Světlo, Láska a Čas
Mnoho lidí se domnívá, že Světlo a Láska je jedno a totéž. Světlo a Láska se k sobě má jako muž a žena, jin a jang, elektřina a magnetizmus. Jedná se o dvě základní polarity Stvoření. Čas je výsledkem, esencí a moudrostí Života a je neutrální. Čas je paměť Života.  Z hlediska vibrací je Světlo, Láska a Čas informace a energie.

Světlo

Světlo, které vnímáme zrakem je projekcí skutečného Světla do našeho Světa. Skutečné, primární Světlo, ze kterého je vše stvořeno, není pro nás viditelné, pohybuje se nad rychlostí našeho fyzického světla, je nad naší realitou, má jiný typ vlnění a proniká vším bez odporu. “Hmota” jej není schopná zachytit ani odstínit. Primární Světlo je nadřazeno hmotě, hmotu vytváří a mění podle potřeb. Primární Světlo a naše světlo jsou v podobném vztahu, jako kdybychom pozorovali slunce v televizi. Nicméně obě světla mají společné to, že nemohou existovat na místě. K tomu, aby světlo mohlo existovat musí letět prostorem, musí expandovat. Když by se zastavilo, jeho existence skončí, Světlo je tlaková vlna (vlna ve směru pohybu). Světlo i světlo představuje mužský princip, jang, sílu, pronikavost, elektřinu, informaci, řád, expanzivní sílu, neklid, činnost. Světlo je jednoduché a přímé, Světlo vytváří prostor. Světlo je původní zvuk Stvoření, původní informace. Světlo stejně jako naše fyzické světlo, existuje v nepřeberném množství barev (frekvencí) a intenzit.Mimo přirozeného Světla, které nese zvuk Stvoření, je i umělé, falešné světlo, které vtiskává jinou strukturu, než je struktura původního Života. Falešné světlo je prostředek negativity k ovládnutí bytostí v nižších Světech, jako je ten náš. Stejně jako přirozené Světlo i falešné světlo je zvuk. Na nízkých kmitočtech je podobný zvuku Stvořitele a na vyšších kmitočtech je velmi disharmonický a zraňuje. Proto falešné světlo vytváří na nižších frekvencích (například ve hmotě, v těle) blahodárné účinky a na vyšších frekvencích (emoce a mysl) zotročuje. Je to pokračování Atlantských technologií ovládání a všichni víme jak Atlantida skončila. Falešné světlo lze rozpoznat pouze srdcem. Tak zvané tachyonové disky jsou zdrojem falešného světla. Také jsem je měl doma, až do doby než jsem začal naslouchat srdcem.

Láska
Láska je také pohyb, ale pohyb na místě. Láska vznikne, když se dvě protichůdné tlakové vlny Světla o stejné frekvenci setkají a začnou obíhat jedna okolo druhé, stočí se do klubka, na které se jako nit “namotává” další Světlo a vznikne jedna rotující tlaková vlna, vír energie. Aby vznikla Láska musí se toto stát ve všech třech rovinách rotace a na jednom místě.  V dalším záměrně používám slovo Láska, pro označení konkrétního pohybu energie, který má tvar Fibonacciovy spirály a Fibonacciova spirála vytváří transformační vír. Láska je vír, třírozměrný transformační vír, proto je tak důležitá, neboť dokáže přeměňovat jednu energii na druhou, transformovat ji. Fibonacciova posloupnost je důsledek geometrie Světla. V matematice je to řada čísel: 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144, . . .  následné číslo vznikne vždy sečtením dvou předchozích čísel. Mnohem zajímavější je geometrické znázornění Fibonacciovy posloupnosti.

