VĚČNÁ PÍSEŇ

Skutečný příběh ze začátku 19. století, který zachycuje úsek ze života mladého faráře Josepha Mohra, autora nejznámější vánoční písně na celém světě – Tichá noc, svatá noc. Joseph Mohr přichází v době politických nepokojů do horské vesničky Oberndorf, kde se jako pomocný farář snaží spolu s místním učitelem Franzem Xaverem Gruberem pomoci chudým dětem.

Joseph Mohr, autor textu Tiché noci, původně básně s názvem Píseň z nebes, se narodil do velmi chudých poměrů 11. prosince 1792 v Salcburku jako nemanželské dítě. Matka Anna Schoiferin se živila pletením a prodejem svetrů a žila zde s matkou, Josephem a jedním adoptivním dítětem. Po Josephovi se jí narodily ještě další dvě děti, každé s jiným mužem. Nebyl to však u ní jen nedostatek dobrých mravů a citu pro rodinný život. Polovina Salcburčanů neměla totiž žádný majetek, a aby se zamezilo jeho dalšímu úbytku, byl vydán úřední zákaz sňatků. Lidé se neženili, nevdávali, rodiče nedávali tak věno, a děti, ty se rodily jako nemanželské. Nic nepomohlo. Rakousko zažilo v r. 1811 státní bankrot.

Joseph dostal jméno Mohr po zběhlém vojákovi z rakouské armády, kterého nikdy nepoznal. Kmotrem při křtu mu byl salcburský kat. U nemanželského dítěte to byl zvyk doby a kat si částečně vylepšoval svou pověst. Chudý člověk nesměl po určitou dobu založit rodinu a vychovávat děti v manželství, natož nechat je studovat. Mohr měl to štěstí, že se svého ministranta ujal dómský vikář Johann Nepomuk Hiernlem. Financoval jeho studia na akademickém gymnáziu a mladý Joseph zato hrál na housle a zpíval ve dvou sborech: univerzitním a benediktinského kláštera v Salcburku. Při studiích byl premiantem, vystudoval teologii a roku 1815 byl vysvěcen na kněze. Nejprve byl poslán jako pomocný kněz (tento institut se tak opravdu jmenoval) 100km jihozápadně od Salcburku do vesnice Mariapfarr, kde složil onen text slavné koledy jako vzpomínku na jediné Vánoce, prožité se svým dědečkem. A potom putoval z jedné vesnice do druhé, překládán pro svou blízkost lidem a velké sociální cítění s nimi. Tak se dostal i do Oberndorfu, kde spolu s Gruberem Tichou noc uvedli poprvé na půlnoční mši svaté 24. 12. 1818. Až v roce 1837- ve 45 letech byl jmenován kaplanem ve vesnici Wagrain, dnes lyžařském centru Evropy. Tenkrát zde žili lidé roztroušeně po horách, kde chovali svůj dobytek. Kaplan Mohr i zde působil jako lidumil- a díky zkušenostem z vlastního dětství mu ležel na srdci osud zdejších dětí, to jak dřeli doma i jinde. S pomocí „sponzorů“ zde vybudoval školu, do níž chodilo až 170 dětí a získával prostředky na jejich další studia. Dodnes můžete navštívit „Mohr Schule“ i faru, v níž bydlel, a 4. prosince 1848 zemřel. Nastydl, když nesl poslední pomazání umírajícímu na samotě v horách. Zápal plic jej zkosil v nedožitých 56 letech. Zemřel v takové chudobě, že museli prodat i jeho kytaru, na které kdysi poprvé hrál koledu Tichá noc, aby byl zaplacen pohřeb. Jeho hrob ve Wagrinu zdobí jen prostý kříž. Joseph Mohr byl vzdělaný, moudrý a zbožný člověk, zapálený pro Krista, jen se narodil ve zlé době.

Franz Xaver Gruber je autorem melodie Tiché noci. Ani s ním se okolnosti nemazlily. Na svět přišel jako páté ze šesti dětí 25. listopadu 1887 v osadě Steinpointsölde u Hochburgu, severně od Salcburku. Otec Josef a matka Anna procovali jako tkalci, jejich děti také neměly jiné východisko, než dřinu, až na Franze, jeho studia podporoval učitel Andreas Peterlechner, který ve svém žáku objevil hudební talent a začal ho učit hře na varhany. Podle vyprávění hrál Franz na ně poprvé samostatně jako dvanáctiletý. V roce 1806 složil učitelské zkoušky, a když v Arnsdorfu zemřel v jedné osobě učitel, kostelník a varhaník, nastoupil na jeho místo. Budova školy zde byla jednoposchoďová, v přízemí se učilo a v patře byl učitelský byt, v němž bydlela vdova po bývalém učiteli se dvěma dětmi ze dvou předcházejících manželství. Dvacetiletý Gruber si onu dvojnásobnou o 13 let starší vdovu zřejmě z praktické pohnutky vzal. Měli spolu ještě dvě děti a on sám zde učil přes dvacet let. Byl zde také kostelníkem, varhaníkem a v sousední vsi Oberndorf byl varhaníkem výpomocným. Jeho pedagogické schopnosti ocenila inspekční kontrola v kraji jako „nejlepší ze všech“. Dnes je Gruberova škola nestarší v Rakousku, v níž se nepřetržitě učí a jeho byt je přeměněn na muzeum. (převzato z fatym.com)

Video vloženo z gloria.tv