VŠECHNO TO UŽ TADY BYLO
A není to tak dávno. Vždyť ten mechanismus je stále stejný. Potřebují jen lidi rozeštvat, využít jejich neznalosti, zabrnkat na jejich temnou strunku bolavých míst, strachu, nezpracované nenávisti, pocitu méněcennosti, xenofobie a intolerance k odlišnostem. Co udělají? Najdou kohosi, koho je možno označit nálepkou „Zlo“. V poslední světové válce to byli Židé. Tak, kdo bude vylosován tentokrát?

Co naplat, že vůbec nejde o to, v co lidé věří; že v žádné skupině lidí nejsou jen ti špatní; že za nitky tahá někdo úplně jiný, protože žije z lidské bolesti, utrpení a strachu. Strachu, který je opakem lásky, strachu, ze kterého lidé raději zabijí neškodného pavouka, protože se ho tak strašně moc bojí, strachu, který je donutí dělat věci, které by do sebe ani druhých nikdy neřekli. Lidé, kteří podléhají negativním emocím jsou totiž velmi snadno manipulovatelní a šikovný a zdánlivě nenápadný manipulátor pak dosáhne svého. Na světské úrovni jde vždy jen o peníze, moc a slávu. Na té vyšší pak o energii, ale to je už jiná písnička.

Kolikrát jsme se jako lidstvo už v takové situaci ocitli? A pochopili jsme konečně nebo bude potřeba další stejné lekce, abychom mohli postoupit do vyššího ročníku?

Je-li strach opakem lásky, je láska opakem strachu, a tedy tou zbraní, kterou je nyní potřeba využít. Pojďme proto společně poslat naši lásku všude tam, kde je nejvíce strachu. Zavřeme oči a s nádechem se dostaneme vědomím do svého srdce. Chvíli setrváme v klidu a pak s dalším nádechem rozepneme své srdce na maximum, tak jako bychom nafukovali balónek. Výdech. Zopakujeme několikrát, až bude srdce obrovské a budeme si představovat, že se jeho energie šíří všemi směry. A nakonec ji pošleme tam, kde je nejvíce zapotřebí. Nemusíme dělat nic jiného, než si v duchu říci „Posílám nyní svou lásku tam, kde je jí právě nejvíce zapotřebí“.

Děkuji Vám, přátelé!

Milí nelaskaví komentátoři, klidně na mě pošlete Chocholouška, ráda se s ním seznámím:-) Jen je možná škoda vaší energie na negativní věci:-) Krásný den!

Autor článku: Petra Halamíčková

http://halamickova.blog.idnes.cz/c/443344/Vsechno-to-uz-tady-bylo.html

 

FacebookTwitterGoogle+