Spirála Lásky je otevřená a proto i Láska je otevřená. Kruhová vibrační stěna, chrání střed před jinými vibracemi. Láska vytváří vír, který do sebe na jedné straně nasává vše co má nízkou vibraci a na druhé straně z něj vychází energie vyšší vibrace. Vír je základ hmoty. Každá galaxie je vír, každá elementární částice je vír. Vír je to co recykluje energii ve vesmíru, pumpuje energii z nižší úrovně na vyšší. Černá díra je jedna polarita víru, ta, která nasává vše co vibračně kleslo pod určitou úroveň. Druhá polarita víru je slunce, odkud vychází recyklované Světlo, tímto způsobem Láska transformuje Světlo, které ztratilo vibrace. Černé díry transformující a recyklující energii Stvoření nejsou jen v kosmu. Srdeční čakra člověka je mocný transformační prostředek a z pohledu nízkých frekvencí je to černá díra. Z pohledu vyšších frekvencí je to slunce. Trénovaná srdeční čakra může přijmout cokoliv a změnit to na cokoliv jiného. V tom je naše síla, ne v hlavě, ale v srdci. Je-li čkověk na vzestupné spirále, jeho srdce zvyšuje frekvenci jeho Světla. Vyšší frekvence Světla urychluje vír Lásky, to znamená, urychluje srdeční čakru a rychlejší srdeční čakra (více Lásky) udržuje ve vědomí více Světla. Pomocí srdeční čakry člověk na vzestupné spirále svým Světlem pozvedá svoji Lásku a svojí Láskou zvyšuje frekvenci svého Světla a střádá ho ve své Merkabě. Na sestupné spirále platí to samé, jen opačně. Světlo nižší frekvence vytvoří Lásku-vír pomalejší rotace, a vír pomalejší rotace udrží v Merkabě a ve vědomí jen Světlo nižší frekvence. Jak rychlost víru Lásky klesá, jeho schopnost držet Světlo klesá až na určité prahové frekvenci dojde k rozpadu individuality na původní Světlo. Merkaba zůstává, duše zatím také, ale již není schopna se inkarnovat do lidského těla. Láska představuje ženský princip, jin, magnetizmus, emoce, implozivní sílu, otevřenost, přitažlivost, klid, nečinnost, destrukci nepotřebného. Láska je nepředvídatelná, nepřímá.  Láska v sobě nese informaci původního Světla ze kterého vznikla. Kvalita Světla ze kterého vznikla určuje kvalitu Lásky a výsledné vibrace všeho co projde vírem této konkrétní Lásky. Láska může Světlo spárovat do sebe a také může zpětně sama sebe rozložit na Světlo. Toto rozdělování a spojování je základ vývoje, kdy Láska transformuje Světlo na vyšší úroveň, zaniká, aby se v příštím okamžiku znovu zrodila ze Světla, které před tím pozvedla. Láska jako vír existuje v nepřeberném množství intenzit a frekvencí, od nejpomalejších a nejmohutnějších jako jsou galaxie až po nejrychlejší a nejmenší jako jsou elementární částice. Protože Láska je rotace, jsou tři roviny ve kterých může rotovat, Prostor Lásky je tedy trojrozměrný, podobně jako prostor Světla je trojrozměrný. Světlo bez Lásky je kruté a bezcitné, Láska vzniklá ze Světla nízkých vibrací je hloupá a naivní. Láska pomáhá Světlu k citlivosti a Světlo pomáhá Lásce k inteligenci. V člověku je to Láska, která spojuje cit a rozum do jednoty.

