Megalitické ruiny na hoře Šoria (Shoryia) v Rusku, je to dílo obrů?
V sibiřské jižní oblasti blízko hranic Mongolska byly objeveny megalitické kvádry o hmotnosti přesahující 2000 tun, což údajně překonává i monolit nalezený v Baalbeku.  Ještě v 19. století a začátkem 20. století se v novinách ( i New York Times) psalo o mnohačetných nálezech obřích koster o velikostech 3 – 5 metrů! Jsou megality nalezené na hoře Shoryia také jejich dílem?

Shrneme si fakta:

  • po celém světě jsou roztroušeny megalitické pozůstatky. Obří kvádry, obří kamenná křesla, kanalizační systémy, sloupy, podpěry, prefabrikované prvky o vysoké hmotnosti s vyvrtanými otvory (Puma Punku).
  • megalitické pozůstatky jsou většinou roztroušeny na velké ploše jakoby vlivem obrovské katastrofy, která musela mít celoplanetární působnost.
  • megalitické pozůstatky jsou evidentně starší jak 5 000 let.
  • prokazatelně se našly podivné protáhlé lebky a také obrovské kostry obrů, které nám v současnosti věda zatajuje stejným stylem, jakým nám tvrdila, že ještě před deseti tisíci lety člověk žil v prvobytně pospolné společnosti, lovil zvěř a sbíral lesní plody. A co Gobekli Tepe?

Podle dávných legend byli obři potomci bohů, případně to byli potomci bohů a lidí, tzv. polobohové. Samotný Gilgameš byl také obřího vzrůstu. Mnoho starověkých králů patřilo k polobohům a to nejen svým označením, ale hlavně vzrůstem. Většinou existuje jednoduché vysvětlení. Jak poznat poloboha na první pohled? Ve starořeckých bájích to evidentně lidé uměli. Musel to být tedy jasně viditelný znak. Nálepka to nebyla, ani espézetka. Musel to být vzrůst, a to dosti nadměrný.

Z těchto poznatků teoreticky vyplývá několik skutečností:

  1. Ve vesmíru existuje rasa dlouhověkých nebo nesmrtelných bohů, která je s námi geneticky spřízněná.
  2. Tito bohové jsou pravděpodobně vysokého vzrůstu, enormní síly a moudrosti. Tady si to řekněme na rovinu. Jestliže dosáhne civilizace vysokého stupně vývoje, co udělá? Odstraní smrt a vylepší fyzické proporce své vlastní rase.
  3. Tito bohové vytvořili nebo přispěli k vytvoření člověka.
  4. Křížili se s lidmi a výsledkem byli obři.
  5. Člověku zkrátili život, protože člověk je jen tělo (jak je psáno ve Starém zákoně). Když to přeložím, tak člověk je méněcenný. Navíc nenechali člověka pojíst ze stromu nesmrtelnosti, aby nebyl stejně mocný jako bohové.

Nakonec nás bohové nechali být a ponechali tuto Zemi, abychom se o ni starali. Stalo se tak po velkém kataklyzmatu, po velké potopě světa. Od té doby se už mezi lidi příliš nevměšují, možná vůbec. Zůstali jsme tady jen my. Samotní, ale možná pod dozorem.

Ještě si na závěr dovolím spekulaci. Jestliže vývojově člověk dosáhne takové úrovně, že bude schopen odstranit blokaci dlouhověkosti, kterou mu naimplementovali do genetického kódu bohové, budou tomu naši rodiče nečinně přihlížet, nebo zasáhnou, aby se člověk vrátil tam, kam patří – k zemi, neboť prach jest a v prach se obrátí?

Pevně věřím, že na tuto otázku se odpověď dozvíme během několika následujících desetiletí.

