NÁLEZY, KTERÉ BY NEMĚLY EXISTOVAT
Vědomosti lidstva jdou pořád dál, a stále se zdokonalují, stále zjišťujeme nové a nové skutečnosti, často i takové, které narušují naše dosavadní znalosti. Přečtěte si o záhadách, které se vymykají lidskému chápání.

 

„Dokud člověk nepřijme minulost, nemá budoucnost“
Toto je citát, na kterém je velmi mnoho pravdy, aniž si to uvědomujeme. I přes to se ale pořád snažíme popírat fakta z naší minulosti, o nichž svědčí mnohé nálezy, jen proto, že nám jaksi nezapadají do leta vypracovávaných teorií o naší minulosti. Jenže vědomosti lidstva jdou pořád dál, a stále se zdokonalují, stále zjišťujeme nové a nové skutečnosti, často i takové, které narušují naše dosavadní znalosti. To ale není důvod k tomu, abychom popírali hmatatelné důkazy, i když nezapadají do námi vytvořených schemat historie lidstva.
První člověk, předchůdce dnešního typu člověla (homo sapiens-sapiens) se objevil na Zemi cca před 100.000 lety, Homo erectus před 1.6 milionem let, a homo habilis před 1.7-2.3 miliony let, takže kde se vzaly všechny ty níže popsané hmatatelné nálezy, které jsou většinou uloženy v některém z mnoha muzeí? Nacházela se snad na Zemi před dinosaury a krátce po nich nějaká vyspělá civilizace? Nebo Zemi používaly jako dočasnou základnu nějaké mimozemské civilizace? A nebo jde o pozůstatky po „temponautech“ (cestovatelé v čase)? Jak víme, moderní fyzika už cestování v čase nepopírá, ba dokonce má vypracovanou teorii jak cesty v čase docílit, i když naše současné technologie nám zatím časový stroj vyrobit neumožňují. Ale v budoucnosti…..?

 

Kovové zdobené koule – stáří 2-3 miliardy let !
V západním Transvaalu (Jižní Afrika) dochází již mnoho let v dolech ve vrstvě předkambrického sedimentu k nálezům kovových koulí s rýhováním po obvodu. Koule musely být vyrobeny lidskou rukou, a vzhledem k tomu, že se nachází ve vrstvě předkambrických sedimentů, jejich stáří musí být přibližně 2 – 3 miliardy let. Koule jsou tak tvrdé, že do nich nelze rýpnout ocelovým hrotem. Dodnes byloy nylezeny stovky těchto koulí, některé namodralé, s bílými skvrnami, jiné bez barvy.

 

 

Betonový blok v uhlí – stáří cca 280 mil. let

V roce 1928 nalezl horník Atlas Almon Mathis v hlubinném uhelném dole u Heaveneru v uhlí několik asi 30-ti centimetrových hladkých krychlí z hmoty, připomínající beton. Tyto bloky byly nalezen v uhelné sloji staré 280 milionů let. Přirozeně vzniknout nemohly, kdo je tedy vyrobil ?

 

 

 

Zlatý řetěz v uhlí – stáří cca 280 mil. let
V uhelné sloji v dole Tayorville v jižním Illionis po rozlomení velkého kusu uhlí byl nalezen zlatý řetěz „neuvěřitelné řemeslné zručnosti“. I dnes by dala výroba takového řetězu stejné řenmeslné dokonalosti dost práce zručnému zlatníkovi.

 

 

Stříbrný blok a hrnec v uhlí – stáří 260-280 mil. let
V uhelném dole ve Wilburtonu v klahomě byl nalezen v uhlí objekt ve tvaru sudu z čistého stříbra s otisky skruží. V tomtéž dole byl v uhlí nalezen v roce 1912 po rozbití velkého bloku uhlí železný hrnec.

 