Čas
Čas je podobný Lásce, čas je také rotace dvou vln Světla, jedné okolo druhé, v každé ze tří rovin rotace současně. Čas, na rozdíl od Lásky,  je však zcela uzavřený a proto je neutrální. Čas rotuje po kružnici. Rotací Lásky vzniká spirála a následně vír. Částice Času nevytváří spirálu okolo sebe, ani nevytváří vír uvnitř sebe. Čas je spojením vln Světla o stejné frekvenci ale o jiné vzájemné fázi než jaká by dala vznik Lásce. Protože Čas je rotace,  rotuje podobně jako Láska ve třech rovinách prostoru. Prostor Času je prostor událostí a je trojrozměrný. Čas představuje věčnost, stálost, moudrost, vědění všeho co je, neměnnost, neutralitu, nekonečnost Života a nesmrtelnost. Čas nepředstavuje stárnutí, stárnutí nemá s Časem nic společného. Život nemůže stárnout, protože se odehrává v přítomnosti, stárnutí, chápané jako zhoršování tělesných funkcí s časem je program vložený do naší mysli. Tento program postupně zpomaluje mysl a následně tělo, až do stádia nefunkčnosti – smrti. Stárnutí je způsobené postupným odpojováním se od Života, od přítomnosti.Čas je rotace a tak může v každé ze tří rovin rotovat dvěma směry, doprava nebo doleva. Jeden směr představuje růst a vývoj, druhý směr představuje degeneraci a rozpad. Jedna rotace jde do budoucnosti, druhá do minulosti. Když lidská mysl není v harmonii, pak ani lidská Merkaba není v harmonii a to způsobí, že člověk nepluje Časem vyváženě. Důsledek je ten, že tělem prochází více destruktivního Času než konstruktivního Času a tělo stárne. Rychlost stárnutí si každý určuje svým podvědomím. Do naší Merkaby vstupují dva proudy energie, jeden zhora a druhý zespoda a dohromady pohání veškeré dění uvnitř. Tyto dva proudy jsou proudy Času a Čas v sobě obsahuje jak informaci tak energii. Merkaba rozloží Čas na Světlo (informace a energie) a Lásku (tvořivý a ničivý princip) tak, aby člověk mohl prožít žážitek a výsledek zakóduje zpět do Času. Tak Merkaba vytváří v prostoru Času stopu toho co jsme prožili, doplněnou našimi pocity, myšlenkami a postoji. Tato stopa v je záznam života jednotlivce – Akashický záznam. Takto vytvořený záznam je promítnut duši když opouští tělo. Duše se může rozhodnout znovu inkarnovat do určitého života a snažit se prožít tento život jinak, aby změnila svoji budoucnost. To se děje velice často a to nejen tím že se jednotlivci znovu inkarnují do svých minulých životů, ale také tím, že se do rozhodujících situací své minulosti inkarnují celé civilizace, aby poučeny chybami z vlastní budoucnosti, změnily (přepsaly) následnou budoucnost na pozitivnější. Současná situace na Zemi není vyjímkou. Stvoření má v sobě tento mechanizmus proto, aby v případě že se něco hodně nepovede a civilizace na fyzické úrovni zanikne, bylo možno jít zpět a zkusit vše jinak, o něco moudřeji a odvrátit budoucí katastrofu. Jde o přepisování historie jednotlivce, nebo historie celé civilizace. Základem všeho je Světlo – vibrace. Samo o sobě je ale Světlo k ničemu, teprve rotace ho transformuje do Lásky – pocitu, nebo do Času – do záznamu o své minulosti – do moudrosti. Láska je to co je uprostřed mezi Světlem a Časem, je napůl otevřená a napůl zavřená a proto může pracovat jak s přímým Světlem tak s uzavřeným Časem. Čas se sám o sobě nemůže rozpadnout na Světlo, potřebuje k tomu Lásku a ani opačně, Světlo se samo o sobě nedovede sloučit do částice Času. Láska je to co pojí vše dohromady a přeměňuje podle potřeby jedno v druhé. Vír nasává zespoda vše co ztratilo vibrace, tedy  schopnost zachovat si celistvost a co se rozpadá. Tato nasávaná energie je urychlena stále se zrychlujícím vírem a v místě, které zde reprezentuje zářivý bod uprostřed, je této energii vtisknut nový řád, koherence, harmonie s vírem, který transformaci provádí. Transformační energie, vír, Láska, tak reprodukuje sama sebe. Proto je vír základ Života.Na obrázku nahoře vychází transformovaná energie jako Čas a Láska (vír). Zářivý bod uprostřed  (slunce) vyzařuje Světlo do okolí. Toto Světlo má stejné vibrace a kvalitu jako vír Lásky, který toto Světlo vytvořil. Část transformované energie se vrací po obvodu dolů a posiluje,  zvětšuje původní vír (Lásku). To je způsob jak Láska roste tím, že transformuje nízké vibrace.  Bez Lásky, bez víru, by se Život rozpadl, Láska opravuje vše co lze opravit a recykluje to co opravit nelze.  Kdybychom připustili existenci okolního prostoru, pak Země s celou sluneční soustavou bude v prosinci 2012 procházet zářivým bodem uprostřed obrázku. 

Zdroj: http://www.pravidlazivota.cz/

 

FacebookTwitterGoogle+