MEZILIDSKÉ VZTAHY, NEJEN TAK JAK JE ZNÁTE (ASI )
Není nad to, když spolu rodina vědomě (se zájmem- pozorností) vytváří společnou atmosféru. Celý dům nebo i byt jsou prostoupeny tím vším, co mezi těmito členy rodiny proběhlo a stále probíhá. Důraz na příjemnou vztahovou atmosféru a oboustranná snaha o vyjasňování případných nesrovnalostí, napomáhá dobrým pocitům všech členů rodiny, kteří jsou právě v domě nebo bytě přítomni. Když je každý člen už delší dobu ve svém pokoji, navštěvujte se jako byste si zašli na krátkou návštěvu- podporující rodinný kontakt. Můžete se za druhým členem rodiny zajít podívat (co dělá, jak se třeba cítí) a tím projevit zájem o to, čemu se právě věnuje. Někdy nám zvyk (pocitová rutina, samotářský způsob žití v rodině, vysoká míra samostatnosti, apod.) brání, se častěji ve vlastním domově spolu navštěvovat, i když to cítíme nebo bychom právě potřebovali si s někým popovídat nebo pouze příjemně pobýt. I Od toho je naše rodina.Vzájemné navštěvování v jedné rodině pomáhá v jednotlivých členech rodiny udržovat pocit propojenosti a jasnosti, čím si právě druhý člověk v naší rodině prochází, co se v něm přibližně odehrává. Mnohdy totiž máme doma všichni co dělat a tak se každý rozlítne za svými zájmy, povinnostmi, do svého světa potřeb a cílů- pokoje- místnosti.

Co to vlastně je vyjasňování nějakých (konkrétních) rodinných nesrovnalostí? Představuju si pod tím něco jako důvěru, kdy si dva lidé nebo i celá rodina mohou vzájemně říct, co se v nich odehrává za myšlenky, představy a pocity ohledně nějaké rodinné situace, která vytváří napětí, mlčení či dokonce otevřenou hádku, tak či tak je potřeba si o tom promluvit a popsat to tak, jak to v sobě vnímáme. Postupem času nebo také i hned si začneme uvědomovat, že někteří členové naší rodiny třeba neumí snadno a výstižně popsat určité situace či pocity z těch daných situací (možná i proto vznikne na světě mnoho hádek z tohoto důvodu). Avšak tím, že jsme si schopni se takhle důvěrně otevřít a svěřit se o našem názoru či pocitu, rozvíjíme naši vnitřní lidskou schopnost popisovat situace tak, jak to opravdu cítíme. Snadněji a jasněji si tak porozumíme “ve všech vztazích“, alespoň za sebe totiž můžeme říci, že jsme danou situaci vystihli (popsali, podle svého pocitu) správně a pak už to bude záležet na schopnosti toho druhého člověka, jak umí chápat a vcítit se.

Někteří lidé se ve své rodině, se svým dítětem či partnerem důvěrně neobejmuli i několik let. Díky představě, že už jsou tak dospělí, že to nepotřebují, ale až bude někdo z nich na smrtelné posteli nebo při jiné mírnější, ale závažné životní situaci, to v sobě opět pocítí a vzájemně si to připomenou. Obejmou se, svěří se se slovy, která jakoby vytrysknou zevnitř, ze spod prolomených povrchních ledů (jejich společné dlouhodobé vnitřní izolace). Opět spolu pocítí pocitové spojení a porozumění.

A tak život pokračuje dál a někteří lidé se rádi zajímají i o to, jak si spolu jako lidé porozumět. Jak vlastně spolu vytvářet důvěrnou či příjemnou atmosféru a vzájemně se cítit spjati. Generace za generací ubíhá, ale hlubší mezilidské vztahy jsou a budou věčné, protože, to je ta naše vnitřní odměna za vynaložené úsilí a lásku v našem porozumění. O lidské ochotě, zájmu a pomoci. Věřte, že mnoho lidí na světě, již v sobě pocítilo, alespoň na okamžik nezlomnou sílu lásky.

Odhalte hlavní klíč a mnohé další klíče tohoto textu, které vám pomohou najít tu správnou klíčovou dírku- životní situaci. Hlavní klíč souvisí s propojeností, to je ta nápověda pro vaše lidství uvnitř vás, které již tento klíč zná, od nepaměti.

Děkuji.

Adonai

 

FacebookTwitterGoogle+

Kategorie:

Články, Vztahy