UCTÍVÁNÍ NAŠEHO JÁ
„Ze všech názorů, které si v životě utvoříme, není žádný důležitější než názor, který si utvoříme o sobě, neboť ten se týká samé podstaty naší existence.

…Každý významný aspekt našeho myšlení, motivace, cítění a chování je ovlivněn tím, jak hodnotíme sami sebe…

Prvním aktem uctívání lidského já je uplatňování vědomí: naše volba myslit, zaměřit reflektor vědomí jak na vnější, tak na vnitřní svět. Nevynaložit toto úsilí znamená nesplnit povinnost, kterou máme ke svému já na té nejzákladnější úrovni.

Uctívat vlastní Já znamená, že jsme ochotni svobodně myslit.

Uctívat vlastní Já znamená, že si uvědomujeme  nejen to, co si myslíme, ale také to, co cítíme, co chceme, co potřebujeme, po čem toužíme, čím trpíme, čeho se bojíme a co nás rozčiluje. Opakem toho je sebezapírání.

Uctívat vlastní Já znamená, že přijímáme sami sebe – že se přijímáme tak, jací jsme, že nepředstíráme, že jsme něčím jiným, že se nesnažíme klamat sebe ani druhé.

Uctívat vlastní Já znamená, že žijeme autenticky, že mluvíme a jednáme na základě svých nejvnitřnějších pocitů a přesvědčení.

Uctívat vlastní Já znamená, že odmítáme přijímat nezaslouženou vinu a že se snažíme odčinit vinu zaslouženou.

Uctívat vlastní Já znamená, že uznáváme své právo žít, právo, které je založeno na našem přesvědčení, že náš život nepatří druhým a že tu nejsme proto, abychom žili podle očekávání druhých.

Uctívat vlastní Já znamená, že milujeme svůj život, že milujeme možnost radovat se a růst, že milujeme proces objevování svých jedinečných lidských schopností.

Je tedy zjevné, že uctívat vlastní Já znamená jednat sobecky v tom nejvznešenějším a nejméně chápaném smyslu tohoto slova. A to od nás vyžaduje nesmírnou nezávislost, odvahu a poctivost.“

Nathaniel Branden, Honoring the Self

 

Zdroj: http://www.novoucestou.cz/?p=63263

 

FacebookTwitterGoogle+