To je Havaj! Bezdomovecká krize na slavných ostrovech se vymkla kontrole, lidé bydlí na ulicích
Možná jste si někdy v radostných chvílích volna, třeba u bazénu s vychlazeným pitím nebo ve stínu pod fíky poslouchajíce slavíky, libovali v duchu známé průpovídky „to je ale Havaj“. Kdybyste takto svůj blažený pocit na nějakém příjemném místě chtěli vyjádřit dnes, museli byste si vybrat jiné rčení, anebo zcela obrátit jeho význam. „To je Havaj“ byste mohli nově volat třeba v případě, že vám ujede poslední vlak, nebudete mít ani na hostel, nádražní budovu vám zamknou před nosem a vy strávíte noc nedobrovolně na čerstvém vzduchu.

 

Jak totiž informovala americká televize CBS, 50. americký stát, rozkládající se na Havajských ostrovech v Tichém oceánu, čelí bezprecedentnímu bezdomovectví, které se vymyká kontrole. Odhadem 7000 lidí zde žije ve stanech. Nemůže za to ani přírodní katastrofa, ani nezaměstnanost, ani nepřizpůsobivost tamního obyvatelstva – mnoho z těchto bezdomovců totiž normálně chodí do práce. Jediným důvodem je tak nehorázně drahé bydlení, že lidem z výplaty nezbyde ani na pidigarsonku.

„Jak můžete vidět, věci vypadají tak dokonale, jak dokonalý jen ráj může být,“ ukazuje starosta hlavního havajského města Honolulu Kirk Caldwell, kde je těchto lidí bez domova většina, v reportáži americké televizní stanice CBS na krásnou pláž v pozadí za ním; pak ale přijdou záběry na bezdomovci zaplněné veřejné parky, stanová městečka, a dokonce i běžné ulice a starosta dodá: „Lidi si myslí, že jedou do ráje. Najdou si tu práci, ale pak zjistí, jak moc těžké je tady žít. Domy i pronájmy jsou superdrahé.“

„Moje děti nemají místo ani na to, kde by se učily,“ povzdechne si jedna žena, jejíž rodina bydlí v dodávce před kostelem, s tím, že její ratolesti musejí stihnout napsat všechny úkoly za denního světla. Matka čtyř dětí, která nechce ukázat obličej na kameru, pracuje i se svým manželem na plný úvazek v restauraci, ale nízké platy víc než na dodávku prostě nestačí.

Rodině pomáhá přežít místní katolický kněz David Garlock, který říká: „Je to vládní problém.“ Kněz naznačuje, že by vláda měla poskytnout víc bydlení a sociální péče pro občany. Otázka ovšem je, zda by toho, i kdyby chtěla, byla ekonomicky zdevastovaná a potápějící se Amerika s dluhem skoro 19 bilionů dolarů vůbec schopna.

Garlock by každopádně rád viděl bezdomovce na zdejší slavné pláži Waikiki – to jediné by prý přimělo vládu a mocný turistický průmysl, aby se s problémem něco dělalo. To není nerozumná úvaha – o běžné lidi totiž nikomu nejde, pouze o prachy. Když by tedy byznysmenům a úředníkům hrozilo, že výrazně poklesnou finanční toky, vyšší místa by mohla začít věc alespoň řešit. Doufejme jen, že ne tak, že by občany-bezdomovce odsunuly stranou, třeba do nějaké stylové rezervace. Aby si mohli zase říct: „To je Havaj.“

 

-vid-