NOVODOBÉ OČKOVÁNÍ = RUSKÁ RULETA? (1)

pro PHOENIX připravily JUDr. Nora Chvojková a Eva Dědková

SVÍTÁNÍ plus, s. r. o., www.svitani.eu

V posledních letech výrazně narůstá počet lidí, zvláště rodičů malých dětí, kteří mají obavy z povinného očkování, kteří jsou přesvědčeni, že čím více a čím dříve jsou jejich děti očkovány, tím více zdravotních problémů pak mají. Obávají se dlouhodobých a trvalých následků očkování. Této problematice se řadu let věnuje MUDr. Ludmila Eleková.

Kritizujete systém očkování po celou dobu jeho existence u nás (tzn. od r. 1945), nebo jen současný stav? Kolik vakcín dostávalo malé dítě do konce 80. let minulého století a kolik jich dostane nyní?

Kritizuji očkování jako takové. Veřejnost ani odborníci si neuvědomují, že v době zavedení plošných očkovacích systémů po 2. světové válce nebyl znám mechanismus účinku vakcín. Předpokládalo se, že imunitu zajišťují protilátky, protože byly zjišťovány u lidí, kteří překonali nemoci zanechávající trvalou imunitu. Vakcíny se vyráběly se záměrem vyvolat tvorbu protilátek, pouze se předpokládalo, že účinkují určitým způsobem, ale nebylo to dostatečně prozkoumáno. Teprve v posledních asi 15 letech probíhá systematický výzkum, především mechanismu účinku imunitních adjuvant (např. hliníku) a účinku vakcín na imunitní a nervový systém jako celek. Právě tyto nové poznatky jsou velmi znepokojující, neboť ukazují, že poškození vakcínami bude o mnoho rozsáhlejší, než bychom si mysleli a přáli. Je prokázáno, že vakcíny způsobují alergie, nejen akutní, ale i rozvoj ekzému, astmatu apod., dále poškozují autoimunitu a je popsáno, jak přesně se dostávají do mozku a co tam dělají. Také se ukazuje, že vakcíny nemohou splnit, co se od nich očekává, většina z nich ze své podstaty nemůže zajistit kolektivní imunitu. Pokles nemocí po jejich zavedení byl vlastně jen optický klam, vrátím se k tomu dále.

V 80. letech se očkovalo proti tuberkulóze, tetanu, záškrtu a černému kašli, proti dětské obrně a spalničkám. Dnes se neočkuje proti tuberkulóze (jen rizikové skupiny), ale očkuje se navíc proti hemofilu typu B, hepatitidě B, zarděnkám a příušnicím, dobrovolně proti pneumokokům, rotavirům, hepatitidě A, klíšťové encefalitidě a meningokokům, lze i proti chřipce. Ale hlavně se dnes očkuje dříve a hexavakcína (proti šesti nemocem najednou) obsahuje původce nemocí virových i bakteriálních. Nové vakcíny jsou usilovně vydávány za „šetrné“, přestože nežádoucích účinků je po nich více, a to i závažných. Hlavním problémem u vakcín nejsou ani tak antigeny nemocí, ale látky posilující jejich účinek – imunitní adjuvanta. K tomuto tématu napsal výborný článek MUDr. Jan Vavrečka na serveru vitalia.cz, odkaz zde: http://www.vitalia.cz/clanky/hlinik-a-vakcinacni-adjuvans-kriticke-tema-pro-obhajobu-ockovani/.

Čím je větší množství povinného celoplošného očkování veřejnosti vysvětlováno?

Všimněte si, že jakmile se objeví vakcína, stane se nemoc nebezpečnou. O rotavirech před pár lety nevěděli pomalu ani lékaři, ve skriptech jim bylo věnováno pár řádků, jde o banální nemoc. Když ale firma vyrobila vakcínu, najala si PR agenturu, aby jim vytvořila poptávku (důkaz zde: http://www.slobodavockovani.sk/news/dagmar-cveckova-marketing-a-pr-pri-uvadeni-nove-vakciny-proti-rotavirum-na-trh/). Podobně spalničky: vakcína byla vyrobena v době, kdy úmrtnost na ně klesla prakticky na nulu, a jeden z jejích autorů, dr. Hilleman na přímý dotaz, proč vyrábějí vakcínu proti běžné dětské nemoci, řekl: „protože můžeme a umíme“. Nové vakcíny nejsou vyvíjeny podle závažnosti nemoci, ale spíše podle toho, jak se podaří – a následně je vyrobena jejich potřebnost. Některá ze stávajících očkování jsou kritizována i renomovanými odborníky, které rozhodně nelze označit za antivakcinační aktivisty.

Která očkování jsou podle vás prokazatelně prospěšná?

Celý článek naleznete v průběhu měsíce června na www.phoenixcasopis.cz.

Červnové číslo na stáncích již od 28. 5. 2015.