Začíná rok 2017
Začíná rok 2017 a ten jak jsem zmiňovala v předchozích jiných článcích, je rokem realizace, nebo-li nastavení nového či jiného směru. Je to také pro někoho rokem utvrzení či potvrzení jeho již daného směru.

Co nám dal rok 2016, čím nám přispěl do našich životů, co nám vzal a co nám dal, víme všichni sami nejlíp a proto jen zmíním, jakými silnějšími projevy se rok 2016 uskutečňoval.
Vždy jde o vztahy, nezáleží na tom, jaký je rok a proto i tento rok 2016  na vztahy apeloval. Mimo jiné však dával možnosti i těmto jiným projevům. Tak například projevy ve víře. Mnoho lidí mohlo mít tento rok zmatek v to, co věří. Nezáleží zdali jde o církvi, o esoteriku nebo jen o víru v přírodní zákony, ale i třeba v politiky atd., jednoduše šlo o hlubší pohled na to, čemu věříme a čemu ne. Časté myšlenky o pravdě, jako takové se lidem honili hlavou kolikrát i v noci. Časté otázky: tak co je vlastně pravda?, mohli být na denním pořádku. Tento rok 2016 právě k takovým to otázkám dával příležitosti v podobě hlubších vhledů, nebo přímého se ponoření, aby tak vznikali odpovědi. Tento rok nás také učil říkat ano a ne. Dával nám příležitosti k tomu, abychom se uměli jasně rozhodnou a nestát někde mezi, tedy stagnovat. Zvláště prosinec 2016 nám dával odvahu vstoupit až za hranice našich naučených vzorců a programů, kdy jsme začali o nich pochybovat a hledat hlubší smysl našich životů. Otázka zdali to co žijeme je opravdu náš život je jen malá ukázka hlubších vhledů, které se mnoha lidem projevovali buď v různých životních situacích a nebo přímo.  Někdo dosáhl uvědomění toho, že naše životy jsou nám dány a že můžeme provádět pouze jakousi korekci, jiní zase dospěli k tomu, že si můžou život řídit sami. Tak či onak, každé takovéhle uvědomění je dáno každému, kdo takovéhle podobné či jiné uvědomění zrovna pro svůj vývoj potřebuje. Poroto každé přetahování se o tom kdo má a nemá pravdu je naprosto zbytečné a to už jen ze samotného důvodu, že vše se stále vyvíjí a vše stále postupuje, tedy není nic stejné ani jakýkoliv názor. Však se podívejme zpátky čemu jsme dříve věřili a nevěřili o proti dnešku, stačí zajít jen do dětských let :-), do puberty, do dospělosti , až do dnešního dne. Mnoho věcí by jsme v dnešku změnili, neudělali, či ba naopak udělali a to platí i v duchovním směru, v duchovních poznání, proto právě zde hraje velkou roli duchovní ego, kteří mají právě ti co říkají že ho nemají :-).
Jak by se dala popsat taková korekce svého života? Možná takto: dejme tomu, že nám je dán děj, situace, která se nás dotýká. Děj nebo situace je nám dána, nespadli jsme do ní, nikdo nám ji nepřičaroval ani nás do toho nezamotal či svedl. Situace – děj, tu byly dříve, než by to naše mysl stačila zaregistrovat. Jednoduše se to v našich životech ukázalo, projevilo a není to náhoda. To co nám zbývá je určitá korekce toho, jak tento děj nebo tuto situaci prožijeme, vyřešíme, pochopíme. A to se dělo nejvíce v tomto roce 2016. Hlubší pohledy, zamyšlení se nad svými programy, které nás ovládaly, pozměnění či úplné změny názorů atd. Každý by tak mohl polemizovat o tom, zdali jde cestou pravdy nebo ne. Jenže otázka zní: co je pravda. Pokud je pravda, existuje i lež a lež se může v dotyčném jevit jako pravda a pravda jako lež.  Proč se to tak děje? Z mého pohledu, tedy z mé zkušenosti je to proto, abychom  dospěli k poznání, že nic není věčné a vše se mění, tudíž nemá smysl si tvořit jakékoliv závislosti ať na materiálních tak i na duchovních směrech. Z mého momentálního pohledu, jde o to, abychom hleděli, pozorovali, prociťovali a jen do té míry, kdy jsme si sami sebe vědomi. Tedy nepřekročit tu hranici toho, kdy se stáváme loutkou, robotem, poddaným, otrokem, omámeným člověkem, spícím člověkem, protože v takovémto iluzorním světě si budeme myslet, že si vše řídíme sami, že máme pravdu a ti druzí mají lež, dokonce i touhy se nám můžou jevit, že jsou naše, že pochází z nás a tak člověk dělá to, o čem se domnívá, že je správné aniž by si uvědomil, že spí. Toto se rok 2016 mimo jiné také snažil lidem ukázat.
Všechny vás zdravím
Krystalka