Poselství na rok

Komu se jeví vlastní příběh jako málo zajímavý, ten by se měl oprostit od všech zdržujících pozic. Dívej se na sebe, jako na správce svého majetku. Majetek je tvoje všechno: peníze, talenty, tělo, fyzické i jiné dovednosti získané vývojem, povaha, vizáž …Máš co nabídnout a také máš z čeho tvořit. Jen se nenech ovlivňovat cizími názory na tebe. Vidět tě každý může jak chce, to je každého svobodná volba. Ty se ale můžeš projevovat také jak chceš. Rozhoduješ přece o sobě. Pokud nikomu neškodíš, je vše v pořádku.

Žádná setkání sice náhodná nejsou, ale ty nemusíš respektovat každého, kdo do tvého života vtrhne jako tornádo. Všímej si i skromnějších průvodců. Jsou všude kolem tebe a nejsou to jen lidé. I rostliny mají své úkoly, i když se lidem můžou zdát nezajímavé.

Dívej se na svůj příběh jako na běžící hru. Nemusí se každá cesta dokončit. Něco jsou opravdu slepé ulice. Lidé se mění a přátelství právě teď spíše končí, než vznikají. Staň se nejbližším přítelem sobě a prožívej své úspěchy sama se sebou. Pochval se a buď vlídná tam, kde se něco pokazilo. Tím se naučíš být nezávislá na soudech druhých. Je to hodně důležité. Všichni spíše něco nebo někoho hodnotí, než by přiložili ruku k dílu. Pohodlnost je metla lidstva. Buď pilná a samostatná.

Oddávání se snění je možnost, jak k sobě přitáhnout energie vědomého tvoření. Aktivita je báječná věc a rozhýbává vibrace nižších čaker. Záměr je ale jen jedna ze složek tvoření. Ti, kdo mají záměr, potřebují i sílu a vytrvalost ke splnění úkolu. Ti, kdo mají spoustu síly a vytrvalosti, ale nemají záměr, mohou vše vyplýtvat v bezhlavých pokusech. Sni o tom, co skutečně chceš ve svém životě uskutečnit. Čím chceš být a čím se chceš zabývat a třeba i živit. Vesmír zachytí takové energie.

Neodsuzuj nikoho, kdo právě teď ztrácí půdu pod nohama. Lidé se musí postavit sami za sebe a kdo si zvykl žít v závislosti, je právě teď konfrontován s vlastní neschopností. Buď oporu těm, kdo potřebují přátelskou podporu. Ale jen potud, pokud vesmír dovolí. Už žádná práce za druhé, už žádné litování a žehrání na osud. Jsi duše s vlastním programem (ostatně jako každá) a není ve tvých silách řešit každého, kdo sám nic řešit nechce. Sama sebe pleskni s humorem přes ruce a řekni: „Nech to být!“

Postav se do cesty tomu, co se ti snaží zničit dílo. Není správné ustupovat všemu zlu. Co by pak zbylo na Zemi? Jen spoušť a spousta udřených pracovitých a laskavých jedinců. Ti ostatní by jen brali a žili z práce a energií druhých. To by nebyla spravedlivá společnost. Otrokářství může mít i modernější formy. Pozor na to! Lidstvo k tomu má sklony. Přesně podle pořekadla: „Když vůl táhne, tak mu nakládají.“ Dělej jen to, co je náplní tvé práce a v tom, kde se budeš angažovat dál, sleduj své pocity. Jen klid duše vede správným směrem. I v boji může být člověk klidný. Pokud ví, že bojuje za správnou věc.

Odstup od těch, kdo pro sebe získávají stále víc a více výhod. Doba je taková a někdo ještě musí projít zkouškou hrabivosti a majetku. To neznamená, že chudoba je správná cesta, ale kdo již zvládl karmu bohatství, ten nemusí majetek řešit a žije spokojeně v jakémkoliv zázemí. Dívej se kolem sebe, kdo září štěstím. To jsou ti, kdo bez póz a potřeby vládnout budují svým vyzařováním vesmírné cennosti: pravdu, užitečnost, nezávislost, lásku a víru. Musíš spoléhat na sebe a začít od malých cílů. Dům nemusí mít širokou základnu, stačí malé pevné základy.

Jestli máš pocit, že zrovna po ničem netoužíš, nech vše plynout. Vesmír je dokonalý systém a jako navigace vždy najde nová místa, nové cesty, nové plány, nové možnosti. Jen, co se člověk rozkouká, už běží nové situace. Ty jsou ale zase pro tebe a můžeš je řešit podle svého. Přece záleží na tom, jak se zachováš i při každém obyčejném setkání. Zda člověka pozdravíš, pohladíš nebo nakopneš. A tak je to se vším.

Uvědom si svůj post tvůrce. Je neovlivnitelný. Nikdo ti nemůže určit, pro co ty se uvnitř sebe rozhodneš. Komu se právě teď podařilo postavit na vlastní nohy s úsměvem, s pokorou a s radostí ze sebe, ten dostává od systému, (od boha, od vesmíru) nový plán. Končí hra o dění na planetě Zemi. Už dlouho bylo vše v rukách pozemšťanů. Teď je čas zúčtování. Je to stejné, jako když člověk dlouhodobě nerespektuje své, od boha dokonalé tělo. Je líný, špatně jí, nehýbá se, pije alkohol a ničí své hmotné Já. Pak se jednou systém sesype a přijde smrt. Planeta je ale živý organismus a umí se bránit. Je čas se postavit na správnou stranu.

Podle své zralé úvahy si dávej do pořádku jednotlivé sektory života. Ubírej a třiď. Jednoduchost je geniální. Zavalení věcmi, požitky, povinnostmi, zájmy, lidmi, skutky…není ku prospěchu a jen zvyšuje paniku. Stavěj na pevném základu: dobré jídlo (stačí málo), čistá voda, jednoduché zařízení domácnosti, klidové oblečení, skutečně dobrá zábava, činy, které zvládáš, práce, která tě těší… Stačí všeho méně, ale ve skvělé kvalitě.

Oduševnělé jednání by mělo být základem projevu každého člověka. Kdo řve na lidi nebo zvířata, má do něho daleko. Neuč se s takovými lidmi hledat společnou cestu. Opusť je co nejdříve. Kdo se ubírá cestou vědomého zla, nemůže se stát podporovatelem pozitivních činů. Vždy bude ve hře nervozita a stres.

Sestav si malý plán na každý den. 2 -3 záchytné body. To ti pomůže. Nejsou všechny dny naplněné horečnou činností a úspěchem. Někdy opravdu stačí málo. Zítra je taky den.

Osoby zasahující do cizích příběhů budou vesmírem zásadně poučeny. Všichni už mají dostatek informací o tom, že Každý zde sám za sebe jest. Není to žádné navádění k nezájmu a ignoraci blízkých. Jen je třeba se posunout z kruhu věčného ovlivňování a utíkání od vlastního příběhu, na přímou cestu vlastního poznání. Když se zaměříš na nejlepší body svého dne, najdeš nápovědu. Není jen jedno dobře. Můžeš být spokojená na kajaku, stejně jako na hřbetu koně. A oba tě unášejí k dalšímu poznání. Důležitý je pohyb vpřed.

Intuitivní psaní EM 2014

www.kresli.eu

Autor článku: Eva Motyčková
FacebookTwitterGoogle+