Zdroj:
názor autora
http://englishrussia.com/2014/03/06/huge-mysterious-megaliths/
http://earthepochs.blogspot.cz/2014/02/super-megaliths.html
http://joecruzmn.wordpress.com/tag/megalith-structure-in-russia/
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

NOVĚ OBJEVENÉ MEGALITICKÉ RUINY V RUSKU OBSAHUJÍ NEJVĚTŠÍ KDY OBJEVENÉ KAMENNÉ BLOKY

Neuvěřitelný objev, který byl nedávno učiněn v Rusku, hrozí, že otřese konvenčními teoriemi o historii naší planety. Na hoře Šoria na jižní Sibiři našli výzkumníci absolutně masivně postavenou zeď z žulových kamenů. Váha některých z těchto žulových kamenů se odhaduje na více než 3 000 tun, jak je vidíte níže, mnohé z nich jsou seříznuty „do vyrovnaných ploch s pravými úhly a ostrými rohy.“

Nic o takovéto mohutnosti ještě před tím objeveno nebylo. Největší kámen v megalitických ruinách Baalbeku v Libanonu má méně než 1 500 tun.

 

Tak jak někdo nařezal 3 000 tunové žulové balvany s tak extrémní přesností, transportoval je na úbočí hory a poskládal je do 40 metrové výšky?

Podle běžně přijímané verze historie, by dosáhnout něčeho takového bylo pro dávné lidi s velice omezenou technologií nemožné. Bylo by snad možné, že v historii této planety toho bylo daleko více, než jsme se učili?

Historici a archeologové už roky naprosto žasli nad neuvěřitelně obrovitými kameny nalezenými v Baalbeku. Ale některé z těch kamenů v Rusku jsou údajně více než dvojnásobných rozměrů. Netřeba říkat, že spousta lidí začíná být z tohoto objevu nesmírně vzrušená. Následující pochází z článku v Mysterious Universe

Tohle poblázněnce alternativní historií rozběsní k šílenství! OK, možná, že ne, ale určitě to pro ně bude zajímavé.

V sibiřských horách našli „super-megalitickou“ stavbu. Nedávno v Gornaja Šoria na jižní Sibiři našli tohle místo s obrovitými kamennými bloky, které vypadají žulové, s plochými povrchy, pravými úhly a s ostrými rohy. Tyhle bloky vypadají jako sestavené na sebe způsobem téměř, jako by šlo o kyklopské stavitelství, a no, … jsou ohromující!

V Rusku nejsou dávné megalitické stavby nic cizího, jako třeba Arkaim čili ruské Stonehenge, a formace Manpupuner , abychom jmenovali jen dvě, ale stavba v Šoria je v tom unikátní, jestli je zhotovená lidmi, pak jsou požité bloky bezpochyby tím největším, co kdy lidské ruce obráběly.

Když říkám, že tohle je nový objev, tak nekecám. Ve skutečnosti začala úplně první expedice k prostudování těchto kamenů jen před několika měsíci. Před touto expedicí nebyly žádné známé fotografie těchto megalitických kamenů. Archeolog John Jensen je z těchto dávných ruin zmaten a následující je výňatek z příspěvku na jeho osobním blogu

Tyto super-megality našel a poprvé vyfotografoval Gergij Sidorov při nedávné expedici do jiho-sibiřských hor. Následující obrázky jsou z ruské webové stránky Valerije Uvarova.

Nemáme tu dané žádné měřítko, ale z rozměrů s vyobrazenými lidskými postavami, jsou tyto megality daleko větší (až 2 až 3 krát větší) než největší známé megality světa. (Např.: Kámen těhotné ženy z Baalbeku v Libanonu váží přibližně 1 260 tun). Některé z těchto megalitů by snadno mohly vážit více než 3 000 až 4 000 tun.

Níže jsem vystavil některé z těch obrázků, o kterých referujeme. Jak vidíte, jsou naprosto ohromující…

Další velice neobvyklou věcí u těchto kamenů je to, že způsobily velice divné chování kompasů výzkumníků.

