VÍKENDOVÉ SETKÁNÍ S BLÍZKOZEMNÍ PLANETKOU

V sobotu 31. 10. 2015 se dočkáme relativně blízkého průletu planetky 2015 TB145 kolem Země. Planetka proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, jen o něco větší než obíhá náš Měsíc. Obyvatelům Země tedy nic nehrozí. Objekt nicméně bude možné sledovat i běžnými amatérskými dalekohledy při nočním pozorování. Pojďme se na následující událost podívat trochu podrobněji.

Planetka s označením 2015 TB145 byla objevena 10. října letošního roku automatickou přehlídkou Pan-STARRS I.  Přehlídkový dalekohled je umístěn na Havajských ostrovech a je určen na vyhledávání nebezpečných planetek. Dalekohled Pan-STARRS má primární zrcadlo o průměru 1,8 m a je vybaven citlivou velkoformátovou CCD kamerou, která je schopná zachytit velmi slabé objekty. V době objevu měla planetka 2015 TB145 jasnost okolo 20. hvězdné velikosti, tedy asi 400000× méně jasná než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy.

Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce. Autor: Rob Ratkowski

Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce.
Autor: Rob Ratkowski

Těleso má dráhu podobnou spíše kometám, takže se objevily spekulace o jeho možném kometárním původu. Jak již bylo v úvodu naznačeno, planetku bude možné sledovat i menšími dalekohledy. Planetka má odhadovaný rozměr mezi 290 – 650 m a v sobotu 31. 10. se přiblíží k Zemi na vzdálenost zhruba 500000 km, což je jen 1,3× dále než je průměrná vzdálenost Měsíce od Země. Díky tomu dosáhne planetka 10. hvězdné velikosti. Na její spatření by za ideálních podmínek bezpečně postačoval i malý dalekohled o průměru okolo 7 cm. Bohužel situace nebude tak jednoduchá.

JAK TO BUDE S VIDITELNOSTÍ PLANETKY ZE STŘEDNÍ EVROPY?

Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL

Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL

Pokud nás nezradí říjnové počasí, tak budeme mít dvě pozorovací okna, při kterém bude možné planetku spatřit běžnými amatérskými dalekohledy.První možnost se naskytne v noci z 30. na 31. října, tou dobou se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Býka a Orionu. Jasnost blízkozemního asteroidu bude okolo 12. hvězdné velikosti. Navíc pozorování bude velmi silně rušeno Měsícem krátce po úplňku. Ten bude méně než 20 ° od planetky, takže na její spatření bude potřeba dalekohled o průměru alespoň 20 cm.

KDY BUDE NEJJASNĚJŠÍ?

Nejvyšší jasnosti (10,0 mag) dosáhne planetka okolo 15h SEČ 31. října (to z Evropy nebude pozorovatelná), poté začne slábnout. Nejblíže k Zemi bude planetka zhruba v 18h SEČ, tedy v době kdy bude začínat druhé pozorovací okno pro středoevropské pozorovatele s malými dalekohledy. To bude o něco příznivější než to první.

Planetka se bude pohybovat v souhvězdí Velké medvědice, pod koly Velkého vozu. Výhodou oproti prvnímu pozorovacímu oknu bude vyšší jasnost planetky a absence Měsíce nad obzorem. Ten vychází až okolo 20h. Jistou nevýhodou je fakt, že planetka bude v malé výšce (cca 17 °) nad SSZ obzorem.

Planetka se v této době bude jevit jako hvězdička o jasnosti přibližně 11. mag s velkým pohybem vůči hvězdnému pozadí, téměř 15 úhlových stupňů za hodinu! K jejímu úspěšnému vyhledání bude zapotřebí mít podrobné mapky a efemeridy.

Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT). Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman

Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT).
Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman

Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel,Stellarium, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy s kroky i po jednotlivých minutách lze vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. Efemerida není v tomto článku uvedena záměrně, protože je stále jistá neurčitost v předpovědích poloh pro planetku. Dráha planetky se bude v dalších dnech upřesňovat, takže vhodné bude vygenerovat si efemeridu až krátce před samotným pozorováním.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!

 

O AUTOROVI

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Student aplikované geografie na TU Liberec, zároveň operátor robotického dalekohledu FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, který je umístěn v jihoamerické pampě na observatoři Pierra Augera. V současné době je místopředsedou Sekce pro děti a mládež ČAS, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, SMPH a APO. Rovněž objevitel několika proměnných hvězd.

 

FacebookTwitterGoogle+