O HISTORII HOVOŘÍ VANGA
Na tomto světě je hodně věcí, které  neznáme.  Procesy,  jevy,  události ukryté  v  tkanivu  přírody,  očím  neviditelné, smyslům   nepochopitelné… a přece  existují.  Otázek  je  více  než odpovědí. Fenomentální schopnosti lidí jako Vanga pouze upozorňují, jak chabé jsou  naše  znalosti  o člověku,  o  jeho možnostech. Kromě tisíců předpovědí o budoucnosti, rozhovorů s mrtvými a květy, popisů událostí a lidí, Vanga zanechává ještě jednu nerozluštěnou hádanku  –  cestování  do
minulosti.

Pro proroky jakoby neexistoval čas. S udivující přesností popisují události v budoucnosti, ale také scény z minulosti, z historie. Myslíme si, že historie je mrtvá, že to, co zůstává někde v pozadí času, je nenávratné. Zdá se, že tomu tak není. Jasnovidci mohou vzkřísit i nejvzdálenější příhody, popsat dávno zapomenuté události,  dokážou  uvést jména oblastí i lidí žijících dávno před námi. Odkud tyto informace čerpají? Odpovědi jsou různé. Cayce říká, „že hovoňí s  bohem“,  Vanga  „slyší hlas“, Nostradamus „zachytává  nejjemnější vibrace vesmíru…“

Podle ezoterické hypotézy se všech-no, co se na Zemi nebo na jiných místech vesmírného prostranství odehrává, uchovává. Nemůže to  zmizet. Informace  o  životních  procesech,  o událostech,  o  různých  osobnostech  i celých národech, kontinentech a planetách, se podle parapsychologů zachovávají v éteru ve formě tzv. kroniky Akaša. Je jakýmsi vesmírným počítačem, v  němž  se  uchovává  všechno  – minulost,  přítomnost  i  budoucnost. Na  Zemi  je pouze  málo vyvolených, kteří  znají  „kód“  tohoto  vesmírného počítače a čerpají z něj  informace. Vanga  zanechává   několik  velmi zajímavých  popisů  událostí,  které by historici mohli prozkoumat, kdyby  byli  méně  skeptičtí.  Protože  jde o  historii,  zastavme  se  nejdříve u času, jak ho prorokyně nazývá.

 

Čas

„Není rozdíl mezi minulostí, přítomností  a  budoucností  –  nemoc, smrt,  katastrofa,   svatba, děti.   Všechno  je  pohyb,  pouze  směr  je různý…” „Neexistuje minulost, neexistuje přítomnost, neexistuje budoucnost! Existuje velký čas a časy.
Všechno je součástí velkého potoka.” Mnoho mudrců po  celá  staletí  hledá podstatu času a snaží se kategorii „čas“  definovat.  Od Pythagora  a  Platona (čas  si  představují  jako  pohyb v  kruhu)  až  k  našim  současníkům. Podle  J. Prestliho, A.  Einsteina  i  K. Junga jsou čas a prostor pouze pojmy subjektivní myšlenky člověka o nekonečnosti, ale reálně  neexistují.  E. Cayce tvrdí:

„Minulost, pňítomnost a budoucnost tvoňí nerozlučný celek, který lidé nazývají  čas.“

Vyprávění Vangy  o  minulosti  na- stolují  otázky,  které  není  možné  na malém prostoru interpretovat. Dále je  uvádíme jen z důvodu ucelenosti, jíž chceme  při  výkladu  a  chápání  jejího prorockého fenoménu  dosáhnout.

 

Rupite

„Nedaleko Rupite 15. října před tisíci lety vybuchl vulkán. Ohnivá láva pochovala velké město s tisíci nevinných lidí. Byli vysocí, silní, oblékali se do tenkých, jako staniol se lesknoucích oděvů. Byli velmi vzdělaní.” Řeka, která tekla městem,  byla zlatonosná,  každé  nově  narozené dítě pokřtili v jejich vodách. Městské brány byly ozdobeny velkými pozlacenými okřídlenými zvířaty. Na tomto místě stály tři velké chrámy: Svatá Petka, Svatá Bohorodička a Svatý Pantelejmon.  Hořící propast, která město pohltila, nám nyní posílá horké  páry,  abychom se mohli léčit. Jsou to vzdechy nevinných obětí.

