čím ještě… A jen tyhle šťávy jsem pila celých 21 dní a bylo mi moc dobře! Opravdu jsem nic nejedla, pouze jsem pila tyto šťávy. To byla očistná kúra! Až se divím, že jsem to vydržela! Měla jsem hodně práce, což bylo dobře, ani jsem se necítila unavená. Omyl je, když si někdo říká, že pokud se nejí, je člověk unavený a tím pádem nemá moc sil na práci. Opak je pravdou! Možná to bylo těmi vitamíny, možná tím, že jsem se dobře vyčistila a vyprázdnila a že jsem tělu dala energii jiným způsobem.

Je pravda, že prvotním impulsem tvého zájmu o alternativní medicínu byl úraz kolena?

Hančin portrét k obalu k CD „Jak asi voní štěstí"

Hančin portrét k obalu k CD „Jak asi voní štěstí“

Začalo to vlastně už s tím kolenem. Po operaci jsem nesměla dva roky došlápnout na nohu a tím pádem přišla osteoporóza. Tak jsme hledali různé způsoby léčby, naslouchala jsem, kdo mi co řekl… Jedla jsem i rozdrcené skořápky, vyhledala jsem a navštívila různé léčitele a tím jsem se pomalu seznamovala s alternativní medicínou. A jelikož pocházím z jižních Čech, tak jsem tehdy navštívila i pátera Ferdu. I tady v Praze jsem měla léčitelku – Broňu, která mi, myslím, hodně pomohla. A musím říci, že koleno sice pořád cítím, ale nemám žádné velké problémy. Až se můj operatér, úžasný pan doktor Stehlík, docela diví… Více jsem dveře alternativní medicíny pootevřela až tehdy, když jsem měla onkologické problémy a když jsem začala navštěvovat Naturcentrum, což je soukromá klinika MUDr. Miroslava Pekárka, který byl onkologem v Motolské nemocnici a vlastně léčil i jinými metodami.

Jak probíhala léčba u MUDr. Pekárka?

Předně musím zdůraznit, že mám celoživotně štěstí na lidi a tím pádem jsem vždy měla štěstí i na lékaře. A tak i léčení u MUDr. Pekárka bylo na takové „kamarádské bázi“. Vždy mi vše dobře vysvětlili a podali tak, že jsem všemu rozuměla. A když nastaly problémy, tak mi zkrátka přikázali, že na ně nemám myslet, že to je jejich problém, že oni mě léčí… Místo chemoterapie jsem používala Iscador, je jich několik řad – slabé jsou preventivní, silnější jsou na doléčení a na použití jednou za čas, a potom jsou nejsilnější, které se nasazují, když přijde problém. Jinak jsem brala různé preparáty obsahující glukany (důležité pro imunitu), ať už to byl med obsahující tyto látky, který se dával do čaje nebo se jednalo o černé zlato – melasu. Také jsem dočerpávala energii přes hudbu, pouštěli mi do sluchátek určité tóny – přímo na mě „navibrovanou“ hudbu, pokládali na mě různé destičky. Nejvíc se mi líbilo, že mě zkoušeli diagnostikovat takovým krásným přístrojem, který tenkrát měli jako úplně první u nás v republice. Jedná se vlastně o takový váleček, jeden držíte v ruce a druhým vám pan doktor zkoumá dráhy v těle podél nehtů, čímž vlastně zjistí hodnoty v různých orgánech. A tyto hodnoty mají mít určitou „výšku“. Já tam i teď někdy zajdu preventivně a pochopitelně jsem ráda, když mám ty své hodnoty v „dobré výšce“. Také jsem to tam doporučila i některým svým kolegům, dokonce i Zuzance Navarové. Sice ta její nemoc byla nevyléčitelná, nicméně jí MUDr. Pekárek prodloužil život asi o 8 let. A zaplať pánbůh za to.

Pokračování naleznete v průběhu měsíce srpna na:

titulni-strana-phoenix-zari

K dostání od 28. 8. 2014
Z obsahu:
1. Zpověď Hanky Křížkové, zpěvačky s otevřeným srdcem
2. Pyramidy a vývoj lidstva na Zemi (1)
3. Karcinom děložního čípku a očkování?!
4. Tři příběhy o nás aneb – jak začít duchovní cestu?
5. Rozpad rodiny a školství oznamuje rozpad příslušné civilizace
a další

www.phoenixcasopis.cz

Text a foto: Miloš Matula

Foto z křestu knihy: Michal Kántor

 

FacebookTwitterGoogle+

Kategorie:

Aktuálně, Články