POSLANCI POPRVÉ PROJEDNAJÍ ZÁKON O OCHRANĚ PŘÍRODY DIVOČINA V NÁRODNÍCH PARCÍCH POTŘEBUJE LEPŠÍ OCHRANU
Vládou předkládaný návrh je odpovědí na zamítnutý senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Tento pokus o otevření parku developerům a těžbě dřeva loni na podzim jednoznačně poslanci odmítli [1].

Novela, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, zlepšuje podmínky pro ochranu přírody a stanovuje stejné principy péče pro všechny čtyři české národní parky. Návrh zákona však obsahuje i velmi problematická ustanovení, která umožňují zbytečné škodlivé zásahy v nejcennějších zónách i velkoplošnou těžbu na zbývajícím území parků.

Ekologické organizace Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Beleco a ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu oslovily všechny zákonodárce s žádostí o podporu návrhu v prvním čtení. Zároveň je však upozornily, že slabiny vládního návrhu budou muset následně vylepšit. Jedině tak mohou zajistit skutečně kvalitní ochranu unikátní divoké přírody v našich národních parcích.

Novela jasně říká, že posláním národních parků je zajistit nerušený průběh přírodních dějů na převažující rozloze jejich území. Ze zákona není ovšem jasné, kdy bude toto území pro divočinu v národních parcích skutečně vyčleněno, zda to bude do deseti let nebo třeba až v příštím století. Podle ekologických organizací Hnutí DUHA, ČSO, Beleco a Zelený kruh by do návrhu zákona měla přibýt ustanovení určující pro každý NP období, do kdy se tak na jeho území stane. Tak je to například v německém zákoně o národním parku Bavorský les.

Novela by měla poskytnout okamžitou ochranu v nejpřísněji chráněné přírodní zóně všem dochovaným přírodním celkům tak, aby nemohly být zničeny kácením či jinými hospodářskými aktivitami. Toho lze podle ekologických organizací docílit přidáním minimální rozlohy přírodní zóny pro každý národní park přímo do textu zákona. Například v Národním parku Šumava se taková území málo dotčené přírody nacházejí na polovině jeho rozlohy [2, 3, 4]. Ministr Brabec ale chce na jejich ochranu rezignovat [5].

Novela rovněž nově vymezuje podmínky pro pohyb návštěvníků v národních parcích. K jejich vstupu bude vstřícnější. V nejcennějších přírodních zónách byl doposud vstup mimo značené cesty plošně zakázán. Po schválení novely bude vstup turistů nově regulován vymezením klidových území chránících pouze taková místa, která jsou citlivá na nadměrný pohyb osob a zvýšený ruch.

Návrh MŽP poskytuje dobrou ochranu krajiny před nevhodnou výstavbou ve volné krajině. Novela také zpřísňuje podmínky pro rozprodej pozemků – zakazuje zcizování pozemků v majetku státu mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. To, zda skutečně zůstane výstavba v parcích v přijatelných mezích, bude ale záviset především na obcích a na tom, jak citlivě vymezí své území pro stavební rozvoj.

Návrh MŽP obsahuje však i velmi problematická ustanovení pro ochranu lesů a divoké přírody. V nejpřísněji chráněné (tzv. přírodní) zóně umožňuje pod záminkou „preventivních opatření proti požárům“ ponechání a údržbu jinak zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických a cyklistických stezek a budování vodních nádrží.

V lesích mimo přírodní zónu novela navrhuje velmi nejasná pravidla, která umožňují i velkoplošné kácení lesů pod záminkou „boje“ s kůrovcem, a to i v perspektivních oblastech, které by měly být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu [2]. V tomto případě se úroveň ochrany oproti dosavadní právní úpravě zhoršuje.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Aktuální novela zákona jde dobrým směrem. I české národní parky se mohou stát tím, čím mají být: výkladní skříní fascinující divoké přírody, která láká turisty a umožňuje prosperitu místním obcím. Proto je ovšem potřeba zaměřit se po schválení novely v prvním čtení na několik závažných, avšak jednoduše napravitelných nedostatků návrhu.“

Martin Voráč, expert na ochranu přírody z Hnutí DUHA, řekl:
„Ministr životního prostředí Richard Brabec přichází s dobrým počinem: Navrhuje, aby se v budoucnu území divočiny v našich národních parcích rozšířilo na více než polovinu jejich rozlohy. Tento návrh se ale snadno může stát jen prázdnou skořápkou – není totiž nikterak vymahatelné, do kdy se tak má stát. Budeme se snažit přesvědčit poslance, aby přidali do zákona konkrétní termíny pro každý národní park.“

„Pod záminkou preventivních protipožárních opatření v nejcennějších přírodních zónách novela umožňuje údržbu jinak zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických nebo cyklistických stezek nebo výstavbu malých vodních nádrží. Takové rušivé zásahy ale do divoké přírody nepatří a navíc jsou zbytečné. Riziko požáru je v těchto místech nižší než v lesích hospodářských a ve výjimečných případech je v těchto špatně dostupných oblastech stejně rozumnější k hašení použít vrtulník.”

„Slabou stránkou novely je také nedostatečná ochrana lesů, které nebudou zařazeny do přírodní, nejpřísněji chráněné zóny. Mimo ni by mohla pod záminkou boje s kůrovcem pokračovat i velkoplošná těžba.“

Poznámky:

[1] Poslanci smetli senátní zákon o Šumavě, který ohrožoval národní park i prosperitu obcí http://hnutiduha.cz/aktualne/poslanci-smetli-senatni-zakon-o-sumave-ktery-ohrozoval-narodni-park-i-prosperitu-obci

[2] http://www.hnutiduha.cz/publikace/kolik-se-na-sumave-zachovalo-prirody

[3] Bláha, J., Romportl, D., et Křenová, Z. (2013): Can Natura 2000 mapping be used to zone the Šumava National Park? European Journal of Environmental Sciences, ročník 3, č. 1: str. 57–64. Kompletní článek je ke stažení na www.natur.cuni.cz/uzp/ejes/index.php/ejes/article/download/119/56

[4] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/vedci-obhajili-zverejnili-zonaci-np-sumava-navrzenou-podle-odbornych-kriterii

[5] http://hnutiduha.cz/aktualne/ministr-brabec-rezignoval-na-lepsi-ochranu-sumavske-divociny-reakce-hnuti-duha

[6] Podle současné úpravy je možnost ustanovení lesního zákona o zásazích proti škůdcům použít v lesích na celém území národního parku pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Součástí souhlasu jsou i podmínky provádění zásahů, které minimalizují negativní dopady zásahu (například těžby kůrovcem napadených stromů). Nový návrh ochranu zeslabuje – resp. omezuje na zónu přírodní a přírodě blízkou. V zóně soustředěné péče o přírodu naopak vyžaduje zasahování proti škůdcům podle lesního zákona platného v hospodářských lesích. Části této zóny mají v budoucnu přejít do zón přírodě blízkých nebo přírodních, proto by péče o ně neměla být svázaná lesním zákonem. To by ovšem neznamenalo, že se v zónách soustředěné péče o přírodu proti kůrovci nezasahuje. O způsobu a míře zásahu by ale měl možnost rozhodovat orgán ochrany přírody, tedy příslušná správa parku.

www.hnutiduha.cz