Nechám se duší vést
Nechám se duší vést,
vyberu si jednu z mnoha cest,
život láskou naplním,
od všeho co mne svazuje, se osvobodím.

Má duše mne vede,
nedávám jí žádné meze,
svobodu si užívám,
klacky pod nohy si nedávám.
Strach držel mne zpátky,
v hlavě způsobil jen zmatky.
Teď vím, že mě chránil,
dával mi čas, abych pochopil,
probudil se k životu,
pod svá křídla život vzal,
a jako Anděl ho ochraňoval.
„Bože“ proč jsem tě neposlouchal.

Je to tak jednoduché,
vědět kudy cesta vede,
s lehkostí teď kráčím,
se srdcem a duší se radím,
jen takhle nezabloudím,
na cestu si svítím.
Láska má k životu sílí,
už nepromeškám ani chvíli.

Život patří jen nám,
„mám ho takový, jaký si ho udělám“.
Peklo nebo Ráj?
V pekle vše shoří, v ráji pučí.
Pochybuješ, z cesty sejdeš.
Věříš, vzhůru míříš.
Je to na tobě, čeho se držíš.
Přestaň ničit, když můžeš tvořit.

S láskou Dagmar

 

FacebookTwitterGoogle+

Kategorie:

Články, Ostatní