Mou prosbou k vám všem je, abyste i v budoucnosti tento den oslavovali, abyste vzdávali  díky všem zesnulým té doby. „Tento  horský  hřbet  (který se tyčí nad vyschlým korytem řeky Strumy v  pohoří Kožuch u  Rupitu – pozn. aut.) skrývá  velké  tajemství…  Tímto  místem  vede  „ptačí trasa”. Tudy letí velké houfy ptáků, když odlétají nebo se vracejí na jih. Proč se setkávají na tomto místě – to nevím. Voda, která je v Rupitu, je blahodárná. Je kouzelná. Je dobrá k pití i ke koupání. Žaludečně střevní onemocnění, houser, ledviny, žlučník, svalová atrofie… všechno léčí.

Vaše děti by zde měly chodit bosé, měly by se v této vodě koupat. Nečekejte však  peníze z tohoto pramene!  Přišli  sem, vrtají,  kopou…  Musí vám být jasné,  že  z tohoto pramene obchod  nebude. Začnete-li  vodu  prodávat,  vytratí se a jen Bůh ví, kdy znovu vytryskne. Chraňte si tuto vodu! Už dlouho vám  říkám,  že  nastanou doby,  kdy za vodu  budete  platit zlatými šperky!” Vanga o této záležitosti hovoří kvůli řeckým obchodníkům, kteří do Rupitu přišli v roce 1994. Po četných   sondážích a výzkumech se pokoušejí zahájit výrobu lahvové minerální vody s  názvem „Vanga“ a o její vývoz z Bulharska. Jejich ambice se ale nenaplňují.

 

Melnik

„Melnik je starobylé město. Každá travička v něm, každý kámen, každá píď země je posvátná. Tam se člověk může nabít silou, ener- gií, oduševněním. Proto tam často chodím.  Usadím  se  na  nějakém kameni a chci v tichu mlčet, ale všechno, co mne  obklopuje,  se mnou začne mluvit – kameny, rozvaliny,  potůčky… Město mi vypráví svou historii. Vidím lidi, kteří dávno zemřeli, zničené chrámy a domy staré tisíce let. K pamětihodnosti Samuilova mu- síte postavit chrám Svatý Naum. Žádají to oslepené duše Samuilových vojáků.”

 

Rusko

„V  Rusku  je  mnoho  posvátných míst… U řeky Don je jeden vrch. Je zvláštní – přecházíte po něm  bosí,  abyste pocítili jeho působení. Ros- tou  tam  léčivé  trávy,  je  tam  také léčivý pramen. Na tomto vrchu byl třikrát svatý Sergej a třikrát ho blahoslavil. Na tomto místě postavil kříž. Proto se tam člověk cítí jako v kostele. Nabíjí se silou a cítí se, jakoby měl křídla. Svatý Sergej je velký prorok. Nyní je největším svatým. Je vůdcem ce- lého lidstva. Hodně pomáhá
lidem! Proměnil se ve světlo a září, září… Vidím ho držet Rusko jako na dlani. Vidím kostel, který je postaven na vyvýšeném místě.

Vidím lidi s kopími a přilbami.” V  roce  1984,  pět  let  po  vyřknutí Vanžiných  slov,  na  tomto  místě  ruská expedice zahájila archeologické vý- zkumy. Krátce poté objevila pozůstatky staroruské pevnosti a knížecí hrob. Na úpatí vrchu odhalila malý pramen s ledovou vodou, o kterém nikdo nepředpokládal, že    existuje. V tomto proroctví Vanga  popisuje také známý obraz Roricha, na němž je zobrazen svatý Sergej, který v rukou  drží patriarchální kostel, symbolizující  Rus.  Blahořečí  vojskům, účastníkům kulovské bitvy s Mongolotatary (1380)


(c)2017 Ženi Kostadinová

Zdroj: medium.mysteria.cz/obsah.php