RADĚJI BÝT ČLOVĚKEM, NEŽ SE LHOSTEJNĚ ÚČASTNIT A PŘIHLÍŽET :-)

Je to takový životní paradox, že například škola či práce nám někdy nedokáže dodat to, co nás baví.

Nebo nás k tomu co nás baví, nedokáže povzbudit a dovést. Jsem však názoru, že to možné je, věřím totiž, že tím jak lidé spolupracují v atmosféře důvěry a vzájemné ochoty, dochází ke sjednocování roztříštěných skupinových záměrů (jednotlivců) v jednotnější. Tedy tím, čím více si projevujeme vzájemně své lidství, přibližujeme si sebe a vzájemně se dovedeme svými hlubšími nápady k tomu, co nás společně dovede ke společnému smyslu (cíli). Tím jak spolu dokážeme sdílet svou osobní atmosféru důvěry a spojíme ji s osobní atmosférou důvěry našeho spolupracovníka, dochází ke vyjasňování mezi námi. Jednoduše vnímáme přesněji, co máme říct, a co na to asi řekne náš spolupracující partner :-). Naše propojenost nám umožňuje si jasněji předávat zprávy o našich úmyslech a stavu naší naladěnosti. Tam kde je mezi lidmi cítit důvěra tam snadněji vzniká oboustranná rovnovážná snaha se hlouběji chápat a doplňovat. Je to pro lásku přirozené, je to pro člověka přirozené. Naše upřímné hlubší cíle se v nás vyjasňují, protože si navzájem jsme schopni intuitivně vypomoci a doplňovat se. Někdy jsme intuitivně schopni v druhém člověku probudit jeho hlubší moudřejší osobnost a to mnohem snadněji, než by on sám toho dosáhl. Je to tím, že na druhých lidech mnohdy vidíme (i cítíme) něco snadněji, než na sobě- v sobě .

Víme tak, jak toho druhého povzbudit, protože uvnitř to cítíme, že například, když řekneme tohle něco… tak ho to jisto jistě rozesměje i v tento okamžik. Věřte mi (jestli chcete), že v každý okamžik Života, toho druhého člověka nedokážete rozesmát a to ani s tím, co ho zaručeně rozesmálo dosud :-). To dobře víme.., jednoduše vstupujeme do různých životních situací a každá z těchto situací nemůže umožnit probuzení našeho smíchu :-), ale moudrý duch lásky, který je v nás dokáže osvobodit druhého člověka natolik, že se snadno rozesměje každý, kdo je schopen právě v ten okamžik sdílet důvěrnou atmosféru. Moudrost našeho vnitřního ducha lásky (živá bytost) může být tak hluboká, že to nemůžete být schopni popsat slovy, ale případně můžete alespoň o trochu více se pokusit telepaticky přiblížit daný proces, ale i ta to zcela nemusí umožňovat. Z tohoto vnitřního stavu je to přirozeně reálné (telepatie), alespoň tak jak to dané okolnosti umožní.

Proto jak říkám, je přirozené intuitivně říkat to, co víme, že mezi námi dvěma vytvoří porozumění, hádku nebo něco jiného, co máme v záměru (v úmyslu). A o tom to je, vnímat nejen slova druhého člověka se kterým spolupracujeme, ale i jeho stav,  jak se má, co nám řekl, že se  v něm odehrává a také v jeho životě- tyto jeho odpovědi nám přibližují jeho stav. Tím dochází k vyjasňování v naší spolupráci.

Děkuji. Vím, že tady neříkám nic nového, ale některým lidem se tyto myšlenky mohou hodit k připomenutí, jak hluboká vlastně ta lidská konverzace a spolupráce může být! 🙂 Jen najít ty správné lidi se kterými nám to jde snadněji.

Ano, někdy je opravdu třeba hledat toho, kdo je s námi spojen. Život nám ho sám dovede tím, jak budeme sami sobě naslouchat a dělat kroky, které nám naše svědomí, večer před spaním či i ve dne připomíná. Chápeme se? Takhle to v životě probíhá :-), Život mluví skrze nás a radí nám :-). Teda když to tak chceme, tak si můžeme všimnout :-).

Občas takhle třeba zkuste vykročit a možná ucítíte příjemný pocit nebo dočasnou nestabilitu ve svém světě- své realitě (Životě- svět se vám bude zdát jiný), ale zřejmě brzy přijde i něco, co vás pocitem ujistí, že v tom nejste sami, protože někdo podobný bude prožívat právě podobné situace a něco si mezi sebou předáte. I proto se říká, že nikdy v tom nejsme sami :-). Jsme propojeni, všichni zde máme své příbuzné, bratry a setry a kdo ví, jaké jiné vztahové role :-). Někteří z nás tu mají i své druhé plameny- jedinou duši v celém vesmíru, která se k nám jako duši hodí. No uvidíme, kdo z nás to tak má a má možnost se s druhým plamenem sebe setkat a rozpoznat jej :-).

Tyto informace otevírají brány k vašim podvědomým informacím. K těm co v sobě jakoby víte, používáte je nebo je jen v sobě nosíte, ale hůře se vám o nich mluví. A tím, že je takhle v sobě probudíte (zpozorujete je) a budete tedy s nimi vědoměji pracovat, je budete schopni předávat tam, kde se vás na ně bude někdo ptát. Věřte, že když víte něco hlubšího z ČLOVĚKA, občas se najde posluchač, který vám „jakoby náhodou“ položí otázku, na kterou jakoby náhodou budete mít ze sebe a svých zkušeností s vědomější prací se sebou, hlubší jasnou a jednoduchou odpověď- zkušenostní pocit vám bude radit, jaká slova máte použít, aby to vyznělo jasně, dobře vnitřně cítelně- protože slova druhého člověka jakoby prociťujeme, co je v jejich pozadí, alespoň tedy někteří, kteří v tom už vidí lidský smysl pro své vztahy :-). Snadno tak popíšete trefnou odpověď, i když to může být téma z neviditelnějšího světa ČLOVĚKA.

Prosím Vás všechny nejasnosti, které vás napadnou,  mají své odpovědi třeba někde v tomhle textu. Zkuste si to třeba pozorněji po druhé přečíst nebo se případně zeptat sebe sama- třeba vás napadnou odpovědi :-). Někdy totiž může text, který čtete, ve vás probudit řádku pocitů a to jsou ty informace a tušení, které ve vás ten daný text probudil 🙂 :-). Případně si je popište slovy :-), jak chcete, jak potřebujete nebo je zase nechte jít a věnujte se tomu, co je právě potřeba. Životu :-).

 
 

FacebookTwitterGoogle+