Následuje výňatek z příběhu v ruských novinách

Některé z událostí, k nimž došlo během podzimní expedice, by šlo možná nazvat mystickými. Kompasy geologů se chovaly velice divně, z nějakého neznámého důvodu se jejich střelky od těch megalitů odkláněly. Co by to mohlo znamenat? Všechno, co bylo jasné, bylo, že narazili na nevysvětlitelný jev negativního geomagnetického pole. Mohl by to snad být pozůstatek nasazení pradávné antigravitační technologie?

Samozřejmě, že na tomto místě je zapotřebí udělat daleko více výzkumů. Nikdo neví, kdo tyto kameny nařezal, nebo, jak jsou staré. Jensen si myslí, že pochází z časů „ztrácejících se hodně dávno v mlze prehistorie“…

Tyto megality sahají dost hluboko do mlhy pre-historie, takže domněnky o jejich ‚stavitelích‘, metodách, účelu a smyslu jsou ve skutečnosti čirými spekulacemi a vzhledem k tomu budu váhat s nabídkou vůbec jakéhokoliv postřehu, kromě toho, že nám říkají, že naše prehistorická minulost je daleko bohatší, než jsme kdy snili.

Tyhle kameny jsou nejspíš pozůstatkem neřešené záhady už velice dlouhou dobu. Je-li ale něco dostatečně jasné, pak tím je to, že podle obecně přijímané verze historie by tam být neměly. A samozřejmě, tohle zdaleka není jediným místem celého světa, které obsahuje masivní megalitické trosky. Ty snad nejslavnější megalitické ruiny jsou v Baalbeku v Libanonu…

Následuje pár informací o Baalbeku z jednoho z mých předchozích článků…

Dávné město Baalbek je jednou z největších archeologických záhad všech dob. Baalbek umístěný východně od řeky Litani v údolí Bekaa v Libanonu je světově proslulý důkladně propracovanými, leč rozměry monumentálními troskami římského chrámu. Baalbek byl v římských časech znám jako Heliopolis (podle boha slunce) a obsahuje jeden z největších a nepozoruhodnějších římských chrámů, co byl kdy postaven. Římané ve skutečnosti v Baalbeku postavili neobyčejný chrámový komplex sestávající ze tří oddělených chrámů – jeden pro Jupitera, jeden pro Bacchuse a jeden pro Venuši. Ale to, na čem byly tyto římské chrámy postaveny, je ještě důležitější. Tyto římské chrámy byly ve skutečnosti postaveny na povrchu dávné plošiny o výměře 5 milionů čtverečních stop (465 000 m2), která byla zhotovena z určitých z největších kamenů, které kdy byly u jakéhokoliv stavebního projektu v historii země použity. Ve skutečnosti největší kámen nalezený u trosek Baalbeku vážil přibližně 1200 tun a je asi 64 stop (20 m) dlouhý. Abychom to uvedli do perspektivy, je to ekvivalentní přibližně 156 plně vzrostlým africkým slonům.

Jak lidé v dávných časech mohli tak mohutných kameny hýbat, je naprostou záhadou. Tyto gigantické konstrukční kameny byly ve skutečnosti sestaveny tak těsně na sebe, že mezi ně nemůžete vsunout ani kousek papíru. Mnohé z architektonických prvků nalezených v Baalbeku by nešlo zopakovat ani pomocí technologií 21. století.

Takže, jak to udělali? Jak hýbali s tak masivními kameny, aby vytvořili konstrukci o tak jemné přesnosti?

Mějte na paměti, že tahle základna trosek Baalbeku samotná váží přibližně 5 miliard tun. Nadále se vrší důkazy, že v dávném světě muselo být využíváno nesmírně sofistikovaných technologií. Tyhle megalitické trosky jsou nepochybně připomínkami dávných vysoce pokročilých civilizací. Takže, kým byli, a co se s nimi stalo? Mohlo by tomu být tak, že byli smeteni mohutným globálním kataklyzmatem jako globální potopa? Prosím neostýchejte se sdílet své myšlenky vystavením komentářů níže…

Michael Snyder

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: thetruthwins.com

 

FacebookTwitterGoogle+