Vnitřní světlo
Každé dítě v děloze své matky je stále plné světla, je to vnitřní světlo, záře. Ale když se dítě narodí, otevře oči a uvidí svět, barvy, světlo a lidi, a pomalu se jeho celistvý psychický stav mění. Zapomíná se dívat dovnitř, příliš se začíná zajímat o vnější svět. Začíná být do něj tak ponořené,  že se pomalu zapomíná dívat dovnitř; přestává si tohoto vnitřního světa všímat.

V meditaci se člověk musí znovu spojit s tímto vnitřním zdrojem světla. Musí zapomenout na celý svět a jít dovnitř, obrátit se dovnitř a naladit se tímto směrem, jako by svět zmizel, jako by neexistoval.

Nejméně jednu hodinu denně každý den musí člověk zcela zapomenout na svět a být pouze sám. Pak se pomalu tento starý zážitek oživí. Když se znovu objeví, je báječný, protože nyní vidíte svět a veškerou jeho rozmanitost; slyšíte všechny zvuky. Naprosto mimořádným zážitkem je odhalení vnitřního klidu a čistoty světla. Je tak výživné, tak životodárné; je to pramen nektaru.

Můžete takto meditovat každou noc, nebo časně zrána nebo kdykoli najdete čas. Nejlepší je doba,kdy je snadnější zapomenout na svět. Snadnější ze světa vyklouznout je buď pozdě v noci, kdy doprava utichne, lidé jdou spát a celý svět zmizí sám od sebe nebo časně ráno, když lidé stále tvrdě spí. Ale jakmile začnete pozorovat vnitřní světlo, pak ho můžete vidět kdekoli. Na tržišti uprostřed dne můžete zavřít oči a spatřit ho. I uvidět ho pouze na jediný okamžik je nesmírně uvolňující.

Ale začněte v noci: jednu hodinu tiše seďte a dívejte se dovnitř, sledujte a čekejte na světlo. Jednoho dne se světlo objeví, ale vy ho nevytvoříte, vy ho pouze znovuobjevíte.

Osho

Zdroj: www.novoucestou.cz