PŘIZPŮSOBOVÁNÍ
Mezi dva fenomény patřící v rámci vztahů k aspektům, které nám naši cestu značně komplikují, patří ztotožňování se. Často se ztotožňujeme nevědomky se vším  –  s tím, co říkáme, cítíme, v co věříme či nevěříme, co nás přitahuje a co odpuzuje. Vše se nás pak snaží pohltit a my se pak nemůžeme oddělit od myšlenky, citu, představy či objektu, jež zcela zaujaly naši pozornost. Člověk ve stavu ztotožnění není pak schopen pohlížet nezaujatě na objekt svého ztotožnění. Ve stavu ztotožnění máme vždy menší kontrolu nad svými emočními reakcemi než kdy jindy. Projev záporných emocí, lež, fantazírování, nekonečná upovídanost, potřebují ztotožnění, bez něj nemohou existovat.

Ztotožnění se je natolik obecná vlastnost, že při jeho pozorování ho stěží můžeme oddělit od sebe sama.  Jinými slovy – většina lidí se nachází téměř neustále ve stavu ztotožňování, pouze objekt ztotožnění se mění. Ztotožňujeme se s nějakým drobným problémem, který před námi vyvstal, a zcela pak zapomínáme na naše vlastní životní cíle, kvůli nimž jsme začali vůbec na sobě pracovat.

Přemoci ztotožňování bývá většinou velmi obtížné, musíme být stále na stráži, bdělí a hlavně znát sebe sama. Ztotožňujeme se totiž nejen se svými nezpracovanými emocemi, ale na duchovní cestě, jakmile jsme stále více spojováni s jednotným polem vědomí, se často ztotožňujeme s emocemi svých karmických partnerů, ztrácíme svůj vlastní směr a cíl, a hledání naší individuální  životní jiskry slábne. Zde pak nezáleží na tom, zda karmický partner s námi „bydlí“ či je vzdálen na druhém konci světa. V případě nepochopených  karmických lekcí je skrze kvantové pole s námi spojen stejně intenzivně a my se pak leckdy nevědomě ztotožňujeme s jeho představami, emocemi atd.. V těchto lekcích se učíme najít sami sebe – ve své skutečné průzračnosti, opravdovosti a jedinečnosti – zjištěním a pochopení faktu, že se ztotožňujeme s přáními někoho jiného, se učíme nořit hlouběji do svého nitra, poznávat to, čím skutečně jsme – a čím nikoliv. Nejlepší cestou k odstranění ztotožňování je hluboká a pravidelná meditace, během které se spojujeme se svou životní esencí, oním „JÁ JSEM“, učíme se v jejím průběhu  rozpoznávat své myšlenkové a emoční filtry, bránící nám k nalezení sebe sama  a též kdy v sobě třídíme „své“ myšlenky, emoce, přání…

Další stav, příbuzný ztotožňování, je přizpůsobování se.  Přizpůsobování se je vlastně nasazování masek dle momentální vhodné situace, ale vede většinou ke ztrátě osobní cesty, ke zvýšení pocitu méněcennosti – neboť téměř nikdy nejsme schopni se dokonale přizpůsobit tak, jak by to jiní chtěli, a navíc u toho ztrácíme určité povědomí i spojení s vlastní jiskrou života…Zapomínáme pak sundávat masky i sami před sebou, k jejich odhalení nám může pomoci buď kvalitní duchovní terapeut, nebo též božská milost v podobě nepříjemných událostí, během nichž musíme tyto své masky sundat a vidět se v zrcadle lekcí zcela obnaženými. Nicméně tyto lekce, které nám připraví život sám, nás mají možnost významně posunout kupředu k nalezení sebe sama, jakož i kvalitnějšího života ve všech oblastech bytí.

(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz) 18. 1. 2016