Vyřezávaný kámen v uhlí – stáří 260-360 mil. let
V uhelné vrstvě dolu Webster City v Iowě byl nalezen neobyčejně tvrdý kámen, na jehož povrchu byly vyřezány rýhy, tvořící na povrchu kamene dokonalé kosočtverce. Ve středu každého kosočtverce je vyřezána tvář starého muže s vysokým čelem. Všechny tyto tváře se dívají doleva, mimo dvě, které se dívají doprava.
Ocelový hřeb v pískovci – stáří 360-410 mil. let
V Kinggoodie Quarry ve Skotsku byl nalezen v pískovcovém bloku kovový hřeb, jehož hlava byla celá „obrostlá“ kamenem, takže se do pískovce nemohl dostat později, než v době, kdy se tato hornina tvořila.
Kovová zdobená váza – stáří přes 600 mil. let
Při odstřelu v Meeting House Hill v Dorchesteru v Massachusetts výbuch vyrazil z pevné skály dvě poloviny kovové nádoby. Když se obě poloviny spojí, vznikne zvonovitá váza, jejíž materiál připomíná zinek, nebo nějakou slitinu s obsahem stříbra. Po straně je vyobrazeno šest postav, a kytice překrásně cizelovaná ryzím stříbrem. Spodní část vázy lemuje věnec, též vykládaný ryzím stříbrem. Zpracování muselo být provedeno nesmírně zručným umělcem. Váza má velikost 4.5×6.5 palce, u hrdla asi 2.5 palce.
Otisk boty – stáří 590-505 mil. let
Sběratel trilobitů William Meister 4. června v roce 1968 při hledání trilobitů v Antelope Spring v Utahu rozštípnul blok břidlice stáří 590-505 milionu let, protože předpokládal že zde nalezne zkamenělinu – trilobita. Místo žádané fosilie se ale před ním objevil zkaměnělý otisk pravé boty. Není však jediný. Podobný zkamenělý otisk – ovšem bosé lidské nohy – byl nalezen v roce 1969 ve Francii. Další stopa po obuvi, tentokrát s šitou podrážkou byla objevena v roce 1922 geologem T. Reidem v Nevadě. reid odnesl zkamenělinu k fotografovi, který pořídil 20-ti násobnou zvětšennu, na které byly jednoznačně vidět zkroucení a zkrabacení nití, kterými byla přišita podrážka. Stopu zkoumali i výrobci bot, kteří také ptvrdili, že jde jednoznačně o ručně šitou botu.
Pravěký sniper ? – stáří 210-65 mil. let
Při zkoumání nalezené fosilie kostry dinosaura byl na jeho lebce nalezen vstřel a výstřel po malorážném vysokorychlostním projektilu, jaké se používají teprve v nejmodernějších vojenských zbraních. Otviory zkoumali vojenští balistici, a jednoznaný závěr jejich zkoumání vyloučil jakýkoliv jiný způsob vzniku otvorů v lebce mrtvého dinosaura. Že by mohl existovat v době dinosaurů člověk je překvapující, ale že by disponoval i moderními vysokorychlostními střelnými zbraněmi je nanejvýš záhadné.
Železné jäkly – stáří 65 mil. let
V roce 1968 prohledávali archeologové fosilie v křídovém souvrství v Saint-Jean de Liver odkrytém při odstřelu a narazili na kovové trubice se zakulacenými rohy. Vrstvy, ve které byly trubky nalezeny, je stará 65 milionů let. Trubkama se zaývali vědci Y. Druet a H. Salfati, kteří potvrdili jednoznačně, že trubky- jäkly byly vyrobeny rukou člověka, a že ve verstvě křídy musely být už při vzniku sedimentů.
Kostry lidí dnešní anatomie – stáří 3 – 9 mil. let
Když profesor Giuseppe Ragazzoni z technického institutu v Brescii sbíral zkamenělé ulioty v pliocénní vrstvě v Colle de Vento, objevil několik lidských kostí, a horní část lidské lebky. Podle dvou paleontologů, kterým kosti ukázal, musely být pohřběny nedávno, protože patřily člověku s dnešní anatomií. Jenomže kosti a lebka byly v pliocénní vrstvě staré 3-4 miliony let, a lebka byla částečně vyplněná zkamenělými korály a modrozeleným jílem, charakteristickým pro střední pliocén. Toto tělo kdysi omývalo prastaré moře, jež se kdysi dotýkalo těchto svahů Alp.
Po asi čtyřech letech kopal vedle tohoto místa nálezu, a objevil velké množství lidských kostí, Všechny kosti byly dokonale obalené a prostoupené úlomky korálů a ulit, jež byly součástí prastarého moře. Po měsíci však došlo k naprosto dokonalému nálezu – byla nalezena kompletní kostra, jejíž lebka byla rozbita na několik ůlomků. Po ejich sestavení vědci konstatovali, že jde o kostru, jejíž anatomie dokonale odpovídá anatomii dnešní ženy. Opět bylo dle korálů, ulit a jílu v sedimentu potvrzeno stáří 3-4 miliony let. Poté všechny kosti a kostru zkoumal profesor římské univerzity Giuseppe Sergi, který zjistil, že patří čtyřem jedincům, dospělému muži, dospělé ženě, a dvěma dětem. Všechny odpovídaly anatomii dnešních lidí.
Další lebku anatomicky odpovídající dnešní,u člověku nalezl horník u Angels Creek v hloubce 40 metrů. Dle vrstvy ve které se nacházela a dle stupně fosilizace odborníci geolog Becker, vedoucí geolog Amerického geologického průzkumu Clarence King, paleontolog a prezident Národní akademie věd O.C.Marsh, a Harvey Putnam z muzea v Harvardu potvrdili stáří lebky na 5-9 milionů let.
Že by turiské z budoucnosti? Nebo prastará civilizace, která popírá naši – tedy Darwinovu teorii evoluce?
Kostra člověka dnešní anatomie – stáří 33 – 55 mil. let
V Tuolumnském okrese v Kalifornii probíhala těžba, při které byla v hloubce 60 metrů objevena kromě zubů mastodonta i kompletní kostra člověka dnešní anatomie. Bylo to ve štěrkové vrstvě s vulkanickým povlakem z období miocénu, popřípadě oligocénu, tady stáří 33-55 milionů let.
Kostra člověka dnešní anatomie – stáří 286 – 320 mil. let
Další, a to mnohem starší kostra „dnešního člověka“ byla objevena Macoupinském okrese v Illinois. Kostra dospělého muže ležela v hloubce 40-ti metrů v uhelné vrstvě, pokryté půlmetrovou vrstvou břidlice. Illinoiské uhlí pochází z tzv. Pensylvánského období, které spadá do druhé poloviny karbonu, což znamená, že kostra je stará cca 286-320 milionů let. Toto období spadá před existenci dinosaurů, kteří se po Zemi začali procházet zhruba před 210 mil. let.

Více zde: http://evoluce5d.webnode.cz/news/nalezy-ktere-by-nemely-existovat/#.VcsDSLd29sU.facebook

 

FacebookTwitterGoogle+