PROŽITEK ČISTÉHO VĚDOMÍ
Vědomí to je slovo, které posledních několik měsíců krouží okolo mě. Vědomí no jo, ale co to sakra je, co to znamená být si vědoma. No a jednoho dne, zrovna tento čtvrtek po poledni, si sedím u počítače v práci, čtu si titulky u duchovního pořadu… a zase VĚDOMÍ zase to slovo, už zase se vetřelo do mé pozornosti…. Najednou cvak a bylo to… jsem čisté vědomí a zase cvak… a jsem zase celistvá. Sedím nevěřícně zírám a rekapituluji tu celou škálu pocitu co se dostavila.
Tak a teď se pokusím ten stav popsat… no to nebude lehká práce jak popsat něco co popsat ani nejde: Je to stav, kdy jste jen vědomí, vaše podstata, která je v nekonečném prostoru jehož jste součástí ( asi jako kapka vody když splyne z oceánem a už jí nelze nijak identifikovat, prostě tam je ), který nemá žádnou barvu a nebo možná má všechny, proto to nelze určit. Je to prostor, kde vlastně není vůbec nic jen samo vědomí, a to vyplní celý ten prostor tak, že je tam všechno a nic současně.
Nejvíce mě po návratu udivil až šokoval pocit, jak vědomí vůbec nic nechce… Dokonce ani abych to zdělila světu…vědomí nemá žádnou potřebu… a asi čtenáře zklamu, ani se nedostavil žádný pocit všeobjímající lásky, ne to je totiž něco co vědomí nemá. POCITY lze zažít jen jako bytost celá až po návratu se dostaví pocit toho a toho, a je to najednou jako když se spustí celý bláznivý kolotoč, který vás stále obklopuje, ale vůbec to nevnímáte až do okamžiku vypnutí a návratu.Jo a taky vážení, v plném vědomí není čas… to mě taky šokovalo. ČAS NENÍ JAKÉ TO PŘEKVAPENÍ. No on je, abychom mohli nějak fungovat, ale pro vědomí ne to ho nepotřebuje to nepotřebuje nic. Vše má, ale současně nemá nic fakt se musím smát. Ještě nikdy jsem nepopisovala nic složitějšího a zároveň tak prostého.
A jak to vše můžu takhle vědět? Neboť jsem to zažila. Ve vědomí je vám všechno jasné, ale ne v podobě myšlenky, ne vůbec… vy to prostě víte na milion procent. Napadá mě ještě spousta dalších věcí, ale to by byl příběh nekonečný jako vědomí samo.
Tedy na závěr moje vědomí mě nepožádalo o sdílení svého zážitku, ani mi nepředalo zprávu pro lidstvo, ale moje bytostná podstata to chce sdělit každému na potkání :)))), jelikož cítí, že je to OBROVSKÉ SDĚLENÍ PRO VŠECHNY !
I když to možná nikoho nezajímá jaký to paradox. A pokud mi nevěříte ani písmenko nevadí, moje vědomí to fakt nenaštve :)))) Pokud to někoho zaujalo nebo má stejný zážitek, ať mě klidně kontaktuje, není v tom sám jsme v tom všichni. Jen někteří už TO VÍ A DRUZÍ JEŠTĚ NE.
Děkuji za pozornost … vím, bylo to dlouhé, ale nutné.
Petra Rysová
DODATEK PO PÁR DNECH:
No tak takhle přesně to je, ten vstup do absolutního vědomí – je první, je v podobě zážitku, a pak řádově ve dnech zjistíte, že ten zážitek vás přeprogramoval, konkrétně mě vnitřně úplně uklidnil a nemám negativní emoce. I pro mě je to ještě pořád nepochopitelné… je to přece jen teprve týden od toho zážitku. Dokonce jsem spontánně objala svojí tchyní, se kterou jsem vedla válku 25 let, něco naprosto nepochopitelného :))) Musím poděkovat za ten dar… já už jsem ho obdržela a budu ráda, když najdou i ostatní tu odvahu a zveřejní ten svůj zážitek… i když snadné to fakt není… Petra