Oči jako přímé spojení při povídání

Jak se říká, že oči jsou jako studnice a je jimi vidět do naší duše, věřím v to, že nám oči opravdu prozrazují velmi mnoho o druhém člověku. A umožňují nám při konverzaci si lépe porozumět a mluvit nejen slovy, pohyby těla, ale i našima očima. Je krásné, když někdo si je tohoto vědom a jeho oči jsou živé jako jeho pocity. Je upřímný, otevřený a bez přetvářek.

Proto jsem si sám sobě řekl, že když si s někým povídám, dívám se mu do jeho očí přímo a to se snažím udržovat i při chůzi. Při chůzi má člověk někdy sklony se dívat dopředu, tam kde je jeho směr chůze a cíl. Jakmile jeden mluví, je vhodné se mu dívat do očí a dávat mu tak tímto pohledem najevo svou upřímnou touhu po pochopení toho, co nám vykládá. Konverzace (povídání) je pak mnohem jasnější a prostoupena vzájemným hlubším pochopením našeho vnitřního stavu a tématu.

Všimněte si, že když první člověk povídá a vy se mu díváte do očí a posloucháte ho, že on také se podívá do vašich očí, aby zjistil, jestli vás to opravdu zajímá a co se ve vás odehrává. Pak pokračuje v povídání dál, když vidí, že vás to zajímá a on cítí, že k tomu má ještě co povídat. To je to upřímné povídání prostoupené vzájemným zájmem se chápat a rozumět si.

Pohled do očí je pro mě dar. Mohu tak druhému člověku lépe porozumět. Vidím v jeho očích, co se v něm přibližně odehrává. A za to jsem vděčný :-). Jsem zdravotník a tak se mi mnohokrát stalo, že jsem lidem pomáhal a jejich vděčný pohled byl za tisíc slov. Slova by jednoduše nestačila a nevyrovnala se tomuto pohledu vděčnosti, který mi tito upřímní lidé předali jako dík za to, že mi na nich záleží a přijímám je jako mě rovné lidi, kteří si to zaslouží.

Taková krásná zkušenost s „cizím “ člověkem, tak snadno otevře vaše srdce všem lidem, které v ten okamžik či den vaší vnitřní otevřenosti potkáte a oni to na vás uvidí. Tu vaši krásu z vašeho nitra. Taky na těch vašich kukadlech :-).

Autor článku: Adonaj Petr
FacebookTwitterGoogle+